Slova Semira Yalcina – jednoho z vůdců turecké krajně pravicové strany Nacionalistické hnutí – pronesená oficiálně v Národním paláci kultury v Sofii při založení strany Lyutvi Mestana – DOST (strana považovaná za trojského koně Turecka v Bulharsku). Jen pro připomínku turecká strana Nacionalistické hnutí je spojená s teroristickou skupinou „Šedí vlci“, jejíž člen Alpasan Celik se před pár měsíci naživo před kamerami chvástal scénou, při níž zastřelil ruského pilota poté, co byl u turecké hranice sestřelen ruských tryskáč.
Už před tímto otevřeným prohlášením vůdce turecké parlamentní strany měly být bulharské služby odpovědné za národní bezpečnost v pohotovosti. Tato slova obsahující jednoznačné územní nároky vůči Bulharsku byla navíc pronesena v přítomnosti tureckého velvyslance v Bulharsku Suleimana Gokce, jakož i místopředsedkyně vládnoucí turecké strany Spravedlnosti a rozvoje Fatmy Bethune Seynkaya, která v hale vyřídila přítomným pozdravy od hloubkového strategického experta Ahmeta Davutoglu a ještě všem Bulharům sama popřála. Řekla: „DOST bude jedním z nejsilnějších mostů k rozvoji vztahů mezi Bulharskem a Tureckem.“ Ta samá zahalená osoba také napochodovala na pódium a do záře reflektorů v zeleném hidžábu a chválila Mestana za jeho ochranu menšinám v Bulharsku a konstatovala, že ona ho podporuje v jeho vyhlášení, které před několika měsíci způsobilo, že byl nejdříve svržen z vedoucí funkce ve straně DPS a pak z ní i vyloučen. Na druhou stranu Mestan vyhlásil, jak je hrdý na svou obhajobu Turecka a na plnění své politické povinnosti.
A reakce od zvláštních služeb nebo bulharské vlády – žádná. Že by protestní nóta od ministerstva zahraničí – na to zapomeňte. Všichni zalezli do svých úkrytů a neodvažovali se zvednout hlas.
No, nic nového. Jak už víme, bulharská politická kasta se skládá převážně z laboratorních myší, národních zrádců a zbabělců. Ale chybějící reakce na dnešní diplomatický skandál překračuje všechny meze podlézavosti k našemu jižnímu sousedovi a tomu zbytku bulharské společnosti to ukazuje, že Turecko si bude v Bulharsku mávat svou vlajkou, jak se mu zachce a kdy se mu zachce, a nikdo ho nikdo mu v tom nebude moci ani chtít bránit.
A ano, Turecko nejenže bude (v rámci současného uspořádání v NATO) bránit naši oblohu před „ruskou agresí“ s laskavou pomocí bulharských parlamentních krys. Dnes se objasnilo, že Turecko má v úmyslu bránit naši zem i před námi samotnými, protože víte, naše země, je jejich vlast. (Asi 600 000 bulharských občanů jsou Turci, tj. asi 8% obyvatelstva.)
Karakačanov se odvážil promluvit jako skutečný náčelník a poukázal, že přímo před našima očima se tu agituje za bosenský scénář (muslimské a tam albánské „barevné revoluce“ proti původnímu obyvatelstvu). „Mestanova strana DOST vede Bulharsko ke scénáři jako v Bosně a v Makedonii s nábožensky a etnicky rozdělenou společností. DOST není euro-atlantická, ta je pro-turecká. Ta není demokratická, nýbrž je otomanská. Ta není liberální, nýbrž pro-islamistická.“ Tak to řekli velitelé.
No?!...
Věříš snad, milý náčelníku, že je zastaví soud? Existuje v Bulharsku vůbec něco jako soud? Proč neříct něco ministerskému předsedovi, se kterým seš tak nerozlučný kamarád? Řekni něco lidem, co vedou tuto zemi, když jsi sám toho součástí. Neřekneš něco o proti-bulharské politice a zradě ze strany euro-atlantických zemí vůči otomanským zájmům?
No, je tu alespoň Angel Džamazki, aby tu hanbu smyl.
Ale jedna vlaštovička jaro nedělá.
A bulharské obyvatelstvo se celý den chytá klávesnic v další Facebookové revoluci a je nachystáno oslavit dubnové Povstání revolučními písničkami a teatrálními scénami k tomuto výročí, zatímco se budeme přetvářet na bezmocný kmen, střežící za každou cenu svou minulost, ale neschopný postarat se o svou přítomnost, natožpak budoucnost.
Už nejsou žádní noví revolucionáři, ale všichni čekají na někoho, kdo vyskočí z kouta a vezme situaci do svých vlastních rukou. Nikdo se ale neptá – jestli opravdu existuje někdo, kdo je může vést k vykydání toho politického hnoje, co v posledním čtvrtstoletí zaprodával Bulharsko tureckým a euro-atlantickým zájmům.
V Bulharské televizi začaly zprávy. První zprávy – diskotéka s drogy zosobňujícím pop-folkovým zpěvákem Konstantinem, poté přišel další opilý řidič a třetí titulek – případ další rvačky na dálnici.
Užijte si toho pokoukání, moji drazí spoluobčané.
A jak se říká, ať žije Bulharsko.
Zdroj: southfront.org