Na pozadí bruselského teroristického útoku stojí za to si připomenout, že ač většina muslimů na Západě zjevně nemá žádné vazby na terorismus či extremismus, existuje značný počet těch, kteří s terorismem sympatizují a opakovaně se pokouší útoky na Západ ospravedlňovat. …

 


TERORISMUS

V roce 2006 odhalil průzkum ICM, že 20 procent britských muslimů sympatizovalo s bombovými útočníky ze 7/7, kteří vnesli teror do ulic britské metropole usmrcením 52 lidí a zraněním stovek. Podle průzkumu NOP pro Channel 4 toto číslo vzrostlo na každého čtvrtého. S tím, že dnes je populace britských muslimů více než 3 miliony, se to promítá do zhruba tři čtvrtě milionu lidí v Británii sympatizujících s terorismem.

Toto číslo roste u mladých britských muslimů – jistě je to projevem toho, že radikalizace přes školy, mešity a vězení (často přes Saúdy financované skupiny) v Evropě vytváří dlouhodobý problém. Třicet jedna procent mladých britských muslimů schvalovalo nebo omlouvalo bombový útok ze 7.7.2005 s tím, že to dělá jen 14 procent těch, kterým je nad 45. 

Dvacet sedm procent v průzkumu tázaných v Británii řeklo, že sympatizují s útoky na Charlie Hebdo – francouzský satirický magazín, který loni vydal karikatury muslimského proroka Mohameda, s tím, že 78 procent podporuje trest za publikaci karikatur líčících Mohameda a 68 procent podporuje věznění a stíhání lidí, kteří v Británii „uráží islám“.

A tato čísla blednou v porovnání s čísly globální muslimské populace. Podle World Public Opionion (2009) při University of Maryland, 61 procent Egypťanů, 32 procent Indonésanů, 41 procent Pákistánců, 38 procent Maročanů, 83 procent Palestinců, 62 procent Jordánců a 42 procent Turků schvaluje útoky na Američany nebo americké skupiny či s nimi sympatizuje.

Studie z roku 2013 zjistila, že 16 procent mladých muslimů v Belgii věřilo, že státní terorismus je „akceptovatelný“, zatímco 12 procent mladých muslimů v Británii řeklo, že sebevražedný útok proti civilistům v Británii lze ospravedlnit.

Pew Research v roce 2007 zjistil, že 26 procent mladých muslimů v Americe věřilo, že sebevražedné bombové útoky jsou ospravedlněné s tím, že v Británii to bylo 35 procent, ve Francii 42 procent, 22 procent v Německu a 29 procent ve Španělsku to cítí také tak.

A čísla o tom, že u muslimů, kteří jsou islámu oddanější nebo odevzdanější, je třikrát vyšší pravděpodobnost, že uvěří, že sebevražedné bombové útoky jsou ospravedlnitelné, jsou strašákem této statistiky, když uvážíte, že 86 procent muslimů v Británii „to cítí tak, že náboženství je nejdůležitější věcí v jejich životě.“ Zatímco 5 procent britských muslimů řeklo, že by plánovaný teroristický útok neohlásili, tak toto číslo u mladých britských muslimů vyskočí na 18 procent. Proti-policejní naladění živené skupinami jako Na černých životech záleží, bezpochyby také přispívají k myšlení, že člověk by s policií spolupracovat neměl, jako od britské skupiny mládeže, která v poslední době naléhá na bojkot policie.

Později v roce 2015 bylo odhaleno, že 45 procent britských muslimů si myslí, že nenávistní kazatelé, kteří prosazují násilí proti Západu, představují „mainstream islámu.“ Čtyřicet procent britských muslimů říká, že chtějí na Západě právo šaría, zatímco 41 procent je proti tomu.

I přes fakt, že po pařížských útocích „islamofobie“ nevzrostla, po celém Západě stejně funguje průmysl ublíženosti, který se zaměřuje na mladé muslimy, a naléhá na ně, aby se cítili být obětmi Západních vlád kvůli tomu, že ty zaujímají postoje proti islámu a někdy dokonce k němu mají i tvrdý postoj.

Na ničem to nebylo zřejmější, než na případě vládou podporované skupiny muslimské ublíženosti Řekni MÁMĚ, která utrpěla ztrátu odnětím státního financování poté, co bylo zjištěno, že se uměle pokouší nafukovat statistiky o nenávistných zločinech proti muslimům v Británii.