Zjištění, že nejvyšší představitelé označují lidi, kteří mají být v zahraničí zavraždění, a to včetně amerických občanů, jsou jen nedávné znepokojující důkazy toho, jak moc se rozšířilo porušování lidských práv v našem státě. Tento vývoj byl zahájen po teroristických útocích z 11. září 2011 a byl schválen a vyhrocen vládními a zákonodárnými opatřeními obou hlavních politických stran, bez odporu z řad veřejnosti. Výsledkem je, že naše země už nadále nemůže vystupovat jako morální autorita v těchto klíčových otázkách. I když tato země udělala chyby i v minulosti, rozsáhlé porušování lidských práv v posledním desetiletí byla oproti minulosti dramatickou změnou.
Všeobecná deklarace lidských práv byla v roce 1948 pod vedením Spojených států přijata jako „základní kámen svobody, spravedlnosti a míru ve světě“. Byl to odvážný a jasný závazek, že moc už nadále nebude sloužit jako krytí pro útlak či zraňování lidí, a založila rovné právo všech lidí na život, svobodu, osobní bezpečnost, rovnost před zákonem a zákaz mučení, svévolného zadržení nebo vynuceného exilu.
Tato Deklarace byla využita lidskoprávními aktivisty a mezinárodním společenstvím k tomu, aby nahradila většinu světových diktatur demokracií a podpořila vládu práva v domácích i mezinárodních záležitostech. Je znepokojivé, že protiteroristická strategie naší vlády místo posílení těchto principů jasně porušuje nejméně deset ze třiceti článků Deklarace, včetně zákazu, „krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu“.
Nedávno přijatá legislativa dala presidentovi právo zadržet osoby na základě podezření ze styků s teroristickými organizacemi nebo „k nim přidruženými silami“ na neurčitou dobu, což je široce a vágně formulovanou pravomoc, která může být zneužita bez smysluplného dohledu soudů nebo Kongresu (tento zákon je v současné době zablokován federálním soudcem). Je to zákon, který porušuje právo svobody slova a právo být považován za nevinného až do chvíle, kdy je soudem prokázána vina, dvě další práva zakotvená v Deklaraci.
Nestačí, že se američtí občané mohou stát cílem atentátu nebo být uvězněni na neomezenou dobu, nově přijaté zákony navíc zrušily omezení obsažená v zákoně Foreign Intelligence Surveillance Act z roku 1978, čímž připustily bezprecedentní porušování našeho práva na soukromí prostřednictvím neoprávněných odposlechů a vládního vytěžování naší elektronické komunikace. Populistické zákony jednotlivých států Unie povolují zadržování osob kvůli jejich vzhledu, vyznání nebo toho, s kým se sdružují.
Nejenom, že existuje svévolný předpis, že každý muž zabitý bezpilotním letadlem je prohlášen za nepřátelského teroristu, ale i smrt nevinných žen a dětí je akceptována jako nezbytná. Po více než 30 náletech na domy civilistů v Afghánistánu požadoval prezident Hamíd Karzáí, aby takové útoky skončily, tyto praktiky však v Pákistánu, Somálsku a Jemenu pokračují i v oblastech, které nejsou ve válečné zóně. Nevíme, kolik set nevinných civilistů bylo zabito při těchto útocích, ale každý z nich byl schválen nejvyššími představiteli ve Washingtonu. V dobách před tím by to bylo nemyslitelné.
Tyto strategie jasně ovlivňují americkou zahraniční politiku. Vrcholní představitelé zpravodajských služeb a armády stejně jako ochránci lidských práv v postižených oblastech tvrdí, že ohromná eskalace útoků pomocí bezpilotních letadel znamenala příklon postižených rodin k teroristickým organizacím, popudila proti nám civilní obyvatestvo a umožnila, aby utlačovatelské vlády těmito akcemi ospravedlnily své vlastní despotické chování.
Ve stejné době se v detenčním zařízení v zátoce Guantánamo na Kubě nachází 169 vězňů. Asi polovina z nich byla očištěna a má být osvobozena, ale mají jen malou naději na to, že vůbec kdy získají svobou. Americké úřady zveřejnily, že k tomu, aby z nich dostali přiznání, byli někteří ze souzených (zásadně jen vojenskými soudy) více než stokrát mučeni waterboardingem, zastrašování samopaly, elektrickými vrtačkami nebo hrozbou, že jejich matky budou znásilněny. Je neuvěřitelné, že tyto skutečnosti nelze použít na obhajobu obviněných, protože vláda tvrdí, že jsou utajeny kvůli „národní bezpečnosti“. Většina z ostatních vězňů nemá žádné vyhlídky na to, že budou obviněni, či dokonce souzeni.
V době, kdy se světem žene vlna lidových revolucí, by Spojené státy měly posilovat, nikoli oslabovat základní vládu práva a principů spravedlnosti vyjmenované ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Americké porušování mezinárodních lidských práv místo toho, aby učinilo svět bezpečnější, posiluje naše napřátele a odcizuje nám naše přátele.
My, jako znepokojení občané, musíme přesvědčit Washington, aby obrátil kurs a získal morální vedení v souladu s mezinárodními normami lidských práv, jež jsme oficiálně přijali za své a chránili po celá léta.
Jimmy Carter, 39. americký prezident, je zakladatelem Carterova centra a držitelem Nobelovy ceny za mír z roku 2002.
Překlad: outsidermedia.cz
Zdroj: nytimes.com
]]>