Rusko chce prodat nějaké dluhopisy a prezident Obama z toho nejásá. Moskva se poohlíží po vydání zahraničních dluhopisů za „nejméně“ 3 miliardy $, což je pro tuto zemi první mezinárodní emise od uvalení sankcí na Kreml Západem v roce 2014 po anexi Krymu a po údajné ruské roli při „destabilizaci“ před tím velice stabilní Ukrajiny.


Od uvalení těchto sankcí ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem jen vzrostlo napětí, a když Rusko 30. září začalo létat na bojové mise z Latakie, tak se toho hned chytli jako důkazu, že Vladimir Putin je fakt odhodlaný obnovit ruský vliv otevřenou silou.

Ruská ekonomika se mezitím dostala do potíží. Je zaručeno, že Rusko není Brazílie, a že Rusko nejede s dvoumístným rozpočtovým deficitem jako Rijád, ale i tak s největší jistotou zažívá těžké časy. Rubl se propadl na 75 a jestli ropa spadne příliš na 20, tak bude s největší pravděpodobností na polovině 80, inflace hodně vyletěla a hroutící se ropa hrozí oslabením fiskální pozice Moskvy.

Toto vše se líbí Washingtonu a jeho evropským spojencům, kteří připisují značnou část toho strádání sankcím, i když v tom sehrává nejspíš hlavní roli propad ropy.

Na tomto pozadí se Rusko rozhodlo rozprodat 3 miliardy $ dluhu a činitelé na ministerstvech zahraničí a financí jsou na nohou, aby varovali US banky, aby tento obchod neupisovali. „US vláda už varovala některé vrcholné US banky, aby se nepropůjčily k nabídkám potenciálně sice lukrativních, ale politicky riskantních ruských obligací, když říká, že by to podvracelo mezinárodní sankce na Mosvku,“ hlásí WSJ s dodatkem, že „tato pravidla výslovně bankám nezakazují se tohoto obchodu účastnit, ale činitelé US ministerstva zahraničí jsou toho názoru, že pomoc s financováním Rusku by byla v rozporu s americkou zahraniční politikou.“

[quote align="center" color="#999999"]