Objevila se statistika, že když posbíráte všechny kávové kapsle na jedno použití, které prodá vůdce tohoto trhu Keurig za rok a seřadíte je od jednoho konce ke druhému, tak jich bude dost k 12 násobnému obkroužení světa. A co je na tom nejhorší? Ty malé kapsle jsou zhotoveny ze směsi plastů a hliníku, což znamená, že většina recyklačních závodů na světě nemá zařízení, které by je pořádně recyklovalo.
To představuje čím dál škodlivější trend, který budeme čistit v následujících desetiletích, a proto se německé město Hamburg stalo prvním na světě, kdo zakázal kávové kapsle na jedno použití ve všech veřejnou správou provozovaných budovách.
„Tyto porcované balíčky způsobují zbytečnou spotřebu zdrojů i tvorbu odpadu a často obsahují znečišťující hliník,“ řekl tisku během víkendu Jan Dube z hamburského oddělení životního prostředí a energetiky.
„Tyto kapsle nelze nijak snadno recyklovat, protože jsou často zhotoveny ze směsi plastu a hliníku. Je to 6 gramů kávy ve 3 gramech balení. My si v Hamburku nemyslíme, že by se toto mělo nakupovat za peníze daňových poplatníků.“
Tento krok, který je součástí velkého tažení za přetvoření tohoto města na trvale udržitelnější a ekologicky přátelštější, přichází v reakci na explozi těchto zařízení rozmáhajících se v posledních několika letech.
Prodeje jednorázových káv se v Západní Evropě a v US od roku 2011 více než ztrojnásobily a v roce 2013 překročily v Západní Evropě poprvé prodej strojů na tyto kapsle kávovary na překapávanou kávu.
V roce 2014 výrobce kapslí Keurig prodal asi 9,8 miliardy balených porcí a jen 5 procent z nich bylo recyklovatelných (ale nejspíš recyklovány nebyly). A ač tato společnost slíbila, že do roku 2020 vytvoří plně recyklovatelnou verzi na jedno použití pro K-cup, tak další čtyři roky odpadu určitě nejsou nic pěkného a ani fakt, že experti zpochybňují, že by to vůbec bylo možné.
„Ať si o recyklaci říkají, co chtějí, tyto věci nebudou recyklovatelné nikdy,“ řekl John Sylvan, zakladatek Keurig a vynálezce K-cup, Jamesi Hambinovi z The Atlantic. „Cítím se nepříjemně, že jsem vůbec něco takového udělal.“
Teď v Německu pije kávu z kávovaru na jednorázové šálky každý den zhruba 13 procent lidí a v US procento domácností s kávovary na kapsle vyskočilo z 15 na 25 procent mezi lety 2014 a 2015. A na tom je opravdu znepokojivé to, že je používáme, i když víme, jak jsou špatné.
Podle nedávného průzkumu každý desátý Brit řekl, že věří, že „kávové kapsle jsou pro prostředí velice špatné,“ ale současně s tím 22 procent z nich řeklo, že vlastní kávovar na kapsle.
„Tyto kapsle jsou emblematické pro širší problém v naší společnosti, kdy často říkáme jednu věc, ale obecně děláme jinou,“ napsali australští výzkumníci John Rice a Nigel Martin do The Conversation. „V tomto případě mnozí z nás rádi mluví jako by byli ‚zelení‘ nebo žili trvale udržitelně, i když přitom upíjí z šálku kávy vytvořeného průmyslem, který je asi tak trvale udržitelný jako sovětská jaderná elektrárna.“
Zatímco to, aby vlády států vytvářely zákony k ‚záchraně měst před sebou samotnými‘, může být hrozný nápad, tak v případě Hamburgu vypadá toto rozhodnutí opravdu moudře. Toto nařízení se vztahuje pouze na personál budov vlastněných veřejnou správou – kávové kapsle jsou pořád všude jinde legální – ale představte si tu prohlubeň v zavážce odpadu, kdyby více vládních úřadů po celém světě přistoupilo k podobným akcím.
A podívejme se na to, že sáčkovaná káva není vůbec dobrý způsob.
Zdroj: sciencealert.com