Svět před nedávnem viděl německou kancléřku Angelu Merkel ověnčenou slávou. Rozdíly mezi Východním a Západním Německem byly v podstatě překlenuty. Země začala být daleko tolerantnější k Němcům s tureckými předky v mainstreamové společnosti a spělo to k vrcholu. Velká koalice mezi Sociálními demokraty a Křesťanskými demokraty fungovala efektivně a hladce. Trvalo to dlouho. Německo bylo nezpochybnitelným vůdcem EU, co to měl v Evropě na povel. Ještě loni se objevil obrázek kancléřky na obálce magazínu Time, jako osoby roku 2015.
Takovéto dny jsou zjevně už minulostí. Paní Merkelová ztrácí podporu své Křesťanskodemokratické unie (CDU), přičemž její bavorská sesterská strana Křesťanskosociální unie opakovaně Merkelovou žádala, aby zavedla strop na počet uprchlíků vstupujících do Německa. Asi 40 konzervativních poslanců nedávno Merkelové napsalo dopis žádající změnu imigrační politiky.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo otevřeně volá po uzavření hranic. Podle předpovědí v nadcházejících zemských volbách dostane 7-15 procent hlasů a ty odebírá i Sociálním demokratům.
Poslankyně Evropského parlamentu Beatrix von Storch ze strany Alternativa pro Německo vyvolala vzpomínky na nacistické válečné zločince, kteří ve 40. letech prchali před pronásledováním za válečné zločiny do Jižní Ameriky. Řekla, že kancléřka Angela Merkel nakonec také před hněvem veřejnosti za svou liberální migrační politiku uprchne z Německa do bezpečí Jižní Ameriky.
Německý spolkový ministr dopravní a digitální infrastruktury Alexander Dobrindt zaútočil na migrační politiku otevřených hranic kancléřky Merkelové v interview s bavorskými novinami Münchner Merkur.
Pan Dorindt – který je členem sesterské strany paní Merkelové, Křesťanskosociální unie (CSU) – žádal, aby jakákoliv změna politiky musela akceptovat nevyhnutelné uzavření hranic, a přípravu na tuto eventualitu. Toto interview je až dosud nejotevřenější kritikou kancléřky Merkelové zevnitř její vlastní koaliční vlády, hlásí EUobserver.
Ministr vnitra Thomas de Maiziére ztrácí trpělivost a dožaduje se rychlé redukce přílivu uprchlíků. „Čas se krátí,“ varoval v interview ve Spiegelu na konci ledna.
Hněv a nepokoje se přelévají do ulic se vzestupem násilí vůči uprchlíkům. Vysoká míra schvalování Merkelové byla po mnoho let neotřesitelná; teď chce ale 40 procent respondentů, aby kancléřka rezignovala. Její osobní míra schvalování spadla o 12 procentních bodů na 46 procent.
Příští týden s nejvyšší pravděpodobností určí budoucnost kancléřky a snad i budoucnost země samotné. Zasedání summitu EU 18. a 19. února je pro Německo poslední šance zvítězit se svou politikou otevřených dveří pro uprchlíky nad zbytkem Evropy. Tento summit bude zkouškou ohněm pro EU – tj. pro organizaci známou svou schopností zvládat problémy budováním konsensu a využíváním byrokracie k záplatování trhlin. Ale tentokrát i samotná Merkelová sotva věří, že summit příští týden přinese nějaký průlom.
Mnozí si myslí, že agenda, k níž patří i uprchlická krize, ohrožení měny euro a britský plán na referendum o vystoupení z EU, by se mohla pro tuto organizaci stát příliš těžkým břemenem. K této události dojde na pozadí dočasných pohraničních kontrol zavedených mnohými jednotlivými členskými státy, které ignorují oznámený program EU na přesídlování uprchlíků a válečné lodi NATO připlouvají do Egejského moře ve snaze zavést pořádek do chaotického přívalu migrantů a navíc sporné hroucení rozpočtů ohrožuje budoucnost jednotné měny euro – symbolu evropské integrace. Autoritu EU už také podvrátil neúspěch při zavedení Německem uvaleného systému kvót volajícího po přesídlení uprchlíků do četných dalších členských států EU.
Francouzský ministerský předseda Manuel Valls během nedávné Mnichovské bezpečnostní konference otevřeně německou uprchlickou politiku odmítl.
Francie podle něj nechce přijímat už žádné další uprchlíky. Paříž odporuje německému plánu na zavázání dalších zemí EU k uplatnění kvót na migranty. Kancléřka Merkelová tudíž ve věci uprchlíků ztratila mocného spojence. Kancléřka Angela Merkel se opuštěná Francií a odmítaná Východní Evropou stává ve svém zápasu za „solidaritu“ v uprchlické krizi před tímto summitem osamělou postavou.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Ruský ministerský předseda Dimitrij Medveděv na Mnichovské bezpečnostní konferenci konstatoval, že: „Je prostě úplně stupidní otevřít dveře Evropy dokořán a vítat každého, kdo se chce do vaší země dostat.“ „Evropská migrační politika je totální propadák a to vše je úplně děsivé,“ řekl deníku Handelsblatt.
Kromě problému uprchlíků je čím dál více považována za další kancléřčina prohru politika k Rusku. Německo vedlo utváření politiky EU k Ukrajinské krizi a za protiruské sankce. Nedávno i Spojené státy, které nejsou stranou Minských dohod, změnily kurz a více se zapojily do Ukrajinské krize, když diskutovaly tyto záležitosti z očí do očí s ruskou vládou, jelikož německá diplomacie Ukrajiny v posledních měsících ztratila hybnost.
Bavorský premiér Horst Seehofer otevřeně kancléřku napadl, když počátkem února navštívil Moskvu.
„Prodloužení proti-ruských sankcí bylo chybou,“ řekl Seehofer, když mluvil o rozhodnutí EU o prodloužení cestovních omezení a ekonomického embarga proti ruským jednotlivcům a společnostem z konce loňského roku. „Je třeba uvážit realitu – nelze je rovnou odstranit. Ale můžeme nasadit politické prostředky k jejich odvolání… Myslím, že by je šlo v blízké budoucnosti odvolat,“ uvedl.
Tato Merkelovou neschválená cesta v Německu vyvolala bouři s obviňováním tohoto politika z porušování konsensu EU. Bavorský vůdce ale i přesto slíbil, že se do Ruska během roku 2016 ještě vrátí v rámci daleko rozsáhlejší zemské delegace.
Loni Evropskou unii a německou kancléřku Angelu Merkel kritizoval za vedení proti-ruské politiky i německý zákonodárce Franz Wiese. Politika Evropské unie ve vztahu k Rusku podle tohoto poslance ničí německý business. Tucty německých společností už kvůli anti-ruským sankcím zbankrotovaly.
Později začali různí další evropští tvůrci politik poukazovat, že proti-ruské sankce se ukázaly být jak politicky neúčinné, tak ekonomicky poškozující nejen Rusko, ale i evropské země. Business komunity v Německu, Itálii, Řecku a v dalších zemích Evropské unie už proti pokračování sankcí proti Rusku veřejně protestovaly. Evropské podniky tvrdí, že se staly „rukojmími politiky proti-ruských sankcí.“ V některých zemích EU to ve skutečnosti pod pokličkou vře, protože jejich domácím ekonomikám ty sankce způsobují značné škody. V Itálii bývalý president Evropské komise Romano Prodi varuje před ekonomickou katastrofou. Řecko už je proti sankcím. Tato zbankrotovaná země musí sehnat miliardy, aby zaplatila opatření jak si poradit s uprchlíky. Maďarsko bojuje s EU kvůli energetické politice. Rakousku přivodila spoustu škod, což už rozhněvalo i jinak rozvážného presidenta Obchodní komory.
Francie se přimlouvala za zrušení těchto sankcí.
I německé hospodářství se odvažuje diskrétně Angele Merkel vzdorovat. Východní komise Německého hospodářství rozhodně proti-ruským opatřením oponovala.
* * *
Kancléřka si tentokrát nenašla ani čas, aby se objevila na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2016 (12-14 února). S tím, jak se propadají čísla předvolebních průzkumů, zdvihají koaliční partneři hlasy proti těmto politikám a spojenci v EU ji nechávají na holičkách, jelikož utečenecká krize vyvolala hluboké rozpory, takže Merkelová, dlouho přezdívaná „královna Evropy“ už začíná stát na tenkém ledě. US by mohly brzy ztratit tohoto ozkoušeného a pravého spojence v Evropě, jelikož EU se nejspíš nikdy nestane, ač to tak chvíli bylo, organizací, která bude efektivně řešit problémy na základě základního konsensu. Německá kancléřka a Evropa vstupují do svých nejtěžších časů. Toto je nejhorší okamžik v zhoršování vztahů s Ruskem místo spolupráce ve snaze poradit si s řadou problémů společného zájmu. Naopak zlepšení vztahů Německa s Ruskem by mohlo kancléřce v dnech nejistoty dost pomoci.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org