Bylo to jen před dvěma dny, kdy ruský premiér Dimitrij Medveděv varoval, že když Saúdská Arábie, UAE a Katar vpadnou do Sýrie, aby provedly průhledný pokus o podporu svých sunnitských zástupných armád, které v současnosti obléhají válečné letouny Moskvy a Hezbollah, tak bude „nová světová válka“ nevyhnutelná. Zdejší český článek o tom: Ruský ministerský předseda varuje, že když Saúdové vpadnou do Sýrie, dojde k „permanentní světové válce“
Rovněž poukazoval, že takovýto konflikt by se nejspíš táhl „desetiletí“.
„Opravdu si myslí, že by v takové válce mohli velice rychle zvítězit? To není možné, zvláště v arabském světě,“ řekl Medveděv. „Tam každý bojuje s každým… všechno je daleko komplikovanější. Mohlo by to trvat roky nebo desetiletí.“
V sobotu Medveděv zase přišel s nadsázkami (nebo přinejmenším doufáme, že to je nadsázka), a to v Mnichově, kde se sešlo více než 60 ministrů zahraničí a obrany na 52. Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Premiér ve své řeči napadl vojenské manévry NATO v Pobaltí stejně jako obecný přístup této aliance ke vztahům s Kremlem.
„Politická linie NATO vůči Rusku zůstává bez přátelství a uzavřená,“ řekl v projevu na této konferenci. „Lze to říci i ostřeji: Sklouzli jsme k časům studené války.“
„NATO ve středu schválilo nové posílení pro východní Evropu včetně vystupňované rotace vojsk na svých východních křídlech a více námořních hlídek v Baltském moři,“ uvádí Bloomberg. „Kreml v reakci na to odmítl argument této aliance, že tento krok je čistě obranný.“
„Ruská rétorika, pózování a cvičení se svými jadernými silami je zaměřené na zastrašování jejich sousedů a podvrací v Evropě důvěru a stabilitu,“ řekl před tím této konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „My toužíme po konstruktivnějších a kooperativnějších vztazích s Ruskem,“ uvedl ještě.
Toto vše přichází v patách roku, v němž NATO vyvinulo konkrétní snahy umístit na ruských hranicích nová vojska a nové zbraně a připravit spojence na rychlé vyslání vojsk v případě, že by Moskva vpadla do sousedních států. Kreml říká, že tyto obavy jsou neopodstatněné, ale Západ poukazuje na Krym a Ukrajinu jako na příklady „ruské agrese“.
„Rusko má jednoduchou volbu: buď plně realizuje Minsk nebo zažije pokračování těch poškozujících ekonomických sankcí,“ řekl v sobotu Kerry v Mnichově, když mluvil o křehké dohodě o příměří na Ukrajině, která se už v různých časech rozpadla. „Rusko může svými činy dokázat, že bude respektovat ukrajinskou suverenitu zrovna tak, jako chce, aby byla respektována jeho vlastní.“
Kerry rovněž Rusko proklínal za to, co nazýval „opakovanou agresí“ na Ukrajině a v Sýrii.
„Kerry řekl, že Rusko se svou podporou separatistům na východní Ukrajině a svou vojenskou intervencí v Sýrii na straně presidenta Bashara Assada se vzpírá vůli mezinárodního společenství,“ napsala dnes ráno AP s dodatkem, že „rovněž opakoval domněnky, že ruské nálety v Sýrii nejsou zaměřené proti teroristům, nýbrž spíše proti skupinám umírněné opozice podporované US a jejich evropskými a arabskými partnery.“
Kerryho příspěvky na sociálních sítích:
Je dobře, že jsem tu zase @MunSecConf. Transatlantické vztahy jsou kritické, protože se soustřeďují nejen na regionální problém, nýbrž na na ty globální.
— John Kerry (@JohnKerry) February 13, 2016
US s Evropou jsou v čele boje proti násilnému extremismu. Nedávné strašné útoky jen posílily naše odhodlání porazit Daesh.
— John Kerry (@JohnKerry) February 13, 2016
S tím, jak @poroshenko, naléhal na jednotu, stabilitu, reformy, rychlejší pokrok boje proti korupcie; US znovu ujistily o své podpoře realizace Minsku.
— John Kerry (@JohnKerry) February 13, 2016
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
„Podle našeho názoru byla až dosud velká většina ruských útoků proti skupinám legitimní opozice a myslíme si, že při dodržování přijaté dohody je kritické, aby Rusko své cíle změnilo,“ řekl Kerry. „Pokud jsou lidé, kteří chtějí být součástí těchto rozhovorů, bombardováni, tak s tím procesem moc nehneme.“
„Opozice může být sice zatlačena tuhle a tamhle k ústupu, ale nevzdají to,“ dodal.
My bychom to prosím viděli jinak. Mohou sice, až se usadí prach, z krátkodobého hlediska zase vést vleklou opotřebovávací válku, ale téměř s jistotou to vzdají. Nemají na vybranou. „Rusko v sobotu řeklo, že dohoda o zastavení palby v Sýrii odsouhlasená velmocemi daleko spíše neuspěje, než aby uspěla, jelikož syrské vládní síly podporované dalšími ruskými nálety získávají proti rebelů v Aleppu další zisky,“ píše Reuters. A není to jen Aleppo, některé zprávy teď naznačují, že vládní síly postupují do Raqqy během toho, co by mohlo být prvním projevem toho, že Rusko s Íránem si vzaly na mušku hlavní město ISIS, což je krok, který by mohl zabránit intervenci států ze Zálivu tím, že v podstatě odstraní záminku pro přítomnost Saúdů v Sýrii a Rijád donutí, aby buď přiznal, že vede válku za svržení Assada, nebo zůstal doma.
Když je řeč o Saúdech a jejich průhledné zámince pro vyslání pozemních vojsk do Sýrie, máme tu, co řekl na této konferenci jejich ministr zahraničí Abdel bin Ahmed Al-Jubeir:
„Když by odešel Assad, tak by byla v Sýrii odstraněna úrodná půda pro operování Daesh, a my bychom s nimi mohli jednat.“
To je jasně absurdní. Neexistuje jakýkoliv důvod k předpokladu, že by Sýrie bez Assada přestala být „úrodným prostředím“ pro ISIS. Ve skutečnosti si lze snadno představit, že ISIS převáží nad ostatními ozbrojenými militanty v zemi právě tam na západě, kde Rusko, Írán, Hezbollah a SAA nebojují, za obnovu vlády.
Sergej Lavror za sebe konferenci řekl, že všechny strany v Sýrii páchají špatnost. „Skupiny lidských práv a OSN uznávají, že všichni v poli dělají něco, co je z hlediska humanitárního práva špatně,“ řekl. „Podle mého názoru,“ dodal, „byste Assada neměli démonizovat. V Sýrii byste neměli démonizovat nikoho kromě teroristů.“
To se odráží i v prohlášení proneseném Basharem al-Assadem samotným v pátečním interview s AFP.
Ač je smyslem této konference prosazovat mezinárodní spolupráci v naléhavých bezpečnostních záležitostech, bylo v tom zřetelné napětí. Možná, že situaci nejlépe shrnul Medveděv: „Někdy si říkám, jestli je fakt roku 2016, nebo žijeme v roce 1962.“
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com