Ze strany USA padl v horečném zbrojení s Ruskem „první výstřel“, který může mimořádně negativně ovlivnit budoucnost Evropy, píše komentátorka Guardian Mary Dejevsky. Minulý týden šéf Pentagonu Ashton Carter prohlásil, že USA zvyšují náklady na realizaci programu pomoci evropským spojencům USA v roce 2017 celkem čtyřikrát „jako odpověď na ruskou agresi ve východní Evropě a na celém světě". Přičemž rozpočet na boj s teroristickou organizací Islámský stát (IS, v Rusku zakázaný) se zvýší o pouhých 50 %.
„Poselství je to naprosto jednoznačné: z hlediska Pentagonu se stala hrozba ze strany Ruska dokonce mnohem víc zneklidňující — přičemž znenadání — než hrozba ze strany Islámského státu", píše komentátorka listu.
Je dost dobře možné, že slova o zvýšení výdajů a o vojenském posílení nejsou ničím víc než takovým „milodarem" pro Evropany na přední linii před červencovým summitem NATO, a potom se na ně prostě zapomene. Nejspíš jsou ale přece jen reálná, a když je tomu tak, pak pro ně byla vybrána snad ta nejméně vhodná doba. Totéž se týká i budoucnosti Evropy, domnívá se Mary Dejevsky.
„Tím, že plánují zvýšení výdajů, posílají USA Rusku nepřátelské signály právě tehdy, když pro to existuje nejméně důvodů", praví se v článku.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Válka na východě Ukrajiny prakticky skončila, důkazy toho, že Rusko podporuje domobrance na Donbasu, chybí. Přitom ale existuje zcela reálná perspektiva toho, že podmínky Minských dohod budou splněny. A pokud jde o další mezinárodní otázky, pak ruská účast v syrském konfliktu pomohla rozjet diplomatický proces, a bez podpory Moskvy by byla realizace jaderných dohod s Íránem nemožná. Přes to všechno jsou ale USA odhodlány vyzbrojovat Polsko a další nové členy NATO, zdůrazňuje autorka článku.
Akce Washingtonu budou mít za následek dvě navzájem propojené věci. Zaprvé USA v podstatě prohlásily, že jsou připraveny převzít přímou odpovědnost za bezpečnost zemí východní Evropy. Což znamená, že teď nebudou mít tyto státy žádný podnět pro obnovování vztahů s Ruskem. Ba co víc, Washington donutí Moskvu, aby projevovala ještě větší obavy o svou bezpečnost, a vyprovokuje nové kolo vyhrocování vztahů, kterému se kdysi říkalo horečné zbrojení, píše Mary Dejevsky.
Za druhé signalizují akce USA o tom, že Evropa může opět zavřít oči na svou nesamostatnost ve vojenské sféře, zatímco by se měla spoléhat na své vlastní síly. Není to dlouho, co si evropské vedení začalo, jak se alespoň zdálo, uvědomovat, že už je načase, aby se chovalo v otázkách vlastní bezpečnosti „jako dospělý", teď se ale evropské země vrátily ke starému přístupu — budou doufat, že jim USA přijdou v každém případě na pomoc", soudí komentátorka Guardian.
Zdroj: sputniknews.com, theguardian.com
