Většina velkých vynálezů zcela zásadně změnila společnost, ve které vznikly. Lidé ne vyšších společenských vrstvách více získávají tím, že posilují status quo a potlačují revoluční technologie prospěšné celému světu (ale škodící jim samým). Inženýrský génius Nikola Tesla nebyl výjimkou. Zde jsou některé z technologií Tesly, o kterých bychom rozhodně měli vědět, ačkoliv si to někteří nepřejí:
Smrtící paprsek
Nikola Tesla prohlašoval, že vynalezl v roce 1930 smrtící paprsek, který nazval Teleforce. Zařízení bylo schopné generovat intenzivní a cílený paprsek energie, který mohl být použit k likvidaci nepřátelských bitevních letounů, zahraničních armád nebo čehokoli, co by lidé chtěli, aby neexistovalo.
Tzv. paprsek smrti nikdy ale nebyl sestaven, protože byl Tesla přesvědčen, že by byl využit pro to, aby se jednotlivé kraje a země zničily navzájem během chvíle. Tesla navrhl, že by národ mohl vždy zničit cokoli, ale jen do vzdálenosti 200 mil. A že tento přístroj bude představovat ochrannou zeď, aby země nebyla napadána.
Řekl také, že bylo vyvinuto velké úsilí, aby tento vynález byl ukraden. Jeho pokoj byl prozkoumán, rozebrán, také doklady měl na jiných místech, zloději však odešli s prázdnou.
Teslův oscilátor
V roce 1898 Tesla prohlašoval, že sestavil malé oscilační zařízení, které při zapojení v jeho kanceláři bylo tak silné, že se málem zřítila celá budova a vše kolem. Jinými slovy – zařízení může údajně simulovat zemětřesení. Uvědomil si potenciální nebezpečí, které takové zařízení může způsobovat. Někteří teoretici věří, vláda nadále využívá Teslovy výzkumy na místech, jako je HAARP na Aljašce.
Elektřina zdarma
S pomocí financování JP Morgan Tesla vytvořil Wardenclyfovu věž, gigntickou bezdrátovou stanici v New Yorku v letech 1990-1991. Morgan si myslel, že tato věž mohla poskytnout bezdrátovou komunikaci po celé světě. Ovšem Tesla měl jiné plány:
Tesla zamýšlel, že by tuto věž využil pro přenos zpráv, telefonování nebo dokonce faxování přes Atlantik do Anglie a mohly by toho využívat také lodě, které by využívaly její signál pro navádění. Kdyby projekt fungoval, získala by se elektřina prostě tím, že byste se jednoduše zapíchli do země. Bohužel – elektřina zdarma není rentabilní. A tento systém by ohrožoval globální elitu, protože by to zcela změnilo energetický průmysl. Představte si, jaký by to byl svět, kdyby nebylo třeba ropy a uhlí? Mohly by velké mocnosti udržovat kontrolu? Morgan odmítl financovat tyto změny. Projekt byl ukončen 1906 a nikdy nebyl funkční.
Létající stroj
V roce 1911 Nikola Tesla řekl News York Herald, že pracoval na antigravitačním létajícím stroji:
Můj létající stroj nebude mít ani křídla ani vrtule. Kdybyste to viděli na zemi, neuhodli byste, že je to létající stroj. I přesto se budu moci pohybovat libovolným směrem s dokonalou bezpečností i při vyšších rychlostech, než jakých bylo dosud dosaženo. Zcela stacionárně to může zůstat ve vzduchu a to i ve větrných podmínkách po dlouhou dobu. Jeho nosnost nebude závislá na žádných zařízeních, půjde čistě o mechanický účinek.
Teslův létající stroj byl poháněn volnou energií v dob, kdy se rodil automobilový motorový průmysl se závislostí na ropě. Postihl ho stejný osud jako systém elektřiny zdarma.
Vylepšená vzducholoď
Tesla navrhl, aby elektricky poháněné vzducholodě přepravovaly cestující z New Yorku do Londýna, to by trvalo asi 3 hodiny a cestovalo by se 8 mil nad zemí. Také si představoval, že by vzducholoď mohla čerpat sílu ze samotné atmosféry, tím pádem by nikdy nemusela taková vzducholoď zastavovat kvůli nedostatku paliva. Bezpilotní vzducholodi měly být dokonce využity k přepravě osob nebo pro vzdáleně naváděný útok. On nikdy nedostal uznání za tento vynález.
Dnes máme bezpilotní letouny, které provádějí určité bojové mise, máme nadzvukové letouny, které létají úžasnými rychlostmi a také technologii raketoplánu, která může kroužit okolo Země v těch horních vrstvách atmosféry.
Bylo proto také podezření, zda FBI neukradla Teslovi všechny jeho práce, výzkumy i vynálezy, které měl u sebe, když zemřel. Tato pověst byla dokonce nedávno potvrzena nedávným, těžce redigovaným zákon o svobodě informací.
Zdroj: anonhq.com