Tolik vytoužená dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem o přiškrcení přílivu migrantů přes Středozemní moře je na vážkách, jelikož Turecko náhle na oplátku za to, že udělá více, aby migrantům zabránilo v překračování svých hranic, požaduje daleko vyšší sumu peněz. Říká se, že Ankara teď už chce 5 miliard € (136 miliard Kč) místo předtím dohodnutých 3 miliard €. S tím, jak se evropští vůdci potýkají s rostoucí kritikou svých vlastních občanů za to, že dovolili vstup do Evropy neomezenému počtu migrantů, tak tito následně tlačili na Turecko, aby udělalo více k zastavení lidí opouštějících jeho pobřeží.
Do konce listopadu byla mezi EU a tímto eurasijským státem uzavřena dohoda: Turecko udělá více, aby zabezpečilo své hranice, a zlepší podmínky pro syrské uprchlíky ve své zemi a EU mu na oplátku dá 3 miliardy €, aby pomohla tyto náklady pokrýt.
Vyjednávání o této částce byla zuřivá – Turecko požadovalo 3 miliardy € ročně; EU odpovídalo slibem této částky na dva roky, která se bude vyplácet po částech podle toho, jak se budou tyto podmínky plnit, čímž zůstala konečná suma neurčitá. Aby tu dohodu ještě osladila, tak slíbila, že zase prověří vstup Turecka do EU.
V té době Breitbart předpovídal, že ta dohoda „nebude fungovat a že zvláště přednostní vstup Turecka do EU by měl závažné dlouhodobé důsledky.“ Dát 75 milionům tureckých občanů právo volného pohybu po celém kontinentu by naopak tu migrační krizi ještě prohloubilo.
Do začátku ledna se ta dohoda už začala rozpadat, jelikož evropští vůdci Turecko vztekle kritizovali, že toho moc nedělá, aby snížilo počty migrantů přistávajících na řecké půdě, které jasně zůstávaly na průměrných 3 000 denně.
Turecko teď vrátilo úder požadavkem, aby za tuto práci dostalo výrazně více peněz. „Ankara chce dostat 5 miliard €, my jsme však ochotni dát jen slíbené 3 miliardy €,“ řekl Die Welt vysoký EU diplomat.
Turecká vláda rovněž chtěla mít větší slovo v tom, jak se tyto peníze utratí, a zavrhuje požadavek EU, že bude na vynakládání těchto peněz dohlížet. „Turecká vládě je velice zatěžko, aby přijala, že ty miliardy eur na pomoc uprchlíkům se budou vyplácet krok za krokem a až po přísných kontrolách od EU,“ pokračoval ten diplomat.
Zdroje EU však trvají na zavedení přísného dohledu kvůli obavám, že ty peníze spíše uniknou do tureckého systému, než aby šly ve prospěch syrských uprchlíků. Zvláště chtějí vidět, jak se peníze vynakládají na školy a lepší infrastrukturu.
Avšak zatím žádné peníze vydány nebyly, jelikož se členské státy nemohou shodnout, zda by ty peníze měly pocházet z rozpočtu EU nebo od členských států – a kolika by každá země měla přispět.
Itálie prozatím odmítala dát jakékoliv peníze s odůvodněním, že už nese disproporčně vysoké břemeno této krize, jelikož se musela postarat o statisíce migrantů přistávajících na jejím pobřeží.
Italský ministerský předseda Matteo Renzi během páteční návštěvy v Berlíně řekl, že jeho vláda v principu není proti těmto platbám, chtěl ale vyjasnění těchto plateb. „My jsme nezměnili svůj názor, očekáváme ale od svých přátel v Evropské komisi a v Evropské unii, že zodpoví určité otázky, o kterých si myslím, že jsou o detailech, a doufám, že je půjde objasnit brzy, doufám, že před Londýnskou konferencí,“ vysvětloval s odkazy na Konferenci syrských dárců, která proběhne v britské metropoli 4. února.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: breitbart.com
