V listopadu ještě, než vyhasly plameny z SU-24 sestřeleného Ankarou u syrské hranice, pronesl Vladimir Putin hrozivé tvrzení. Turecko, řekl, financuje ISIS. Ohromující na Putinově tvrzení nebylo ani tak to, že Turecko v podstatě funguje jako státní sponzor terorismu. To jsme už přeci věděli. Překvapující na tom bylo spíše to, že světový vůdce byl připraven odložit veškeré diplomatické dekórum a otevřeně obvinit demokratickou zemi z pomoci a podpory skupině, kterou svět zná jako největší metlu lidstva od časů Reichu.
Samozřejmě, že Putin byl vyprovokován a za těchto okolností by člověk od něj mohl rozumně předpokládat, že bude reagovat třeba i ještě rozhněvaněji. Konec konců Turecko právě sestřelilo ruský válečný letoun při události, která byla prvním výskytem střetu člena NATO s ruským letounem od sovětských časů před půl stoletím.
Putin se však rozhodl místo vojenské odpovědi prostě jen odhalit Turecko Recep Tayyip Erdogana takové, jaké je: jako diktaturu, která financuje terorismus, zatímco se maskuje jako demokracie a užívá si výhod členství v NATO.
V následujících dnech a týdnech se Moskva pustila do PR kampaně vskutku epických rozměrů plné filmů se záznamy ukazujícími to, o čem Kreml říkal, že jsou ropné cisterny ISIS valící se zjevně bez zábran přes tureckou hranici. Náměstek ministra obrany Anatolij Antonov šel dokonce tak daleko, že předváděl „kšefty brilantní rodiny“ Erdoganů s ropou a kýval na zprávy naznačující, že turecký president je asi do kšeftů s ropou ISIS vědomě zapojen.
Turecko se snažilo tato obvinění zlehčovat tvrzením, že Putina nikdo nebere vážně, ale svět si kousek po kousku začal klást otázky, je-li to pravda, že Ankara funguje jako největší regionální státní dobrodinec Islamistického státu.
Jako svědectví skutečnosti, že svět se probouzí do ohromující reality, že člen NATO by mohl být v podstatě finanční orgánem Islamistického státu, dnes izraelský ministr obrany Moshe Yaalon Turecko obvinil z podpory teroristů, když byl Yaalon v Aténách na schůzce se svým řeckým protějškem Panosem Kammenosem a pronášel k reportérům série překvapivě sladkých prohlášení.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
(V úterý Yaalon s Kammenosem)
„Jak víte, Daesh (Islamistický stát) si užíval tureckých peněz za ropu po dlouhou, velice dlouhou dobu. Doufám, že se s tím skoncuje,“ řekl Yaalon.
„Je to na Turecku, na turecké vládě, na tureckém vedení, aby se rozhodlo, zda chtějí být součástí nějakého druhu spolupráce k boji s terorismem. Zatím tomu ale tak není.“
Ne, zatím tomu tak není, pokud tedy do toho nepočítáte Erdoganův absurdně transparentní pokus o vymýcení Kurdů v Turecku vedením opotřebovávací války proti PKK.
Jak Reuters suše poznamenává: „Yaalonova tvrzení by mohla nabourat pokusy o nápravu mostů mezi Tureckem a Izraelem po letech vzájemného odcizování.“
Ano, to by docela mohla a můžete se vsadit, že to vyvolá rozhodně pohoršenou reakci od určitě rozzuřeného Erdogana.
My teď se zatajeným dechem čekáme, jestli se přidá i Washington a přizná, že je to americký „spojenec“ v Ankaře, kdo je důvodem, že se ISIS stále drží ve hře.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
