24. ledna 2016 se v Moldávii očekává další vlna protestů proti oligarchickému režimu. Na videu jsme vylíčili historii a kořeny tohoto konfliktu stejně jako současnou explozivní situaci v Moldávii. Vyzýváme všechny významné mocnosti: USA, EU, Rusko a OSN, aby věnovaly nezákonnosti, která se šíří v tomto regionu, bedlivou pozornost. Vyzýváme vás, abyste věnovali pozornost potřebám milionů obyčejných lidí dohnaných k zoufalství feudálním oligarchickým systémem.
Malá východoevropská země Moldávie zažívá hlubokou ekonomickou a politickou krizi. V posledních dnech propukají masové protesty. Situace v Moldávii se v posledních několika letech spolu s neustálým ožebračováním obyvatelstva zhoršovala. Ten kolaps začal v roce 2009 po „oranžové revoluci“ z 9. dubna, kdy vzplanula budova parlamentu v Kišiněvě a kancelář Moldavského presidenta a vůdce Komunistické strany Moldávie Vladimira Voronina byla zničena.
To i přesto, že posledně jmenovaný projevoval loajalitu k USA a k byrokracii EU vyhlašováním přání Moldávie sbližovat se s EU a zřídit spolupráci Moldávie s NATO (i přes ústavní ustanovení země jako neutrální).
USA a EU podporovaly protesty opozice, protože měly obavy, že formální komunista Voronin by mohl kurz zahraničně politického směřování země změnit. Po krizi způsobené neschopností vybrat hlavu státu převzala v létě 2009 moc aliance liberálně demokratických stran, které vyhlašovaly svou touhu po evropské integraci.
Západní politici rychle označili vládu nové „Aliance za evropskou integraci“ (Liberálně-demokratická strana, Demokratická strana a Liberální strana) jako „příběh moldavského úspěchu“ v rámci projektu Partnerství pro východ zařízeného mezi EU a post-sovětskými státy. Jelikož jediným reálným cílem tohoto projektu bylo odříznout tyto země od vazeb na Rusko, tak si evropští dohlížitele nad Moldávií nedělali starosti se sledováním skutečného stavu věcí ve společnosti této země.
Na pozadí Kyjevského Majdanu 2013-2014, který skončil pučem a vleklou politickou krizí na Ukrajině, a Saakašvilho krachu v Gruzii cítily Washington s Bruselem důležitost toho, aby si nejen Moldávii udržely pod svým vlivem, nýbrž ji i Západním společnostem prezentovaly jako příklad úspěchu realizace „principů liberální politiky.“ Ignorovaly při tom absenci jakýchkoliv reforem a katastrofální zhoršování ekonomiky země doprovázené zřizováním vlády oligarchie. Tou nejdůležitější věcí bylo formalizovat „partnerství“ podepsáním asociační dohody, k čemuž došlo uprostřed roku 2014. Poté činitelé EU rozhodli, že Moldavská hra skočila. EU postihla Řecká krize a vlny uprchlíků, takže na Moldávii se zapomnělo.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Situace v Moldávii se však nadále zhoršuje. Došlo k eskalaci boje mezi dvěma hlavními oligarchickými klany reprezentovanými Liberálně demokratickou stranou Moldávie pod Vladimirem Filatem a Demokratickou stranou Moldávie, jejíž šéf je zlovolný oligarcha Vladimir Plachotňuk, který kontroluje rovněž kancelář prokuratury a justiční systém. Toto soupeření nabylo převážně formy finančních defraudací, při nichž během roku 2014 z moldavského bankovního systému zmizely peníze tempem 1 miliard $ za tento rok.
Dnešní vlnu protestů v Kišiněvě způsobila nespokojenost obyvatelstva se všemi uvedeným vývoji k horšímu. Hlavní požadavky předkládají ti, kdo upřednostňují posílení vazeb s Ruskem, ale i příznivci sbližování s EU, a k těm požadavkům patří i rozpuštění nelegitimního parlamentu a uspořádání předčasných voleb. Protesty spustilo vedení parlamentu, když Plachotňuk využil své spěšně splácané většiny, aby jmenoval do kabinetu nové ministry, aniž by program, jak vyžaduje ústava, prodiskutoval s parlamentem. Protestující rovněž požadují vyšetření a pohnání k odpovědnosti těch, kdo vytunelovali bankovní fondy, a vyhození generálního prokurátora Kmelije Gurina, což je Plachotňukovo protekční dítě. K dalším požadavkům patří propuštění 8 politických vězňů spolu s ctihodným členem Parlamentního shromáždění Evropy Grigorijem Petrenkem. Režim se je pokouší odsoudit k různým trestům vězení za to, že v září 2015 zorganizovali mírumilovné protesty proti nezákonným činům orgánů vynucování zákona. Plachotňuk, kterému se podařilo zbavit se svého hlavního konkurenta Filata, a který je teď absolutním vládcem nad Moldávií, má plnou podporu Západu. USA prostřednictvím svého vyslance v Kišiněvu Jamese Pettita právě tak jako země EU prostřednictvím svých zástupců jsou proti předčasným volbám kvůli obavám, že by mohly dovést strany, které upřednostňují neutralitu země, k dosažení většiny v Parlamentu.
Moldavský režim se momentálně připravuje, že proti protestům v Kišiněvě použije armádu. Takže na jihovýchodě EU se objevuje nová krizová zóna, u které je možnost, že se zvrhne do ozbrojeného konfliktu.
Napsali V. Josu, D. Deiss, editoval J. Hawk
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: southfront.org