Jen 62 jedinců teď drží tu samou sumu bohatství jako 3,6 miliardy lidí z té spodní polovičky celé planety – a tato šokující statistika je ještě více alarmující, když uvážíme, že ještě v roce 2010 tu samou polovičku bohatství drželo celých 388 lidí. Teď 80 miliardářů kolektivně drží přes 2 biliony $, zatímco spodní polovička za pouhých pět let 1 bilion $ svého bohatství ztratila. Velký seriál o mocných rodinách, které nikdy nejsou v žebříčku uvedeni si můžete přečíst zde: ROCKEFELLEROVÉ. OVLÁDÁ NEJBOHATŠÍ RODINA CELOU ZEM? a ROTHSCHILDOVÉ. VÍTE, JAKOU HRU TADY HRAJÍ?
Obrázek: Bohatství 62 nejbohatších lidí nadále roste, zatímco bohatství nejchudší polovičky světa stagnuje
Nová zpráva vydaná v pondělí Oxfam International – výmluvně nazvaná Ekonomika pro 1% – odhaluje četná čísla, z nichž poklesne čelist, která ilustrují zápasy vzniklé z tak exponenciálního nárůstu rozvrstvení bohatství. Podle této studie:
„Krize globální nerovnosti dosahuje nových extrémů. To nejbohatší 1% má teď více než zbytek světa dohromady. Ta moc a privilegia se využívá k ohýbání ekonomického systému, aby se ta propast mezi nejbohatšími a tím zbytkem ještě zvětšovala. Globální síť daňových rájů dále nejbohatším lidem umožňuje ukrývat 7,6 bilionu $. Boj proti chudobě nebude úspěšný, dokud se nebude řešit krize nerovnosti.
62 miliardářů během těch pouhých pěti let spatřilo, jak jim jejich bohatství o 44% vyrostlo – tj. nárůst o 542 miliard $ – na závratných 1,76 bilionu. A samozřejmě to přelití se koncentrace peněz k vrcholu znamená, že „bohatství té spodní poloviny za stejnou dobu spadlo o více než bilion dolarů- tj. propad o 41%.“ Polovina všeho globálního bohatství, co přibylo od roku 2000, skončila v rukou 1%, zatímco ta nejchudší polovina obyvatelstva planety si urvala jen nuzné 1% z tohoto nárůstu. Během téměř 25 let, jak Oxfam rovněž odhalil, příjem 10% nejchudších na světě vzrostl o méně než jeden cent denně – což je nárůst o méně než 3,00 $ každý rok.
V průměru má každý dospělý náležející k 1% nejbohatších na Zemi 1,7 milionu $ – což je číslo 300 krát větší než průměr držený 90% lidí na planetě,„ač pro mnohé lidi ze spodních 10 procent je jejich bohatství nulové či negativní.“
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Ale tato skupina bojující s chudobou se nezastavuje jen u prostého uvedení čísel; Oxfam vydal i sžíravé vysvětlení toho, jak se tato nerovnoměrnost v bohatství a příjmech realizovala.
„Bohatství zdaleka nestéká dolů, příjmy a bohatství jsou naopak alarmujícím tempem nasávány nahoru. Jakmile se tam dostanou, tak ještě propracovanější systém daňových rájů a průmysl manažerů bohatství zajistí, že už tam zůstanou, daleko z dosahu obyčejných občanů a jejich vlád. Jeden nedávný odhad uvádí, že 7,6 bilionu $ individuálního bohatství – tj. více než hrubý domácí produkt (HDP) Británie a Německa dohromady – je v současnosti uloženo v offshore rájích (…)
„Změny ekonomické politiky během posledních 30 let – včetně deregulací, privatizací, finančních tajemství a globalizace, zvláště financí – ještě vystupňovaly tu dávnou schopnost bohatých a mocných využít svých pozic k další koncentraci svého bohatství (…)
„Ohromným příkladem ekonomického systému, který je nastavený tak, aby pracoval v zájmu mocných, je globální pavučina daňových rájů a průmysl vyhýbání se zdanění, který v posledních desetiletích jen kvetl. To dodávalo na intelektuální legitimitě dominantním tržním fundamentalistům celého světa, že nízké daně pro bohaté lidi a společnosti jsou nezbytností k podnícení ekonomického růstu a že je to pro nás tak nějak dobrá zpráva. Tento systém je udržován vysoce placenými, pracovitými skupinami profesionálů v soukromém bankovnictví, právních, účetních a investičních průmyslech.“
Ač existují perfektně ospravedlnitelné argumenty pro odstraňování zdanění, tak mezi tím, tyto elity a über-bohatí lidé – a často i jejich korporace – z tohoto systému těží osobní prospěch způsobem, jakým my ten zbytek nemůžeme. Tím, že vrhají peníze do politických kampaní, mozkových trustů, lobbovacích firem a dalších prostředků vlivu si ti ultra-bohatí udržují schopnost formovat své politické zástupce. Fungují tu jak temné peníze, tak přehnaný finanční tlak na politiky, aby dělali zákony jen pro tu hrstku. Jak nedávno poukázal Jared Bernstein z Centra pro rozpočtové a politické priority: „Ozývají se hlasy, že boháči používají svých peněz, aby si kupovali politiky; daleko přesnější je ale to, že si kupují politiku, zvláště daňovou politiku.“
Oxfam ve skutečnosti analýzou 200 vrcholných společností včetně strategických partnerů Světového ekonomického fóra stejně jako výběry některých z největších světových podniků zjistil, že devět z deseti „je přítomno v nejméně jednom daňovém ráji“ a u jen 50 velkých bank spravujících spoustu rájů „offshore bohatství“, které jsou neuvěřitelně lukrativní. Vyhýbání se daním s vytvářením přetížení pro vlády světa při financování sociálních programů – včetně těch určených na pomoc nejzranitelnějších lidí ve společnosti – bylo Mezinárodní advokátní asociací označeno za „porušení mezinárodních zákonů o lidských právech.“
Jedno z klíčových zjištění v této zprávě je dokladem o systematické neúměrnosti placení mužů a žen po celém světě – zvláště „přijatelností, aby se ženám platily nižší mzdy… který bývá uváděn jako klíčových faktor zvyšující se ziskovosti.“ Po penězích bažící společnosti se vyhýbají realizaci životně důležitých požárních a bezpečnostních opatření, aby si udržely co nejdéle každičký haléř ziskovosti. Zřizování monopolů, zákony o intelektuálním vlastnictví a průmysloví lobbyisté dále zvyšují prospěch té hrstky na úkor většiny.
„Současný systém se neobjevil náhodou,“ hřímá zpráva Oxfamu. „Je důsledkem svévolných politických rozhodnutí našich vůdců, kteří poslouchají to 1% a jejich příznivce, místo aby jednali v zájmu většiny. Je na čase tento zvrhlý ekonomický model zavrhnout.“Oxfam ještě dále tvrdí: „Lidstvo si může vést daleko lépe než takto, máme talent, technologii a představivost k vybudování daleko lepšího světa. Máme šanci vybudovat daleko lidštější ekonomiku, v níž jsou na prvním místě zájmy většiny.“
Otázkou je, uděláme to?
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com