Naposledy, když se jistá země zbavila v ropném byznysu dolaru, tak ji USA zničily. Teď se třetí největší ekonomika světa Indie dohodla s Íránem na vyrovnávání svých závazků za ropu v rupiích. A tyto dvě země mohou v budoucnu navíc provádět veškeré své obchodování ve svých národních měnách. K tomu dochází po dohodě mezi Íránem a Indií z poloviny roku 2011, podle níž se obě strany dohodly vyrovnávat 45 procent ropného importu Indie v rupiích a zbývajících 55 procent v eurech. V březnu 2012 podepsaly tyto dvě země Mechanismus plateb v rupiích, který Indii umožní nakupovat ropu za svoji národní měnu. Írán pak těchto peněz použije k nákupům produktů z indických továren.


Je ironií, že to byly USA samotné, kdo mohou za odstranění dolaru z indicko-íránského obchodu. Mechanismus plateb v rupiích byl zřízen jako záštita proti americkým ekonomickým sankcím na Teherán. Íránská ropa tvoří význačnou část indické energetické spotřeby. Podobně také Írán spoléhá na Indii u ocelářských, zdravotnických, potravinářských a chemických výrobků.

 

Náhrada dolaru

Indie se s USA v posledních letech sice sblížila, to ale New Delhi nezaslepilo před zkázonosnou povahou americké měny stejně jako před manipulacemi Británie.

USA si doslova vypisují své vlastní šeky neustálým tiskem dolarů, který se stal nosným podložím americké poválečné hegemonie. Je to status dolaru jako rezervní měny, který USA umožňuje financovat nekonečné války a beztrestně svrhávat vlády.

Na druhé straně Atlantiku je Bank of England zapojená do manipulací úrokových sazeb v rozsahu, proti kterému vypadá korupce v rozvojových zemích nepatrná.

Takové finanční manipulace a znehodnocování měn má negativní a cyklické dopady na globální ekonomiku. Ve skutečnosti to Západu umožňuje periodické boomy a propady, protože to udržuje nově se vynořující ekonomiky v zmatcích. Udržuje to chudé země chudými a ty vynořující se váznout v tom, co je známo jako „past středního příjmu“.

Prof. Anis Bajrektarevic ve svém odborném článku Geopolitika technologie velice přesně diagnostikuje:

„Uhlovodíky a psychologizace jejich vzácnosti, jejich monetizace (a s tím provázaná transformace na zbraň) slouží spíše vynucujícímu a omezujícímu status quo, než jako pomůcka k rozvoji. Přes to v podstatě volají nikoliv po zapojení, nýbrž po podvolení. Nakonec to znamená, že spotřeba fosilních paliv (spolu s politikou volby měny a jejího ocenění) nejenže prý vyvolává klimatickou změnu, ale také udržuje další globální proces – planetární konkurence a konfrontace o omezené zdroje – v nichž jsou kalamity MENA jen špičkou ledovce. Takže ten vysoce návykový benzín – ve vykonstruovaném provázání s US dolarem umožňuje jen takové technologické modernizace, které jsou defenzivní, restriktivní a reaktivní. Žádný div, že demokracie v tom dopadá špatně.“

Indická centrální banka investovala značnou část ze svých zhruba 500 miliard $ rezerv do aktiv denominovaných v dolarech. Jakékoliv prudké znehodnocení dolaru s sebou nese značné ztráty v této držbě. A na pozadí tohoto se objevuje myšlenka na de-dolarizaci, která ve vedení této země v posledních časech dost rezonuje.

[quote align="center" color="#999999"]