Útočí se na americké a britské zájmy, přičemž zadržují i personál ICC Od počátku USA-NATO války za změnu režimu proti libyjské vládě plukovníka Muammara Kaddáfího v roce 2011 vzrostlo nesmírně napětí, jak uvnitř tohoto severoafrického státu, tak v celém regionu. Během měsíců květen a červen vypukly v Libyi boje mezi různými sektory, přičemž volby, o kterých se tolik mluvilo, byly odloženy na 7. července. Tyto volby jsou podrobeny politickému zinscenování imperialisty podporovaného režimu Národní přechodné rady (NTC), který byl instalován v důsledku bombardování, námořní blokády a zpravodajsky koordinovaného vraždění Libyjců od února do října.

Od zabrání Tripolisu koncem srpna 2011 a bombardování a vyvražďování v Sirtě se Libye nacházela v bouřlivém kvasu, v němž nedisciplinovaní a decentralizovaní militanti soupeřili o kontrolu nad situací v zemi.

Příslušníci a přívrženci Džamahúrie, tj. toho systému veřejné správy, který zde byl institucializován v období tzv. revoluce mezi lety 1969 až 2011, mají zakázáno se voleb účastnit. Současný zákon zakazuje pod hrozbou stíhání jakoukoliv „chválu“ Kaddáfího a politický systém, který v této zemi po čtyři desetiletí převažoval, byl účelově zhanoben, leč Libyjci vědí, že v důsledku svého politického přesvědčení zůstávají tisíce lidí v žaláři či v exilu.

Jak zákony, tak kontrolní body milicí i excesy údajně nově budované národní armády jsou střiženy tak, aby potlačily lidovou opozici k režimu NTC. Odtrženost od lidu – i toho, který byl zatažen do války proti vládě – je nejvyšší ze všech dob.

Už od loňského října NTC a další anti-Kaddáfíovské síly obviňují z neefektivnosti veřejného sektoru, šířící se korupce, která vedla k vykradení miliard dolarů jak ze soukromého průmyslu, tak od křehké vlády, a z všeobecné nezákonnosti, která po celé zemi převládá. Libye upadla ze stavu s nejvyšší životní úrovně v Africe do bující bídy a sociálního rozvratu.

Seif al-Islam kterému se odpírá spravedlnost

Chycení, mučení a neomezené zadržování Seifa al-Islama, syna a zřejmého dědice Muammara Kaddáfího, přitáhlo k Libyi pozornost solidárních aktivistů z celého světa. Rebelové jej chytili koncem roku 2011, Seifa údajně zadržovaly Zintanské milice, které operují nezávisle na vůdcích NTC v Tripolisu.

Počátkem června Seifa navštívila delegace čtyřech členů Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), aby jej vyslechla ve věci dosud platného zatykače vydaného počátkem války 2011 v Holandsku sídlícím subjektem. ICC nikdy neměli skutečné námitky vůči tomu, aby byl Seif postaven před soud NTC, ale intervence do Seifova případu vyústila do diplomatické ztrapnění imperialistického tábora.

Ač ani USA ani Libye nejsou signatáři Římského ujednání, které zřídilo ICC, tak imperialisté využívali obvinění proti Muammaru Kaddáfímu a dalším libyjským vůdcům včetně Seifa při svých pokusech o izolaci vlády a o vytvoření silnějšího zdůvodnění ke svržení předchozího systému. Trvající zadržování delegace ICC přivodilo i návštěvu australského ministra zahraničí Boba Carra 18. června ve snaze dosáhnout propuštění dvou žen a dvou mužů, které Zintanské milice zadržují.

Carr se střetl s ministerským předsedou NTC Abdurrhakimem El-Keibem a ten Australan nabídl i zprostředkování v této rozepři mezi západem podporovaným režimem a zástupci holandského soudu. „Zajistil jsem silnou reprezentaci k okamžitému propuštění Australanky Melindy Taylor,“ řekl tento diplomat.

„Nyní jsme ale dosáhli hlubšího porozuměni perspektivě libyjské (NTC) a obavám, co se týče odpovědi ICC,“ pokračoval Carr.

ICC spolu s Radou bezpečnosti Spojených národů stejně jako titulární šéf NATO na rebely apelovali, aby tuto delegaci pustili. Milice ty dvě ženy v delegaci obvinila, že vyzradily citlivé dokumenty, které byly údajně předneseny během jejich diskusí se Seifem al-Islamem.

Zadržování Seifa al-Islama a delegace ICC je odrazem absence politického a právního systému v této zemi. Nicméně diplomatická odpověď na tyto provokace vůbec nepřipomínala míru útočnosti proti Kaddáfího vládě v roce 2011, kdy vybili tisíce lidí a bydliště zbavili či do exilu vyhnali miliony lidí kvůli jejich odmítání sklonit se před diktátem aliance US-NATO, která tuto ropou bohatou zemi zcela zdevastovala.

 

Bezpečnostní situace se zhoršuje

Násilnosti se během posledních několika týdnů v Libyi eskalovaly, v Benghází i s pokusem o zavraždění britského vyslance 11. června, kdy na jeho vozidlo zaútočili pancéřovkou. Následujícího dne utrpěla Mezinárodní komise Červeného kříže bombardování kanceláře, což vedlo k jednomu usmrcení a několika zraněním.

I konzulát US byl 12. června vystaven útoku, když před jeho budovu umístili bombu. Tyto útoky mají být údajně dílem skupiny islámského odporu, údajně jako odveta za vraždy členů al Kaiídy pomocí dronů v Pákistánu.

V ten samý den, kdy bouchla bomba před konzulátem USA, skupina zdejší milice a odštěpenci od režimu NTC v Tripolisu dočasně uchvátili kontrolu nad letištěm a říkali, že jeden z jejich velitelů byl zadržen západem podporovaným vedením. NTC se během několika hodin podařilo nad letištěm obnovit kontrolu.

Na Jihu této země pokračují boje v důsledku pokusů Zintanských milicí zmocnit se tohoto regionu, který nepodporoval válku USA-NATO. Podle zpráv bylo během tři dnů po 11. červnu bylo zabito 14 lidí, příslušníků etnika El-Mashasia, zde umístěnými silami ze Zintanu.

Současná situace v Libyi a v dalších státech celého regionu včetně Mali a Nigeru jasně ilustruje, že vojenské a politické intervence západních imperialistů přináší jen masové zabíjení, chudobu a nucená vysídlování. Ti, kdo tuto válku proti Libyi podporovali a vítali ji v únoru 2011, jsou dnes potichu a nestarají se o hrůzy, co se v této svého času prosperující a stabilní zemi teď odehrávají.

Tyto události poukazují na nezbytnost udržet si ve vztahu k USA a NATO zahraniční politice anti-imperialistickou perspektivu. Tyto imperialistické státy operují výlučně na základě svých vlastních materiálních zájmů, které se zaměřují na dosažení maximálního zisku z jejich vykořisťování afrických zdrojů, práce a národního bohatství.

Abayomi Azikiwe

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>