Americký AWACS naváděl turecké stíhačky na Su-24, říká expert

Útoku Turecka na bombardér VKS RF se zúčastnily USA a Saúdská Arábie. Rozhovor s vojenským expertem, stálým autorem časopisu „Arsenál vlasti“ a specialistou v oblasti působení vojensko-kosmických sil Alexejem Leonkovem vedl odborník Komise MSD pro bezpečnost Dmitrij Jefimov. …

Alexeji Petroviči, Vladimír Vladimirovič Putin nazval nevyprovokovaný útok turecké stíhačky na ruské letadlo vracející se na základnu po útoku na pozice IS „úderem do zad“. Souhlasíte s tímto hodnocením?

Jak by bylo možné nesouhlasit s prezidentem? Jen se mi zdá, že on kromě běžně používaného významu této fráze měl na mysli ještě další význam. Analýza totiž ukazuje, že napadení Su-24M2 ruských VKS bylo předem naplánované Tureckem a jeho vojenskými partnery. V tom případě už ale mluvíme o operaci „Úder do zad“.

Opravdu, na naše letadlo číhali v záloze turečtí stíhači, na zemi se rozmístila diverzně-výzvědná skupina zamaskovaná jako místní Turkmeni, včas byly na místo dovezeny filmové štáby CNN a FOX…

To je jen technické zabezpečení finále. Samotná operace začala daleko dřív. Po celý průběh působení ruských vzdušných sil v Sýrii rozvědka NATO neseděla se založenýma rukama. Probíhalo nepřetržité monitorování veškeré jejich činnosti prostředky kosmické, vzdušné i pozemní rozvědky. Na samotném napadení se podílelo několik komplexů rozvědky a zaměřovačů – minimálně 3 a také dva F-16 s nejnovějšími raketami AIM-9X.

Jak to všechno probíhalo?

Letadlo VVS USA Boeing E-3 Sentry AWACS vzlétl 24. listopadu z letecké základny Preveza v Řecku. Druhý E-3A VVS Saúdské Arábie vzlétl z letecké základny v Rijádu. Obě letadla plnila společný úkol – zjistit přesnou polohu letadel VKS Ruska. Oni také vybrali „oběť“. Americký E-3A měl zjistit režim radarového řízení zbraní Su-24M2, prověřit, zda se nachází ve stavu vyhledávání nebo už vyplnil úkol. Je známo, že AWACS může řídit akce letadel v boji a předávat palubní elektronice letadel a jejich navigačnímu systému data pro vedení boje.

To znamená, že měl zjistit, nakolik je letadlo chráněno?

Vypadá to, že ano. Jak víte, Su-24M2 se vracelo z operace a jeho palubní navigační systém pracoval v režimu „navigace“ v souladu s GLONAS, vracel se na základnu a nechystal se k nějaké akci. E-3 po celou dobu předával podrobné informace o Su-24M2 dvojici hlídkujících tureckých F-16CJ. Tato letadla se vyrábí speciálně pro Turecko. Jeho zvláštností je přítomnost počítače řídícího nový radar AN/APG-68 a plnícího roli druhého pilota-navigátora.

Ale takové informace nestačí na zaměření vysokorychlostního cíle. Použilo se ještě něco jiného?

Samozřejmě, přesnost zaměření stíhaček F-16CJ je doplňkově zajištěna pozemním komplexem protivzdušné obrany Patriot USA rozmístěným v Turecku a ještě přesněji jejich multifunkčními radary AN/MPQ-53. Komplex Patriot může pracovat s E-3 i s družicemi radioelektronické rozvědky MENTOR a není vyloučeno, že ve skupině satelitů je ještě KA „Geosat“. Přitom E-3 dávaly údaje, kde se naše letadlo ve vzduchu nachází, zjišťovaly jeho ešalon, rychlost, stav řízení výzbroje. Radar protivzdušné obrany Patriot pak spolu se satelity radioelektronické rozvědky MENTOR zaměřily telemetrii pohybu Su-24M2 ve vztahu k povrchu – to znamená, že vydaly přesně prognózovan&yacut e; prostor objevení se našeho letadla vzhledem k hornatému terénu.

Zdá se, že turecké stíhačky absolutně přesně znaly, kde mají na naše letadlo čekat.

Jistě. Dvojice F-16CJ šly do prostoru v rozestupu 4 – 6 kilometrů a prakticky zblízka (!) vypustily raketu „vzduch – vzduch“ AIM-9X Sidewinder do zadní části ruského bombardéru.

Měli naši piloti šanci zachránit letadlo?

Ne. Šance posádky SU-24M2 uniknout zásahu byly rovné nule. Proti raketě AIM-9X s novou matriční infračervenou hlavicí samonavádění nemá Su-24M2 obranu.

A pokud by bylo doprovázeno stíhačkou?

Nyní už budou. Samozřejmě, tragédii by mohla zabránit dvojice Su-30CM majících ve výzbroji „Chibiny-U“. Ale nikdo nečekal úder do zad od spojence, tím spíš informovaného o detailech operací našim partnerům.

Máte na mysli „americké partnery“, ty samé, kterým patří Patrioty a AWACSy a také satelity patrně se účastnící v operaci?

Ano, s vysokým stupněm pravděpodobnosti. Turci nemají možnosti pro takovou pečlivou a velmi precizní práci. A nezapomeňte na druhý E-3 patřící letectvu Saúdské Arábie. Celý scénář proběhl velice rychle, šlo doslova o sekundy.

Opravdu všechno proběhlo tak hladce?

Turci se dopustili chyby, kvůli které se provokace zcela nepodařila. F-16CJ vyrazil na akci se zpožděním 2 minuty, když Su-24M2 už minul úsek sporné 68 kilometrů dlouhé oblasti na severu Sýrie (na její proletění potřeboval maximálně 1,5 minuty). Příkaz k útoku však F-16CJ nezrušily, proto vypuštění raket bylo provedeno později, než jak bylo výpočty stanoveno. Potvrzují to i záběry pádu Su-24M2, které se plánovaly jak z území Turecka, tak i ze Sýrie, nicméně „syrské“ záběry jsou daleko podrobnější. Zdá se, že právě to zachránilo našeho navigátora. Mohl se tak ukrýt ve křoví a čekat tam na pátrací oddíl.

Zdroj: politikus.ru, nwoo.org

[quote align="center" color="#999999"]

Nové informace o demokracii ohrožujících experimentech elektrické stimulace mozku.