V r. 2013 má začít v Jakutsku výstavba Federálního kryodepozitáře semen. Věčně zmrzlá půda umožní zachovat pro potomky současný rostlinný genofond. Biologická rozmanitost na zeměkouli mizí znepokojivým tempem, a podobná zařízení se mohou změnit v „Noemovu archu“ pro četné druhy rostlin, jimž hrozí zánik. Problém zachování biologických druhů zajímá vědce po celém světě. Jedním ze způsobů zachovat nynější rozmanitost je zmrazit genetický materiál, a tím ho zachovat pro příští reprodukci na léta anebo dokonce na desetiletí. To je sice složitá procedura, odměnou však bude databanka živočichů a rostlin, které v té době už v přírodě nebudou.

Semena rostlin snášejí tuto proceduru dost dobře. Celkový počet genetických bank rostlin založených v různých zemích se blíží 1,5 tisíce. V jejich sbírkách je až jeden milion vzorů. V Rusku je dosud hlavním majitelem podobné sbírky Všeruský ústav rostlinářství pojmenovaný po N. N. Vavilovovi. Je tam sebráno asi 270 000 vzorků.

Možná, že v nejbližších letech se objeví v Rusku ještě jedna podobná genetická banka. Rozhodnutí o výstavbě v Jakutsku první řady Federálního kryodepozitáře semen kulturních, vzácných a mizejících druhů rostlin bylo přijato v r. 2011. Tehdy také začala rekonstrukce dolu na území Melnikovova ústavu geokryologie Sibiřské odbočky RAV. Plánuje se tam postavit první řadu kryodepozitáře, kde na ploše asi 1900 metrů čtverečních se předpokládá skladovat asi 100 000 vzorků. Projekt, jehož hodnota se odhaduje na 180 milionů rublů, se bude podle plánu realizován v letech 2013 až 2015. Na základě kryodepozitáře v Jakutsku se předpokládá v budoucnu vytvořit Mezinárodní kryobanku semen.

Jakutský kryodepozitář se staví v „přirozené ledničce“ – věčně zmrzlé půdě. Přednosti jsou jasné: nejsou třeba drahá chladicí zařízení, které potřebují stálé napájení elektřinou, a proto jsou zranitelná před přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení a tsunami.

Podobná banka se nyní vytváří na Špicberkách. To je Světový depozitář semen, jemuž se v masmédiích říká „Depozitář Soudného dne“. Jsou v něm „náhradné kopie“ vzorků semen z genetických bank celého světa. Kromě nízké teploty mají Špicberky další přednost: nacházejí se v seizmicky bezpečném pásmu.

„Depozitář Soudného dne“ – Svalbard

Základem jakutského kryodepozitáře byl mnohaletý experiment v skladování semen v podmínkách věčně zmrzlé půdy započatý v podzemní laboratoři Ústavu geokryologie koncem 70. let minulého století. Tehdy bylo do laboratoře umístěno více než 10 000 semen luštěnin ze sbírky Ústavu rostlinářství pojmenovaného po N.N.Vavilovovi. Později k nim přidali ještě asi jeden tisíc semen zemědělských a divokých rostlin Jakutska. 33 let po zahájení experimentu byly shrnuty jeho přechodné výsledky, které se ukázaly být dost nadějné: semena se zachovala velmi dobře, mj. jejich klíčivost zůstala na úrovni 80 až 100%.

Ostatně, jak zdůrazňují vědci, bude třeba vykonat dost dlouhou cestu od laboratorních výkumů k rozsáhlé bance nejen zemědělských, ale i divokých rostlin, aby byly detailně prozkoumány zvláštnosti skladování semen různých druhů.

Jde mj, o tom, že pro dlouhodobé skladování semen je nutno je nejdříve vysušit, a pak skladovat za správné bilance teploty a vlhkosti.

Nutnost skladování semen se diktuje rychlým mizením biologické rozmanitosti na Zemi. Jeho tempo je takové, že už se mluví o velikém zániku biologických druhů podobném tomu, k němuž došlo na Zemi koncem permu nebo křídy, kdy vymřeli dinosauři. Tento proces se spojuje s globálními změnami podnebí, v jejichž důsledku rostliny nepřizpůsobené novým podmínkám prostě hynou. Banky semen jsou jedním z pokusů zachovat pro potomky alespoň malou část rostlinné rozmanitosti současné Země. Možnosti existujících bank jsou poměrně malé, v některých případech se však už daří za jejich pomoci znovu vrátit do přírody zmizelé druhy rostlin. Toto bohatství je možno hromadit, a pak ho postupně užívat v boji proti hladu, který uznala OSN za jeden z nejzávažnějších problémů současnosti. Samy banky semen se samozřejmě nestanou žádnou „celosvětovými sýpkami“. Jejich funkce zůstane stejná: zachovávat vzorky, jichž pak bude možno využívat pro výrobu.

Zdroj: czech.ruvr.ru

]]>