Když jsme poprvé před deseti dny uvedli, že se ruská vojska snaží podpořit Asadův režim při jeho probíhající konfrontaci s různými ISIS, Al Nusra a dalšími US podporovanými skupinami, které se potichu hromadí v Sýrii během toho, co se stalo zástupnou válkou roku 2015 (z níž dokonce s dramatickým dopadem na média pochází tisíce uprchlíků), tak uvedl, že si zřizují operační základnu u Damašku, ale existovala spousta takových, kteří k tomu byli otevřeně skeptičtí. Pak ale jen před několika hodinami nakonec Bloomberg potvrdil, že „vrcholní činitelé se mají sejít na úrovni Komise zástupců Rady národní bezpečnosti, aby prodiskutovali, jak reagovat na rostoucí hromadění ruské vojenské techniky a personálu v Latakii,“ a na to, že Rusko „se zařizuje k zahájení leteckých bojových misí z nového letiště uvnitř Sýrie.“
Takže ano, ať je to z jakéhokoliv důvodu (a důvod, jak jsme už vysvětlovali, je jasný: plynovody), Rusko nejenže poskytuje známou narůstající podporu Asadovi, ale také takovou, která probíhá přímo v Sýrii, a takovou, která už nebude dále tolerovat žádné US financované a podporované intervence ISIS či jak se jmenují všechny ty teroristické organizace sloužící za US a spol. jako obětní beránci na jídelním lístku médií.
Buďte ujištění, že nic z toho není pro US žádným překvapením – zrovna tak, jako US využívají ISIS jako záminky k invazím nebo k nátlaku na kterýkoliv středovýchodní národ, na který si zamanou, „aby zadržovaly tu metlu džihádistického terorismu,“ tak i Rusko teď využívá ISIS jako podobnou záminku k intervenci. Konec konců, když bude ISIS přítelem humanity, tak jistě i ruská pomoc bude vítaná. Tím ale není, ovšem ukázalo se už dostatečně jasně, že ISIS není jen šikovnou pomůckou k diverzi, nýbrž i odůvodněním pro invazi do Sýrie za svržení Asada, čímž se dostáváme k čisté politice a noříme se do hájemství reálpolitiky. Ani to, že se Rusko do Sýrie vrací ve větších počtech, není pro nikoho v Pentagonu překvapením – to je jen ta dlouho očekávaná eskalace, k níž začala předehra tím, jak se ISIS záhadně jen o chvíli déle než před rokem vynořila na scéně.
Ale v poslední obrátce toho, před čím jsme varovali už měsíce, tj. že se tu vytváří největší ostrá zástupná válka za dlouhé roky, a v tom, co přichází jako těžké pokoření Obamovy administrativy, jsme dnes zjistili, že to nikdo jiný než nejnovější miláček americká diplomacie v oblasti Zálivu, Írán, kdo vyslal do Sýrie ve spolupráci s ruským presidentem Vladimirem Putinem během několika posledních dnů pozemní vojska.
To odpovídá na naši otázku z počátku tohoto týdne:
[quote align="center" color="#999999"]
Takže spolu s tím, jak se ta koalice probíjí k jemenskému hlavnímu městu Sana’a – o kterém tvrdí Saúdy vlastněné noviny al-Hayat, že bude po „rozhodující bitvě“ v Maribu „osvobozeno“ – a spolu s tím, jak Turecko, US, Saúdská Arábie, Jordánsko a Katar přemítají o možnosti provést v Sýrii závěrečný úder ke svržení Asada, zůstává jedinou nezodpovězenou otázkou, zda Írán zůstane stát bokem a dovolí, aby byli Houthiové vyhnáni a Asad svržen, nebo zda se Teherán, podobně jako Moskva, nakonec rozhodne, že čas na pouhé řečičky už uplynul.
A s touto poznámkou jsme se dostali blízko, když od AP přichází následující: „Íránský ministr zahraničí v pondělí kritizoval požadavky na rezignaci syrského presidenta Bashara Asada s tvrzením, že právě takovéto apely prodlužovaly občanskou válku v této arabské zemi. Mohammad Javad Zarif zašel až tak daleko, že řekl, že právě ti, kdo v posledních letech požadovali Asadovo svržení, „jsou odpovědní za krveprolití v Sýrii.“ [/quote]
A tak to vypadá, že Írán si už vybral stranu, a když ví, že má Obamu omotaného kolem prstu jako součást Obamova ohromného „diplomatického převratu“ za obnovení vztahů s Íránem jako součást Jaderné dohody (jelikož by jakékoliv couvání z ní dále US presidenta ztrapnilo), a tak se může v Syrském konfliktu přiklonit ke kterékoliv straně, rozhodl se tudíž pro stranu Ruska a Sýrie.
Podle Ynet se dále povídá, že to zvýšené vojenské zapojení do Sýrie je „důsledkem Asadovy krize a v rámci rusko-íránské spolupráce jako výsledek schůzky Soleimaniho s ruským presidentem Vladimirem Putinem.“
Aby se to všechno stalo ještě zašmodrchanější, tak zatímco Izrael dělá, co může, aby obrátil veřejné mínění proti Íránu, zvláště jestli se teď zapojí do toho debaklu v Sýrii, tak má Izrael pořád srdečné vztahy s Ruskem: „S Ruskem vedeme dialog a nejsme uprostřed Studené války,“ řekl tento zdroj. „Máme s Rusy otevřené kanály.“
Tak co vlastně to zapojení Íránu do konfliktu opravdu znamená? „Je těžké předpovídat, zda ruská přítomnost rozhodne o osudu Sýrie, ale bude to dlouhý boj a krveprolití alespoň po další rok, protože ISIS se nevzdá,“ řekl zdroj.
Jinými slovy, pokud nebude intervenovat ještě více zahraničních mocností, víte přeci, „aby zastavily ISIS,“ se zaměřením své palebné síly k útokům na Asada nebo k jeho obraně, tak se Syrský konflikt naneurčito protáhne s neznámým výsledkem. Což následně vyvolává otázku: jak dlouho se bude mimo tuto válku držet Izrael, a když se rozhodne zapojit, tak zda při tom použije některou ze svých tradičních metod útoků pod falešnou vlajkou, aby nadzdvihl veřejné mínění proti Íránu. Kdo bude tentokrát tou vedlejší škodou?
Jedna věc je jistá: s tím, jak nejsou Republikáni schopni zablokovat v Senátu Íránskou jadernou dohodu, tak jakmile se vynoří jako potvrzené, že se toho Írán účastní, bude se Obama potýkat s největším diplomatickým bolením hlavy v historii své administrativy, konkrétně s vysvětlováním, proč se uchýlil k obnovení diplomatických vztahů s režimem, který nemohl ani počkat, až bude dohoda s Íránem formálně schválena, než se ke svému „nejnovějšímu příteli“ z Oválné pracovny obrátil zády, a rychle se přidal k agentovi KGB, který se v posledních dvou letech objevil jako největší nepřítel US za tři desetiletí.
Navíc to také znamená, že se teď Rusům náhle ocitla v rukou mediální páka: pár „uniklých“ fotek íránských vojsk do tisku a telefony na americké ministerstvo zahraničí explodují přetížením.
Ale tou nejdůležitější zprávou ze všech je, jak jsme už před tím varovali, to, že s každou další stranou vstupující do Syrského konfliktu začíná být pravděpodobnost jeho nenásilného ukončení zanedbatelná. A teď, když se zapojil Írán, to znamená, že do toho bude zavlečen jak Izrael, tak Saúdská Arábie, ať už se jim to líbí nebo ne.
Poznámka pro české čtenáře: Dnes nejenže je výročí odstřelení Dvojčat i s Trojčetem nano-termitem za kulisou letadel, ale hrdina, který se nerozklepal před impériem zla a jeho wahábitskými ďábly, Bashar al-Assad má dnes 11.9. své 50. narozeniny. Máme ho i ve státním znaku – Assad znamená lev.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
[quote align="center" color="#999999"]
Jaké mocenské hry mají v oblibě rodinné klany novodobé historie? Co skrývají například Rothschildovi, jejichž finanční moc ovlivňuje dění napříč kontinenty? Kromě těchto otázek se zářijové číslo časopisu Vědomí zaměřilo i na jedinečný algoritmus popisující jakékoliv energie. Představí svým čtenářům pravidla fungování vesmíru, díky kterým je možné usnadnit si život. A v neposlední řadě poskytne informace o lucidním snění, prostřednictvím kterého jsme ve spánku schopni nalézt odpovědi nejen na své otázky. Ať už chcete měnit stav věcí vnitřních i vnějších, nebo požadujete tip na sedmý dostih v Belmontu, časopis Vědomí je vám k dispozici od 7. září.[/quote]
