Před pár lety jsem mluvil s Alem Gorem (ano, chlubím se). Položil jsem mu velmi jednoduchou a přímou otázku: „Chov hospodářských zvířat způsobuje zhruba 18 procent plynů, které napomáhají ke změně klimatu. Proč jste to nezmínil ve své knize nebo filmu?“ Odpověděl až znepokojivě upřímně. Nepamatuji si to doslova, ale řekl: „Pro většinu lidí je role hospodářských zvířat ve změně klimatu pravdou až příliš nepříjemnou.“


Máme rádi živočišné výrobky. Tedy, vy máte rádi živočišné výrobky. Jsem vegan 28 let, takže si upřímně už ani nepamatuji, jak chutnají.

Ale obecně to vypadá, že, jakožto druh, živočišné produkty máme rádi. A to hodně.

Totiž… Každý rok v USA „vypěstujeme“ a zabijeme zhruba 10 miliard hospodářských zvířat. Celosvětově vykrmíme a porazíme okolo 56 miliard zvířat každý rok. Když si to spočítáme, znamená to, že každou sekundu každého dne pro jídlo zabijeme 1776 zvířat. A v tom nejsou ještě zahrnuty ryby a další mořští živočichové.

Ale i přesto, že jsem veganem z etických důvodů, nechci psát o nich. Chci psát o tom, jak nás chov hospodářských zvířat zabíjí a jak ničí naši planetu.

Vím, že to zní jako levicová nadsázka. „Zabíjí to naši planetu!“ Ale občas nadsázka není nadsázkou. Občas ona nadsázka je jenom obnaženou pravdou. Začnu změnou klimatu.

OSN vydala opatrnou zprávu, která tvrdí, že chov hospodářských zvířat způsobuje okolo 18 procent skleníkových plynů. To je pro srovnání víc než všechny automobily, lodě, autobusy, náklaďáky, motocykly a letadla na planetě. Dohromady.

Ale my máme rádi svá zvířata. Aspoň jejich chov a zabíjení. Tak děláme takový směnný obchod: živočišné výrobky za změnu podnebí.

Podnebí je komplikované. A jeho změna je komplikovaná.  Avšak role chovu hospodářských zvířat ve změně podnebí je jednoduchá.

A co hladomor? Na planetě je přes 7 000 000 000 lidí a spousta z nich má velký, velký hlad. Článek po článku a kniha po knize si pokládají otázku: „Jak nakrmíme planetu se 7 nebo 8 nebo 9 miliardami lidí?“

[quote align="left" color="#999999"]

"každou sekundu každého dne pro jídlo zabijeme 1776 zvířat" [/quote]

Tahle diskuze se stočila k umělým hnojivům, genetické modifikaci a orné půdě.

Ale je zde bolestivě jednoduchý nápad: Přestaňte krmit dobytek jídlem pro lidi.

Na výrobu půl kila hovězího je potřeba zhruba 7.5 kg obilí, které by na několik hodin nakrmilo pár lidí. Pro porovnání 6.5 kg obilí zasytí 13 lidí po většinu dne.

Globálně nemáme problém s hladomorem. Máme problém s dobytkem. Dávat jídlo zvířatům a potom jíst ta zvířata je trochu jako vyhřívat si v zimě dům ohněm na zahradě.

Když už mluvím o zimě. Před pár lety, znaven studenými zimami v New Yorku, jsem se přestěhoval do Kalifornie. Loni jsme v Los Angeles měli 362 nádherných slunečných dní. Na Vánoce bylo 26 stupňů a na obloze nebyl jediný mrak. Což je skvělé, až na skutečnost, že Kalifornie a většina Západu si nyní prochází největším suchem v zaznamenané historii.

Jako Kaliforňané jsme byli vyzváni, abychom se sprchovali kratší dobu a méně zalévali své trávníky. To jsou dobré nápady. Ale opět si to porovnejme. Dlouhá sprcha si vyžádá zhruba 150 litrů vody. Zatímco někde mezi 15 000 a 68 000 litry je potřeba na 150g hamburger.

[quote align="right" color="#999999"]

"Sám za sebe bych s Kalifornií rád uzavřel dohodu. Já o hodně zkrátím svoje sprchování a vy přestanete přispívat na vodu pro hospodářská zvířata."[/quote]

Více než 90 procent vody v Kalifornii připadne na zemědělství. Některá jeho odvětví s ní zacházejí velmi odpovědně. Například na vypěstování půl kila sojových bobů je potřeba 820 litrů vody.

Ale jiná odvětví jí spotřebují nehorázně mnoho. Na půl kila kuřete je potřeba 1 900 a na vepřové 2 180 litrů.

Sám za sebe bych s Kalifornií rád uzavřel dohodu. Já o hodně zkrátím svoje sprchování a vy přestanete přispívat na vodu pro hospodářská zvířata. Kdybych jen skočil do sprchy a rychle se opláchl, mohl bych to stáhnout pod 20 litrů. A po 132 umytích bych spotřeboval tolik vody, kolik je potřeba na půl kila hovězího.

Tak už tedy víme, že chovat na planetě odhadem 56 000 000 000 hospodářských zvířat si žádá hodně vody a obilí a taky to vytváří hodně metanu a oxidu uhličitého.

Ale ty miliardy zvířat také vyrábí odpad. Ten opravdu nechutný odpad, ne jenom neviditelné podnebí oteplující plyny.

[quote align="left" color="#999999"]

"Jedna velká prasečí farma vyprodukuje o 600 000 tun více moči a výkalů než celé město Philadelphia."[/quote]

Opět si to zkusme porovnat. Dobří lidé z Philadelphie vyprodukují zhruba 1 000 000 tun moči a výkalů ročně. A jedna, pouze jedna, velká prasečí farma vyprodukuje ročně zhruba 1 600 000 tun moči a výkalů.

Naše jezera a řeky jsou zamořeny řasami. Podzemní voda je znečištěná. A hlavním viníkem jsou hospodářská zvířata.

Těch 56 miliard zvířat vyloučí tuny a tuny výkalů a moči každý rok. Třikrát víc než lidé.

A mimo znečišťování zdrojů pitné vody také znečišťují naše domovy. Studie Arizonské univerzity našla více zbytků výkalů a odpadu v kuchyni průměrných nevegetariánů, než v jejich záchodové míse. Z velké části kvůli masu v jejich domácnosti.

Ta zvířata prožila své životy ve vlastní moči a výkalech a když byla zabita a zabalena, přinesla ty výkaly a moč s sebou. K vám domů. Také přinesla pesticidy, antibiotika, růstové hormony, cholesterol a nasycené tuky.

Z tohoto hlediska: Kdybychom od zítřka společně přestali jíst zvířata a živočišné výrobky, studie ukazují, že bychom viděli úbytek obezity, srdečních chorob, cukrovky a některých druhů rakoviny.

[quote align="right" color="#999999"]

"Nemáme celosvětový problém se zdravím, máme celosvětový problém s hospodářskými zvířaty."[/quote]

Nemáme celosvětový problém se zdravím, máme celosvětový problém s hospodářskými zvířaty. V západním světě jde příliš velká část zdravotnických rozpočtů na léčbu nemocí způsobených konzumací živočišných výrobků.

Nebudu troubit na ten veganský roh příliš silně, ale vegani mají významně nižší výskyt obezity, cukrovky a některých druhů rakoviny.

Když se s lidmi bavím o hospodářských zvířatech a jedení masa, často mi říkají, že maso je levné. A ono je. Ale pouze proto, že je těžce dotováno našimi zdaněnými dolary. Ve Spojených státech utratíme každý rok miliardy dolarů přímými i nepřímými dotacemi masného a mlékárenského průmyslu. Miliardy dolarů, dolarů z našich daní, dotují výrobek, který rujnuje životní prostředí a decimuje naše zdraví.

Dotujeme obilí, kterým je krmen dobytek. Dotujeme vodu, která je použita v masné produkci. My, daňoví poplatníci, dotujeme chov hospodářských zvířat. A co za to dostaneme? Dostaneme plyny, které mění podnebí.

A dostaneme biliony kilogramů živočišného odpadu, který zamořuje naše jezera a řeky a nádrže. Dostaneme konečný výrobek, který způsobuje rakovinu, cukrovku, srdeční onemocnění a obezitu.

A to nejlepší nakonec. Dostaneme také zoonotické nemoci.

„Zoonotické“ je legrační a přepychově znějící slovo. Zní trochu jako učenecká část zoologické zahrady, kde zvířata čtou knihy a žijí na lodích. Ale zoonotické nemoci nejsou ani legrační, ani přepychové. O některých jste už možná slyšeli: E.coli, salmonela, SARS, ptačí chřipka, ebola a dokonce některé staré evergreeny jako pravé neštovice nebo nachlazení.

Zoonotické nemoci pochází od zvířat a, v mnoha případech, z chovu těch hospodářských.

Naštěstí jsme, prozatím, schopni vyléčit většinu těchto nemocí antibiotiky. Ale je tu problém. Zvířata ve velkochovech jsou tak nemocná a v tak špatném stavu, že antibiotika jsou to jediné, co je drží naživu předtím, než jdou na porážku. Zvířata, dokud jsou naživu, jsou krmena obscénním množstvím antibiotik. A tato antibiotika se pak nalézají v jejich mléce a vejcích a mase.

Když jíte zvíře, jíte jeho tuk a svaly. Ale také jíte všechna antibiotika, kterými bylo za svůj život krmeno.

Takže je tu dvojí průšvih ohledně zoonotických chorob pocházejících z živočišné výroby. Zvířata jsou zdrojem zoonotických nemocí, ale také jsou důvodem jejich odolnosti vůči antibiotikům. Takže zoonotické nemoci nás mohou zabít. A to tím spíš, že jsme vytvořili superbakterie, které nereagují na běžná antibiotika.

To je zábavný svět chovu hospodářských zvířat.

Rychlá rekapitulace živočišné výroby:

  • Užívá tuny obilí, které by mohly nakrmit lidi přímo
  • Užívá tuny sladké vody, která by mohla být použita k pěstování zdravého jídla
  • Vytváří tuny moči a výkalů, které ničí naše jezera, řeky a pitnou vodu
  • Vytváří okolo 18 procent skleníkových plynů
  • Přispívá k obezitě, cukrovce, srdečním chorobám a rakovině
  • Způsobuje epidemie zoonotických nemocí
  • Přispívá ke vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům
  • Je těžce dotovaná z našich daní

Jako živočišný druh čelíme složitým a zdánlivě neřešitelným problémům. A pak jsme postaveni tváří v tvář živočišné výrobě.

Takže místo soustředění se na složité, neřešitelné problémy (jako lék na plešatost), pojďme se prostě zaměřit na něco jednoduchého s fenomenálními výsledky: ukončení živočišné výroby.

Musíme pouze přestat dotovat a nakupovat živočišné výrobky. A plyny měnící podnebí jsou zredukovány o 18 procent.

Hladomor by mohl skončit. Sladká voda by se mohla vyčistit a naplnit životem. Úmrtí na rakovinu a srdeční choroby a cukrovku a obezitu by ubylo. A zoonotických chorob by ubylo velmi výrazně.

Je to opravdu tak jednoduché.

V minulosti jsme zvládli těžké věci. Ukončili jsme otroctví. Všem jsme dali právo volit. Protlačili jsme zákony zakazující dětskou práci v továrnách. Blížíme se i době, kdy kouření cigaret bude nehezkou, vzdálenou vzpomínkou.

Můžeme to udělat. Musíme. Naše víra v živočišnou výrobu nás doslova zabíjí a ničí naše podnebí a planetu.

Skončím citací Alberta Einsteina:

„Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší šanci pro zachování života na Zemi tak, jako přechod na vegetariánskou stravu.“

Zdroj: huffingtonpost.com a  soucitne.cz