Anglické podstatné jméno „Bohemian“ znamená člověk pocházející ze západní části České republiky, zatímco totéž slovo s malým počátečním písmenem (ale někdy také s velkým) označuje společensky nekonvenční osobu, zejména někoho, kdo má co do činění s uměním. Oxfordský slovník anglického jazyka uvádí, že druhý význam slova přešel do angličtiny skrze francouzštinu. Francouzské slovo „bohême“ bylo od patnáctého století používáno pro cikány na základě předpokladu, že pocházeli z Čech, případně že přišli skrze Čechy na Západ. Podle Oxfordského slovníku to byl romanopisec William Makepeace Thackeray, kdo v roce 1848 zavedl do angličtiny širší význam slova: tulák, dobrodruh nebo člověk vyznačující se nepravidelným způsobem života a zvyklostmi.
V roce 1891 už doktor Watson popisoval Sherlocka Holmese v povídce „Skandál v Čechách“ (A Scandal in Bohemia) jako někoho, kdo „celou svou bohémskou duší nenáviděl jakoukoliv společnost“, ale v případě potřeby se objevil oblečený „v tvídovém obleku a upravený“. Možná, že Holmes byl jedním z prvních antibohémských bohémů.
„Antibohémský bohém“ je termín, jímž sám sebe označil americký hudební kritik Robert Christgau ve svých pamětech Going into the City (Cesta do města). Při své nedávné návštěvě Prahy podrobně vysvětlil, co tím myslí. Když se v šedesátých letech bouřil proti své náboženské výchově (katolicko-protestantské), žili hudebníci v „Bohémii“ (doslova „v Čechách“), a tam se Christgau přestěhoval. Do East Village v New Yorku, do srdce undergroundu.
Setkal se tam s věcmi, které se mu na uměleckém světě opravdu líbily, a s jinými, které se mu nezamlouvaly. Měl rád populární kulturu, kdežto obyvatelé East Village jí pohrdali, nadto byl velmi monogamně založený a veřil v manželství. Začal sám sebe vnímat jako součást této alternativní kultury a cítil se v ní dobře, ale zároveň se mu nelíbil její cynismus, odcizení, požitkářství a drogy. Takže to byl bohém, ale zároveň antibohém.
Nejeden z nás se v tomto popisu nejspíš pozná, jen jsme se to asi nikdy nepokusili pojmenovat.
Erik Best
Článek původně vyšel v anglickém znění v placeném zpravodaji Friday Edition.