Rozsudek privatizace, který Británie ve většině případů shledala jako neefektivní a drahý, přišel na Řecko. 12. července nadiktoval summit vůdců eurozóny podmínky řeckému ministerskému předsedovi Alexisi Tsiprasovi, který je všechny přijal, včetně rozprodeje zbytku řeckého veřejného majetku. Business Insider hlásí, že vůdci eurozóny žádali, aby byla řecká veřejná aktiva převedena pod nezávislý fond přejmenovaný na Rozvojový fond aktiv Helénské republiky (HRADF), aby pomohl se splacením splátek nové půjčky podle rozvrhu a s rekapitalizací bank a ostatních aktiv.


Tento fond byl zřízen v červenci 2011 po krizi řeckého veřejného dluhu a Syriza byla proti němu, a když přišla k moci, tak suspendovala většinu plánovaných privatizací.

Ben Chu (z Independent) hlásí, že původně Německo navrhovalo, aby HRADF řídila Německá státní banka z Lucemburska, což na sociálních médiích vyvolalo obvinění z německého „puče“.

‚Velká nabídka poukazů‘ uvedená na webové stránce HRADF pro zajímající se kupce

  • Státní loterie
  • Sázky na koně
  • Olympijská sportoviště
  • Aténské mezinárodní letiště
  • 37 regionálních letišť
  • Přístav Pireus a 100% akcií 11 dalších přístavů
  • Mnohá kotviště
  • Turistická letoviska
  • Státní nemovitosti, zvláště malebné ostrovy
  • Termální lázně na pevnině
  • Hotely na výhodných místech s vysokou historickou a kulturní hodnotou
  • Držby řeckých nemovitostí v New Yorku, Washingtonu a Bělehradě
  • Veřejnou elektrárenskou korporaci, která zásobuje čtyři pětiny obyvatelstva země energií

K dalším společnostem, které by se mohly vyprodat, patří dovozce a distributor zemního plynu, tři ropné rafinerie, aténská vodárenská společnost, poštovní služba, ELTA, více než 400 mil železnic, železniční a autobusový dopravce TRAINOSE a údržba řeckých vlaků ROSCO.

Ben Chu dodává, že MMF odhaduje rozprodatelná státní aktiva na hodnotu kolem poloviny potřebné sumy a proces budoucí privatizace, že bude nejspíš vynášet jen 500 milionů € ročně: „A při tomto tempu by 50 miliard € bylo dosaženo za 100 let.“

Opatření k ‚vytírání očí‘?

Jeho závěr: „Toto opatření není nic více než opatření k záchraně tváře Německa, konstruované kvůli dojmu na německé voliče, že Řekové za své vykoupení z dluhů zaplatí.“

Jak z toho ale vyjde ministerský předseda Alexis Tsipras, který byl zvolen hlavně kvůli slibu, že zastaví a zvrátí privatizaci cenných státem vlastněných aktiv s vysokým profilem?

A za co bude tato opatření považovat řecký lid?

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca