Když mezinárodní právo konstruované k zamezení válečným zločinům používají váleční zločinci. Historický rozsudek vydaný Tribunálem pro válečné zločiny v Kuala Lumpur shledal bývalého prezidenta USA George W. Bushe a jeho společníky vinnými z válečných zločinů včetně mučení. Za použití standardů poskytnutých Mezinárodním trestním tribunálem (ICC) a na základě precedentu stanovaného Norimberským procesem, se tomuto tribunálu při dodržení existujících mezinárodních standardů podařilo dosáhnout svého verdiktu, než své výsledky předal ICC a Spojeným národům.
Video: Nile Bowie referuje o závěrech Tribunálu pro válečné zločiny v Kuala Lumpur, který v Malajsii zasedal počátkem tohoto měsíce a shledal bývalého prezidenta Geodete W. Bushe a jeho společníky vinnými z válečných zločinů. Ti, co se procesu účastnili, si nedělají žádné iluze, ICC a OSN s největší pravděpodobností nepodniknou nic ohledně velice reálných válečných zločinů, ale důležitost soudu lze spatřit právě v tom, že právě tento fakt odhalí.
….
Ovšem co se týče zúčastněných, ti si nedělají vůbec žádné iluze o tom, že by ICC nebo OSN proti obviněným podnikli nějaké akce. Jak uvedl profesor Michel Chossudovsky z Centra pro výzkum globalizace, právě ty instituce pověřené udržováním vlády mezinárodního práva byly ve skutečnosti nápomocny při zařizování jejich porušení rukama mocných západních národů. Profesor Chossudovski uvedl: „Skutečnost, že váleční zločinci nejsou stíháni podle domácího a mezinárodního právního systému, znamená, že právní aparát, justiční systém je obrácen vzhůru nohama a slouží zájmům těchto válečných zločinců, kteří jsou ve skutečnosti těmi, kdo tomu velí.“
A je opravdu jasné, jako tomu bylo v Libyi, kdy genocidní teroristické organizace uvedené jak na amerických, tak na britských seznamech teroristických organizací získaly zmocnění k takovémuto převrácení „mezinárodního práva“, že se tvrzení o porušování „lidských práv“ stávají bezpředmětnými; těch se ale použije nejen k obvinění a podvrácení vůdců suverénních národních států, nýbrž i k ospravedlnění samotného aktu války k odstranění cílových vlád. V Libyi nejenže byli militanti vedeni teroristickými organizacemi jako Libyjská islamistická bojová skupina, která páchala zvláště hrůzné ohavnosti, ale činilo to i NATO samo. Militanti na zemi účelově blokovali celá města, odřízli je od dodávek jídla, vody, elektřiny a léků, zatímco NATO toto město srovnávalo se zemí při každodenních náletech. Jinými slovy NATO demonstrativně před očima světa činilo to, z čeho obviňovalo libyjskou vládu a co v první řadě použili k ospravedlnění své vojenské intervence.
Teď vidíme, jak se podobný scénář rozvíjí v Sýrii, ovšem nyní už USA přiznaly, že i přes přerušení palby zprostředkované OSN tyto zajišťují vyzbrojování militantů, u kterých už bylo odhaleno, že mají přímé vazby na al-Kájdu a další extrémistické organizace, a které se přiznávají, že vedou teroristickou kampaň po celé Sýrii a konkrétně se zaměřují i na civilní obyvatelstvo. USA rovněž přiznaly, že uprostřed údajného přerušení palby OSN zkouší rozpoutat násilné kurdské povstání. Jak už ilustroval profesor Chossudovsky, „mezinárodní právo“ se jasně ukázalo být obrácené vzhůru nohama ve prospěch skutečných válečných zločinců, již se jako takoví předvádí.
Takže poté, co tribunál zasedající v Malajsii úspěšně odhalil „mezinárodní právo“ jako disfunkční a ve skutečnosti kontraproduktivní – umožňující činy hrubě porušující globální spravedlnost, místo aby od nich odrazovalo, válečnou agresi a systematické porušování lidských práv a svobod v národě po národu ze strany mezinárodního zločineckého kartelu s centry na Wall Street a v Londýně. A ačkoliv je to samo o sobě užitečné, tento tribunál a ti, co se jej účastnili, rozšířili svůj rozsudek i mimo čelní představitele jako George Bush a Richard Cheney, takže do toho zahrnuli i poradce a tvůrce politik z korporátně financovaných mozkových trustů, a tím byla odhalena i širší síť této kriminality.
Lze předpovídat, že ICC a OSN s tímto rozsudkem neudělají nic. To se ani nečekalo. Ale i tak je nutno onomu tribunálu porozumět v takovém kontextu, že to není jenom forma protestu, ale i bojkot zkorumpovanému systému a vytvoření životaschopné, méně vlezlé alternativy. Soudní procesy jsou konstruovány tak, aby přezkoumávaly důkazy a usvědčily strany, jež jsou vinné, a pak určily vhodná a praktická nápravná opatření.
Ti zapletení do zločinů popsaných Tribunálem pro válečné zločiny v Kuala Lumpur jsou ale jen maličkou částí mnohem většího mezinárodního zločinného kartelu, jenž reprezentuje největší korporátně-finanční mocnosti na zemi. Ačkoliv by tím ideálním trestem mohlo být uvěznění té úrovně, kterou v Malajsii usvědčili, není to v současnosti praktické.
Naopak, identifikace těch jednotlivců, korporací a institucí přímo odpovědných a ve skutečnosti začleňujících mnoho z těch usvědčených a uvalení „sankcí“ na ně je nejen praktické, ale také pomůže erodovat tu nemístnou mocenskou základnu, z níž tyto globální elity operují s absolutní beztrestností. Koneckonců pokud ta tichá většina zjistí a rozpozná tyto činy podle rozhodnutí tohoto tribunálu a uvalí „sankce“ na speciální zájmy, jimiž jsou tyto kriminální činy taženy, tak by mohla být ona atmosféra beztrestnosti erodována a věznění mezinárodních válečných zločinců by se nakonec mohlo stát praktickou realitou.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: landdestroyer.blogspot.com
]]>
