Afghánistán se dostává do popředí středoasijské agendy. Situace se v severoafghánských provinciích značně zhoršila. Generál John F. Campbell, velitel mise Rozhodná podpora a sil Spojených států v Afghánistánu a poslední velitel sil Mezinárodní pomoci, v sobotu 23. května 2015 promlouval při tiskové konferenci v afghánském Kábulu. Podle něj v této zemi skupina Islamistického státu aktivně verbuje, ještě tam ale neoperuje. Generál Campbell řekl, že sofistikovaná kampaň této skupiny na sociálních médiích láká bojovníky Talibanu sídlící v Afghánistánu a Pákistánu. V důsledku toho mnozí už ke skupině Islamistického státu (IS) přísahali věrnost.
„Nechceme, aby to rostlo,“ řekl s dodatkem, že se vyvíjí úsilí, aby jejich přítomnost nedosáhla úrovní podobných Sýrii a Iráku. „Ve skutečnosti spolu údajně Talibán a Daesh (IS) bojují,“ řekl generál, když použil pro skupinu Islamistického státu tento (arabský) akronym. „Rozhodně to budí obavy.“
Toto prohlášení těžko zažene obavy, zvláště přihlédneme-li k tomu, se k nápravě této situace nic nedělá, i když se běh událostí nerozvíjí pro ty, kdo Islamistickému státu odporují, příznivě. Donedávna se mělo obecně za to, že centrální úřady v Kábulu bojují s Talibanem. Nyní se objevila třetí válčící strana. Afghánským národně bezpečnostní poradce Mohammad Hanif Atmar řekl, že přítomnost Daesh čili Islamistického státu roste. Podle něj takto skupina plánuje uchvátit kontrolu nad Střední Asií a pak se přesunout do Ruska. Úsilí zatím v boji proti Islamistickému státu vyvíjené k zamezení této hrozby nestačí. Pravda, Talibán s Islamistickým státem nespojily síly, naopak bojují jeden s druhým. To by ale nemělo vyvolávat iluze. Mnozí bojovníci Talibanu vstupují do řad Islamistického státu. Těžko říci, kolik z nich už změnilo stranu, je ale zřejmé, že zatím bylo verbířské úsilí Islamistického státu úspěšné. Letos v lednu nominoval Islamistický stát bývalé vůdce Talibánu známého jako Hafiz Saeed Khan svým novým pověřencem v jižní Asii a pro tento subkontinent. Saeed té známý jako Mulla Saeed Orakzai byl jmenován vůdcem nové skupiny zvané IS Khorasan, výhonku militantní skupiny Abu Bakhr al-Baghdadiho, která se táhne Pákistánem, Afghánistánem, Indií a Bangladéšem stejně jako některými částmi Střední Asie. Tato instalace Saeed, bývalého příslušníka Tehrik-i-Taliban v Pákistánu (TTP), z něj automaticky učinila jedním z nejmocnějších válečných lordů Středního východu. I další skupiny už slíbily věrnost Islamistickému státu, např.: Východoturkmenistánské islamistické hnutí (ETIM) a Islamistické hnutí Uzbekistánu (IMU).
Islamistický stát se zjevně tedy pokouší šířit nestabilitu i mimo hranice Středního východu. Zaměřuje se na Střední Asii. Otevřená vojenská intervence zatím bezprostředně sice nehrozí, ale rozdmýchávání vnitřního napětí ve středoasijských státech očekával lze.
Mnozí občané odsud ochotně odchází ze Střední Asie do Iráku a Sýrie, aby se přidali k militantům Islamistického státu. A pak se vrátí domů. Islamisté už získali zkušenosti v ozbrojeném boji proti vládním silám Uzbekistánu a Tádžikistánu. Své dovednosti uplatní po návratu i zabíjením ve svých vlastních zemích. Ve středoasijských státech tíživě narostly sociální problémy. Opozice tohoto faktoru využívá jaké své výhody. Životní úroveň je nízká, vnitřní rozbroje se spolu s všudypřítomnou korupcí a nezaměstnaností rozrůstají. Podle ruské Federální migrační služby v roce 2014 v Rusku pracovalo kolem osmi milionů imigrantů ze Střední Asie. Teď jsou středoasijské státy samy postiženy vlnou imigrantů přicházejících z Afghánistánu. V Afghánistánu pořád ještě přetrvávají okolnosti, které by mohly spustit masový příliv uprchlíků do středoasijských zemí, řekl 25. května v interview s AKIpress regionální reprezentant a regionální koordinátor UNHCR pro Střední Asii. Neupřesnil, co těmi okolnostmi přesně myslí. Poradí si s tím Střední Asie. V roce 2014 počet uprchlíků nepřesáhl tři tisíce, ale v poslední době se situace v pohraničních oblastech Tádžikistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu výrazně zhoršila. 900 rodiny etnických Turkmenů žádá Turkmenistán o politický azyl. Musely opustit domovy kvůli bojové aktivitě. Dosud ještě nedostaly odpověď. Militanti nadále rozšiřují území a zmocňují se dalších obydlených oblastí. Ve svých řadách mají mnoho zahraničních bojovníků. Vůdci afghánských provincií si stěžují, že Kábul ignoruje jejich žádosti o naléhavou pomoc. Talibán ale říká, že se těchto bojů neúčastní.
Někteří mají podezření, že je to všechno součástí komplikovaného spiknutí. Situace v oblastech afghánského pohraničí přilehlém k Turkmenistánu je čím dál napjatější. Turkmenistán přisunuje síly blíže k hranici. Buduje opevnění. Vláda vyhlásila částečnou mobilizaci. Podle generála Lloyda Austina, velitele US centrálního velitelství požádal Turkmenistán Spojené státy o vojenskou pomoc.
Síly Mezinárodní bezpečnostní pomoci (ISAF) ukončily v Afghánistánu svou misi s koncem roku 2014 (NATO převzalo velení mise s mandátem Spojených národů v Afghánistánu v srpnu 2003). Avšak podpora pro pokračující rozvoj afghánských bezpečnostních sil a institucí spolu s širší spoluprací s Afghánistánem pokračuje. US v roce 2014 předaly sice odpovědnost za bezpečnost Afgháncům, ale Obama ještě neupřesnil datum ke stažení všech amerických vojsk z této země. Podle presidenta opustí poslední americká vojska Afghánistán s koncem roku 2016. 24. března oznámil Barack Obama, že stažení US sil z Afghánistánu se zpomalí, a zbývajících 9 800 vojáků tak zůstane až do konce roku 2015. Zaměří se spíše na výcvikové a podpůrné mise. Tento vývoj ale nic nezmění na tom hlavním, čímž je, že datem, k němuž Obamova administrativa stáhne všechny US vojáky je prosinec 2016.
Ministři zahraničí NATO měli 13. a 14. května v turecké Antalya shromáždění. Zde bylo odsouhlaseno, že NATO si podrží nějaká vojska v Afghánistánu i po skončení současné výcvikové mise někdy konce příštího roku, což je signál podpory afghánským bezpečnostním silám bojujícím s postupem ofenzivy Talibánu. „Dnes jsme se dohodli, že zůstaneme v Afghánistánu přítomni i po skončení naší současné mise,“ řekl na tiskové konferenci během tohoto shromáždění generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
23. května řekl generál Campbell, že vůdci Spojených států a dalších národů NATO zintenzivňují diskuse o budoucí podpoře pro Afghánistán, což nejspíš znamená, že tam zůstanou přinejmenším nějaká vojska i po odchodu presidenta Obamy z úřadu. Podle něj plánují vojenští velitelé NATO zřídit základnu v Kábulu kvůli podpoře při distribucí pomoci, zařízení prodejů zbraní a v pokračujícím úsilí o výcvik afghánských bezpečnostních sil. Ač Campbell zdůraznil, že tuto novou misi budou mít na starost nejspíš civilisté NATO, tak v ní bude zapotřebí i vojenského kontingentu k zabezpečení základny. Dodal, že sil NATO by mohlo být rovněž použito k posílení afghánského letectva a zpravodajské služby. Američané neplánují zapojovat se do bojů, mají ale v úmyslu udržet si kontrolu nad afghánskými úřady a vojenským velením. Nad tím uplatňovali kontrolu už dost dlouho, a tak jsou zde výsledky. Afghánské bezpečnostní síly jsou nějakým záhadným způsobem úspěšné v zahánění Talibanu na jihu a východě země (denně přichází zprávy o ztrátách, které Taliban utrpěl v provinciích Ghazni a Gilmend), ale nedaří se jim získávat území proti relativně malým formacím militantů v oblastech u hranic se Střední Asií.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v listopadu 2014 zajel do Afghánistánu. Během této návštěvy navštívil i velitelství speciálních operací Afghánské národní armády v Camp Morehead v Kábulu, kde tento šéf Severoatlantické aliance pochválil pokrok afghánských jednotek komandos. „Viděl jsem visoce vycvičené, zkušené a profesionální síly,“ řekl Stoltenberg. Afghánští vojáci a policisté už celý rok vedly bezpečnostní operace po celé zemi a koncem roku si převezmete starost o bezpečnost úplně. Nezůstanete ale sami. NATO a naši partneři vás budou i nadále podporovat.“ Tato slova vyvolávají otázky – proč afghánské ozbrojené síly dělají, co mohou, aby se vyhnuly srážkám s ozbrojenými formacemi opozice na severu země? Ani Washington, ani Kábul nenabízí rozumnou odpověď.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
