Zatímco mnozí lačně čekají na den, kdy Čína konečně odhalí své poslední oficiální držby zlata, což je číslo, které až bude zveřejněno, bude o řády větší než to naposledy prozrazené něco přes 1 000 tun z roku 2009, čili méně i než Rusko, tak se Čína valí vpřed s dohodami a zařizováním toho, aby v nadcházejících letech získala ještě více zlata. Ukázka A: před dvěma týdny hlásila Xinghua, že Čínská národní skupina zlatnických korporací oznámila, že podepsala dohodu s ruským těžařem zlata Polyus Gold o hlubších vazbách při prospekci zlata. Tyto společnosti budou spolupracovat na hledání minerálních zdrojů, na technických výměnách a na materiálních dodávkách, uvedl tento největší čínský producent zlata.
[quote align="center" color="#999999"]
Polyus Gold je největší producent zlata v Rusku a jeden 10 vrcholných světových těžařů zlata.
D ohoda mezi těmito dvěma těžaři zlata je jednou z mnoha dohod podepsaných mezi Čínou a Ruskem v energetice, dopravě, kosmu, financích a v mediálních výměnách během návštěvy presidenta Xi Jinpinga v Rusku mezi 8. až 10. květnem.
„Čínská Iniciativa pásů a cest přináší pro průmysl zlata bezprecedentní příležitosti. Existuje spousta prostoru pro spolupráci se sousedními zeměmi, a my máme výhodu v technikách, zařízení, penězích a v talentech,“ řekl Song Xin, generální ředitel Čínské národní skupiny zlatnických korporací.[/quote]
Ve světle tohoto vývoje jen málo překvapuje, že v posledních měsících čím dál více rostou povídačky o tom, že Rusko s Čínou připravují scénu pro zlatem podloženou měnu v rámci příprav na den, kdy hegemonie rezervního dolaru nakonec skončí (hegemonie, jejíž úpadek se zrychluje s každým přírůstkem fyzického zlata repatriovaného tak, jako to udělalo Německo, Holandsko a teď už i Rakousko).
A teď Ukázka B: Xinhua přes noc rovněž referovala, že ve městě Xi’an v severozápadní Číně byl během probíhajícího fóra o investicích a obchodu tento týden zřízení fond zlatého sektoru zemí podél dávné Hedvábné stezky. (O „Nové Hedvábné stezce“, která by mohla navždy změnit globální ekonomiku, si více přečtěte zde.) Očekává se, že tento fond vedený Šanghajskou zlatou burzou (SGE) vyroste během tří fází na odhadovanou hodnotu 100 miliard yuanů (16,1 miliardy US dolarů). Tento fond, jehož kapitálová hodnota bude umístěna výlučně v nákupech fyzického zlata (aniž by se plánovalo nějaké papírové zprostředkování jako Západní ETF) bude největší na světě.
Miliardy dolarů zde umístěných fondů budou pocházet ze zhruba 60 zemí, které do tohoto fondu investovaly, a ten podle SGE následně zajistí nákupy zlata pro centrální banky členských států, aby se tak zvýšily jejich držby tohoto drahého kovu.
Jak uvádí Xinhua, Čína je největším světovým producentem zlata a také významným dovozcem a spotřebitelem zlata. Mezi 65 zeměmi podél tras Ekonomického pásu Hedvábné stezky a Námořní Hedvábné stezky 21. století jsou různé asijské země identifikované jako důležité základny rezerv i spotřeby zlata.
„Čína nemá moc velké slovo v oceňování zlata, protože na ni připadá malý podíl na mezinárodním obchodování se zlatem,“ řekl Tang Xisheng z Industrial Fund Management Co. „Čínská vláda tudíž usiluje o zvýšení vlivu RMB na oceňování zlata tím, že otevře domácí trh se zlatem pro mezinárodní investory.“
Pro připomínku, důvodem, proč Čína agresivně buduje a rozšiřuje svou Šanghajskou zlatou burzu, je přesně to, aby přesunula globální centrum obchodování se zlatem z Londýna (a určitě z US, kde je v těchto dnech relevantní jen papírové zlato) a umístila ho na svou domácí půdu: takže čínskou ambicí není nic menšího, než se stát novým světovým obchodním uzlem zlata.
Aby toho dosáhli i jinak, tak už zřizují regionální infrastrukturu k zařízení takovéhoto cíle: podle Tanga bude tento fond investovat do těžby zlata v zemích podél Hedvábné stezky, čímž zvýší prospektorství v zemích jako Afghánistán a Kazachstán.
Pro Čínu je dobrou zprávou, že co se týče BIS a téměř všech centrálních bank „rozvinutých“ zemí, tak ty zoufale potřebují udržet cenu zlata tak nízko, jak je to jen možné, přičemž znehodnocují své papírové měny na bezprecedentní úroveň a mají při tom strach, že důvěra v nadekretované peníze se vypaří, takže čínský zlatý fond bude schopen si pro své členy zlato opatřovat za velice rozumnou cenu, dokud nenastane doba, kdy nedostatek nabídky fyzického zlata už nebude možno dále zakrývat pouhými papírky, za kterými chybí žlutý kov.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
