Jste-li příznivci hororového žánru, pak byste se měli zajímat o nedávnou knihu The Autism Puzzle. Autorka Brita Belli zprostředkovává děsivý pohled na chemikálie, které jíme, pijeme a dýcháme, pohled, ze kterého vstávají vlasy hrůzou. Statistiky ukazují, že každé 88 dítě narozené v USA trpí poruchou autistického spektra (od méně závažného Aspergerova syndromu, po závažnější tzv. klasické formy poruchy). A není to pouze případ Severní Ameriky. I Evropa a Asie vykazuje nebezpečný trend.
Otázkou je proč? Možná je za vzestupem jednoduše fakt, že se lepší diagnostika a lidé dříve označení za ekcentriky či vývojově postižené jsou vlastně autisty. Možná mají vliv geny, protože autismus se vyskytuje především v rodinných liniích. Belli dává za pravdu oběma teoriím, ale zcela nekompromisně dodává, že v tomto puzzle něco chybí. A toto něco je životní prostředí, resp. jeho znečištění. „Názor, že toxiny mohou způsobit autismus není ani kontroverzní, ani spekulativní“, tvrdí Belli. Například thalidomid, lék používaný v šedesátých letech ke snižování ranní nevolnosti těhotných žen, byl spojen s autismem již před dvaceti lety. Podobně jako řada dalších léků (valproic, misprostol, chloropyrifos).
A to je pouze špička chemického ledovce. Železo, olovo a polychromované bifenyly (tedy látky vypouštěné do prostředí elektrárnami, průmyslovými provozy skládkami odpadů apod., spolu s chemikáliemi používanými k výrobě izolací, protihořlavých povrchů, elektroniky či plastu představují ohrožení pro život plodu i novorozence.
Belli cituje nedávnou studii Environmental Working Group, která odhaluje, že v krvi novorozenců koluje v průměru 200 toxických látek. Jsou mezi nimi pesticidy, antibiotika, polybromovaný difenyl éter a další.
Belli se soustředila především na „clustery autismu“, neboli geografické oblasti s vyšším, než průměrným výskytem autismu. Jedním z těchto míst je Brick Township v New Jersey, kde bylo v letech 1969-1979 pohřbeno v nedaleké skládce na 63 milionů galonů septického odpadu. Místní se brzy dověděli, že těžké kovy a další chemikálie pronikají do okolí. Bylo ale již pozdě, podzemní voda již byla kontaminovaná bromoformem, chloroformem a chlorethylenem.
Výzkumnice Carol Reinisch tyto látky testovala a přišla na to, že tento „chemický koktejl“ má mnohem ničivější efekt na tělo, než každá z těchto látek samotná. Výzkum ukázal, že kombinace toxinů může mí zásadní vliv na vývoj mozku.
Ve spojených státech je přibližně 1300 vysoce znečištěných míst, 200 z nich v New Jersey, ve státě s nejvyšším podílem autistů. Odpovědné korporace – a je vždy celkem jasné, kdo chemikálie do vody či ovzduší vypouští – se odpovědnosti vyhýbají. Někdy předstírají bankrot, aby se se vyhnuli placení následků, jindy zmizí úplně. Některé společnosti pak jednoduše ve znečišťování prostředí pokračují.
Například pouze ve Virginii vypouští British Petrol 1280 kilogramů toxinů ročně. Podle Belli navíc 25% američanů žije do čtyřech kilometrů od nebezpečného znečištění.
Už jste vyděšení? My ano.
Belli nabízí několik (poměrně známých) rad: Jezte čerstvé ovoce a zeleninu a volte raději zmražené potraviny, než ty v plechovkách. Vyhněte se mytí plastů ve dřezu, nebo jejich používání v mikrovlnkách, protože chemikálie jako byfenyl A (BPA) se může uvolnit a kontaminovat jídlo. Raději používejte frenchpress na kafe, než kávovary s potrubím obsahujícím ftaláty. Vyhněte se teflonu, Gore-texu a mastným, vodě odolným materiálům. Rozhodně se vyhněte také kosmetice obsahující troclosan, formaldehyd, toluen, dibutyl ftaláty a olovo. Belli také doporučuje mýt bílým octem a sodou raději, než chemickými čistidly.
Pokud jde o autismus, nacházíme se v té nejhlubší ekologické krizi. Belli ale podotýká, že řešení není v individuální změně jednání. Vlády podle ní musí zpřísnit a vymáhat ochranu životního prostředí.
Dokud se tak nestane, rozstoucí spirála výskuty autismu se jen tak nezastaví. Každý 88. novorozenec postižený autismem bude brzy každým 88. dospělým…
Zdroj: alternet.org, reporti.net