Pradávná katedrála Hagia Sophia v Istanbulu – bývalé sídlo východního křesťanství – by mohla být v pomstě za to, že papež popsal vraždu 1,5 milionu Arménů jako genocidu, přeměněna na mešitu. „Upřímně si myslím, že papežovy poznámky jen urychlí proces opětovného otevření Hagia Sophia k muslimským bohoslužbám,“ uvedl v písemném prohlášení 15. dubna vedoucí vládní duchovní profesor Hizli. Papežovy komentáře odsoudil jako „moderní verzi křižáckých válek vedených v těchto zemích po staletí,“ a poukázal, že takovouto kritiku od nemuslimů vyprovokovala turecké role „nositele poselství“ muslimskému světu.
Papež v pondělí při bohoslužbě k uctění stého výročí této ukrutnosti řekl, že vražda 1,5 milionu Arménů zahájená v roce 1915 byla „první genocidou 20. století.“ Jeho komentáře v Turecku vyvolaly pohoršení a vláda si kvůli stížnosti předvolala vatikánského velvyslance .
Většina Arménů vyznává Arménskou apoštolskou církev, tj. světovou nejstarší národní církev, a Arméni také už dávno bývali v turkických zemích pronásledovanou menšinou. I miliony těch, kteří nebyli zabiti, byly vyhnány ze své vlasti.
HISTORIE HAGIA SOPHIA
Istanbul a tato katedrála leží na civilizačních a kontinentálních zlomových liniích – přesně tam, kde se Asie dotýká Evropy.
Toto město bylo po Aténách centrem řeckého světa, metropolí Byzantské říše (východní poloviny Římské říše po jejím rozdělení) a později po více než 500 let metropolí Otomanského kalifátu a centrem islámského světa.
360 – stala se místem křesťanských bohoslužeb
Místo, kde Hagia Sophia teď stojí, bylo poprvé vysvěceno jako byzantská pravoslavná bazilika v roce 360.
Současná budova byla postavena v roce 532 a byla po více než 2 000 let největší katedrálou na světě. Ten proslulý dóm navržený řeckými matematiky se svým tvarem stal archetypem byzantinské architektury – která bývala široce imitována i v islámské architektuře.
1453 – Konverze na mešitu
Muslimští Ottomané 29. května 1453 dobyli Konstantinopol, město přejmenovali a Hagia Sophia byla přetvořena na mešitu. Zvony, oltář a ikonostázie byly odstraněny a mozaiky zobrazující Ježíše, Marii, křesťanské svaté a anděly byly zakryty omítkou – doplnil se minbar a čtyři minarety.
1935 – Sekulární muzeum
V roce 1931 byla Hagia Sophia pro veřejnost na čtyř roky zavřená a úřady mladé Turecké republiky ji znovu v roce 1935 otevřely jako muzeum. Odstraněny byly koberce pokrývající mramorové podlahy a omítka pokrývající mozaiky byla odstraněna, čímž bylo poprvé po staletích odhaleno křesťanské umění.
Tyto sekulární kroky byly součástí modernizace Turecka presidentem Atatürkem, k níž patřilo i přijetí západní abecedy.
2002 – 2015 – Islamistický nátlak
V roce 2002 se k moci dostala turecká islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje a od té doby vypadá status Hagia Sophia co by sekulárního místa jako dost ohrožený. Volání po tom, aby byla zpět konvertována na mešitu, pak začalo posledních pár let narůstat s tím, že se za to před ní vedou pravidelné demonstrace.
V listopadu 2013 vyjádřil místopředseda vlády Bülent Arınç naději, že spatří Hagiu Sophiu zase používanou jako mešitu a nazýval ji při rozhovoru s novináři „Mešitou Hagia Sophia“.
Letos 10. dubna v Hagii Sophii poprvé po 85 letech recitoval zase muslimský duchovní Korán k uctění otevření nové exhibice „Lásky Prorokovy.“
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: breitbart.com, reformy.cz
