[quote align="center" color="#999999"] „Zcela nezbytné je to, aby se nemohl vynořit žádný eurasijský vyzyvatel US, který by byl schopen dominovat Eurasii, a tak se tudíž stát vyzyvatelem Ameriky.“ Zbigniew Brzezinski, Velká šachovnice 1997[/quote] Jestlipak se zrovna tohle neodráží v tomto názvu a hlavně v ideogramu? A to všechno. Totiž jedno čínské písmeno – jie (pro „mezi“) – graficky ilustruje tuto klíčovou politickou iniciativu nového čínského snu.
V horní části tohoto znaku o čtyřech tazích – který lze symbolicky číst jako střecha domu – tah nalevo znamená Ekonomický pás Hedvábné stezky a tah napravo znamená Námořní Hedvábnou stezku 21. století. V dolní části znamená tah nalevo Čínsko-pákistánský koridor přes provincii Xinjiang a tah napravo Koridor Čína-Myanmar-Bangladéš-Indie přes provincii Yunnan.
Čínská kultura si libuje v myriádách formulí, mot a symbolů. Mnozí čínští učenci si sice dělají starosti o to, že úchop měkké síly Říší středu by se mohl v překladech ztrácet, přičemž znak jie – těhotný konektivitou – už je výchozím bodem, který má pro 1,3 miliardy Číňanů plus zámořskou čínskou diasporu vizualizovat vrcholné dvojice os – tu kontinentální a námořní – tu vizi Nové Hedvábné stezky odhalenou presidentem Xi Jinpngem jako koncept známý jako „Jedna cesta, jeden pás.“
Z praktického hlediska tomu pomůže také to, že Nová Hedvábná stezka bude posílena speciálním Fondem Hedvábné stezky s mnoha miliardami dolarů a novou Asijskou bankou investic do infrastruktur (AIIB), která nikoliv náhodně přilákala pozornost evropských investorů.
Nová Hedvábná stezka jsou ve skutečnosti cesty symbolizující příklon Číny ke starému srdci Eurasie. To ukazuje na mocnou Čínu obohacenější o podněty z vnějšího prostředí, aniž by ztratila svou podstatu jako civilizovaného státu. Nazvěme to postmoderním remixem dynastií Tang, Sung a rané Ming – jak to Peking nedávno vzdorovitě zdůraznil prostřednictvím úžasné výstavy v Čínském národním muzeu, která sestávala ze vzácných artefaktů z rané Hedvábné stezky posbíraných z ohromné spousty regionálních muzeí.
V minulosti pro Čínu bývaly sjednocujícími infrastrukturními podniky takové jako Velká zeď. V budoucnu to budou významné projekty sjednocující Eurasii přes vysokorychlostní železnice. Když člověk uvažuje o duchu této vize líčené Xim, tak si musí myslet, že se touží vyrovnat Mao Ce Tungovi a Teng Siao Pingovi vyzývajícím k velkým pochodům.
Samozřejmě, že nové čínské úsilí lze interpretovat i jako vytváření nového systému přítokových kanálů svádějících vše k pekingskému řídícímu centru. Spolu s tím jsou mnozí v US z Nové Hedvábné stezky roztrpčeni, protože by mohlo jít o nový geopolitický „mírový vývoj“, z něhož „všichni jen získají“, a je to odpověď na Pentagonem tažený příklon Obamovy administrativy k Asii.
Peking rychle zavrhl všechny narážky na hegemonii. Trvá na tom, že to není žádný Marshallův plán. Je nepochybné, že Marshallův plán „se vztahoval pouze na Západní národy a vyloučil všechny země a regiony, o nichž si Západ myslel, že jsou ideologicky blízké Sovětskému svazu. Na druhou stranu se Čína soustřeďuje na integraci „vynořujících se ekonomik“ do rozsáhlé pan-eurasijské obchodní a komerční sítě.
Achtung! Seidenstrasse! (Pozor! Hedvábná stezka!)
Není tedy divu, že hlavní národy sužované EU tíhnou k AIIB – která v Hedvábné stezce sehraje klíčovou roli. Koncept (Seidenstrasse) Hedvábné stezky vynalezl německý zeměpisec – Ferdinand von Richthofen. Marco Polo k Hedvábné stezce pak navždy připojil Itálii. EU je už teď obchodním partnerem Číny číslo jedna. A zase jednou je tu symbolika, když shodou okolností přichází 40. výročí vztahů EU-Čína. Sledujte zatím ještě vzdálenou možnost vynoření se čínsko-evropského fondu, který bude financovat infrastruktury a snad i projekty zelených energií po celé integrované Eurasii.
Je to úplně jako by nám Anděl Historie – úžasně ztvárněný na malbě Paula Kleeho a velebený filosofem Walterem Benjaminem – zrovna teď zkoušel říci, že čínsko-evropská synergie Seidenstrasse je, ať to vezmeme, jak to vezmeme, nevyhnutelností. A to bude zcela nezbytně zahrnovat Rusko, které je kritickou součástí Nové Hedvábné stezky přes nadcházející Ruskem a Čínou financovanou vysokorychlostní modernizaci Transsibiřské magistrály za 280 miliard $. A právě z toho se zrodí projekt Nové Hedvábné stezky a výchozí představy presidenta Putina o ohromném tržišti táhnoucím se od Lisabonu po Vladivostok.
Spolu s tím prohloubí Námořní Hedvábná stezka 21. století už tak frenetické obchodní hemžení mezi Čínou a moři Jihovýchodní Asie. V tom sehraje klíčovou roli provincie Fujian naproti Tchaj-wanu. Xi strávil mnoho let svého života právě v tom kritickém Fujianu. A není vůbec náhodou, že i Hong Kong chce být součástí této akce.
Všechen tento vývoj je tažený Čínou, která je už připravená, aby se stala ohromným síťovým exportérem kapitálu a hlavním zdrojem úvěrů pro Globální jih. Peking během několika měsíců spustí Čínský mezinárodní platební systém (CISP), zákonitě vedoucí k turbo-plnění yuanů do všech typů obchodů jako klíčové globální měny. Je tu už AIIB. A kdyby to snad nestačilo, je tu ještě Nová rozvojová banka spuštěná BRICS, aby konkurovala Světové bance, a vedená z Šanghaje.
Lze namítat, že úspěch celé Hedvábné stezky visí na tom, jak Peking zvládne vzdorovitou populaci Ujgurů obývajících Xinjiang – na který lze nahlížet jako na klíčový uzel Eurasie. To je součástka spiknutí, co to má zatížit přinejmenším řečeno snížením bezpečí, kterou bude nutno do konce desetiletí pečlivě sledovat. Jisté je však to, že většina Asie pocítí nesmírný tah čínské eurasijské snahy.
A Eurasie – v rozporu s neutuchajícími zbožnými přáními Brzezinského – nejspíš nabude formu geopolitické výzvy: De facto se tu v rozmanitých aspektech Hedvábné stezky manifestuje rusko-čínské strategické partnerství, které posiluje ještě síla Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).
Do té doby budou členy SCO i Írán a Pákistán. Úzké vztahy mezi tím, co bývalo starou Persií a starou Čínou, se táhly přes dvě tisíciletí – a teď na ně Peking pohlíží jako na záležitost národní bezpečnosti. Pákistán je kritickým uzlem Mořské Hedvábné stezky, zvláště uvážíme-li indicko-oceánský přístav Gwadar, který by se mohl během několika let zdvojnásobit jako klíčový tranzitní bod IP čili Íránsko-pákistánského plynovodu. Ten by se rovněž mohl stát výchozím bodem další větší hry Čínského plynovodu rovnoběžného s dálnicí Karakorum a přivádět plyn do Xingiangu.
Peking si cení jak Íránu, tak Pákistánu – tj. křižovatek Jihozápadní Asie s Jižní Asií – jako základních strategických uzlů Nové Hedvábné stezky. To Číně umožní projekci obchodní a komerční moci nejen do Indického oceánu, ale i do Perského zálivu.
Vize musí cestovat
Washington je vyděšen tímto vývojem, v němž do očí bije absence svůdnosti vizí předkládaných USA, které jsou vypískány pan-eurasijským veřejným míněním – i přes to beztvaré vojenské pózování v těchto směrech smíšené s neustálou expanzí NATO a s korporátní šmelinou „volného obchodu“ TTIP, rovněž po celé Asii známou jako „NATO v obchodu.“
Protiúder proti výše uvedenému by mohl přicházet už přes BRIC, SCO a neustále sílící čínsko-ruské strategické partnerství. Je tu rovněž expanze Eurasijské unie (Arménie, Bělorus, Kazachstán, Rusko – s tím, že brzy přistoupí i Kyrgyzstán následovaný Tádžikistánem). Na Středním východě se Sýrie vážně zabývá možností obchodní dohody s Egyptem, která se už vyjasňuje. V Jihovýchodní Asii bude do konce roku 2015 uzavřen pakt s Vietnamem.
„Tajná“ agenda Ruska a Číny probíhá v pomoci s prošlapáním cesty pro jadernou dohodu Írán-P5+1, která Teheránu dláždí cestu k přijetí do SCO jako plnoprávného člena. To čekejte třebas už v roce 2016, a to pak bude spolek SCO sdružovat nejméně 60% Eurasie s 3,5 miliardami lidí a s bohatstvím ropy a plynu, které je více než soupeřem státům Rady pro spolupráci v Zálivu.
Takže skutečný příběh nebude o tom, jak se Čína zhroutí, jak to protlačuje David Shambaugh, tzv. druhý největší expert na Čínu v US. (Kdo je ale ten první? Že by Henry Kissinger?) A tu jeho linii už velmi dobře mnohé zdroje vyvrátily (zde a zde). Skutečný příběh, který oživuje Asia Times, se nám dopodrobna rozvine v nadcházejících letech, a ten je o myriádách aspektů Nové Hedvábné stezky, které budou konfigurovat konkrétní podobu nového Eurasijského snu. Mějte vizi a cestujte. Šťastnou cestu.
* * *
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com, reformy.cz
