Zatímco Rusko začíná s budováním potrubí přes Makedonii, které by mělo vytvořit základnu pro obrozenou trasu Jižního proudu, tak maďarský president vyjednává s Erdoganem o financování tohoto ohromného projektu. Zatímco na Balkáně mnozí lamentovali nad zrušením projektu Jižní proud z loňského prosince, tak Rusko tvrdě pracovalo na položení základů pro jeho náhradu, o které se od té doby mluví jako o ‚Balkánském proudu‘. Jeho smyslem je propojit ‚Turecký proud‘, tj. ruský plynovod do tureckého regionu Východní Thrákie, s Jižním proudem před tím zamýšleným srbskými, maďarskými a rakouskými partnery, ale obchvatem přes Řecko a Makedonii, aby se provedla náhrada za vyloučení Bulharska.
Ač se o takovéto strategii před tím jen mluvilo, tak tento týden se přikročilo ke konkrétním akcím, které z něj učiní realitu, což by nebylo možné, pokud by se Makedonii nepodařilo odrazit pokus o Barevnou revoluci zaměřený na zmaření celé této věci.
Krok za krokem
Celý důvod za vymyšlením Balkánského proudu v první řadě spočíval v tom, že jeho předchůdce Jižní proud byl loni v prosinci zrušen. Rusko k tomuto rozhodnutí dospělo poté, co Bulharsko (pod vlivem EU jednající v zastoupení US) znemožnilo stavbu plynovodu přes své území kvůli záplavě politických a právních her, které se s ním hrály. V té době byl autor jedním z prvních lidí, co napsal, že náhradní trasa by mohla realisticky vést přes Řecko a Makedonii, čímž by se projekt znovu vzkřísil a naplnily se tak naléhavé energetické potřeby Evropy právě, kvůli nimž je hlavně nezbytný. Rusko přistoupilo rychle k akcím a jedním dechem, jímž zrušilo Jižní proud, oznámilo, že jej částečně nahradí ‚Turecký proud‘. Tento plynovod povede pod Černým mořem, zrovna tak, jak to bylo plánováno s Jižním proudem, ale na pevninu místo toho vystoupí v Turecku, ne v Bulharsku. Z toho, co ruská vláda říká, si mohou evropské národy nakupovat plyn z terminálu na řecko-turecké hranici, přičemž se to vágně interpretovalo jako nákupy buď zkapalněného plynu, nebo možnost začít s úplně novým plynovodem.
Mezi tím od prosince, Putin na své výroční tiskové konferenci oficiálně naznačil, že řecko-makedonský ‚obchvat‘ by mohl představovat řešení za zrušený Jižní proud, pokud by tedy o takovéto návrhy byl zájem. To se v polovině ledna odrazilo u maďarského ministra zahraničí, když řekl, že jeho země by tento projekt podpořila. Putin, který to interpretoval jako zelenou k postupu vpřed, toto téma prodiskutoval během své návštěvy v Budapešti minulý měsíc s Viktorem Orbánem. A tento týden byl z hlediska skutečně dosažených pokroků pak vskutku monumentální, jelikož jedna ze společností původně zapojených do Jižního proudu ve čtvrtek oznámila, že postaví potrubí přes Makedonii, kdy se stavbou se má začít tento týden a hotová má být příští léto. Den poté maďarský president, zrovna na čtyřdenní návštěvě v Turecku, promluvil s Erdoganem o financování tohoto projektu, a další den na oficiální návštěvu Turecka zavítal i ministr zahraničí Makedonie, a očekává se, že i on tam prodiskutuje toto téma. Prostřednictvím těchto sérií diplomatických kroků činí Balkánský proud skok z papíru k praktické realizaci.
Zmařená Barevná revoluce
K tomuto nemělo dojít, přinejmenším, pokud by US minulý měsíc prosadily svou v Makedonii. Washington, který si uvědomil, že tohle je pro Balkánský proud kritické úzké hrdlo, přes nějž musí procházet, tak chtěly v této zemi uspořádat puč, aby instalovaly nového vůdce, který by projekt zavrhl a skoncoval tak s plány tohoto regionu na spolehlivý tranzit energie. Ministerský předseda Makedonie Nikola Grujevskij už před tím vybočil z řady se svými partnery s EU, když odmítl sankce na Rusko, což byl projev rebelie, který musel US úplně vyvést z míry. Ty si během posledních několika let najaly služby bývalého šéfa zpravodajství Zorana Věruševského, aby v této maličké zemičce s pouhými 2 miliony obyvateli ilegálně odposlouchával 20 000 lidí včetně politiků, žurnalistů i běžných občanů. Když začalo být na konci loňského léta jasné, že Jižní proud Bulharsko sabotuje, a nová trasa by musela nejspíš vést (kvůli geografickým požadavkům jasně přes Makedonii), tak aktivovaly svou zpravodajskou buňku, aby tomuto plánu zabránily pro případ, že by se s ním někdy v budoucnu přišlo.
Vůdce opozice Zoran Zajev dostal tyto kopie ilegálních nahrávek, aby mohl vydírat vládu, což také od září do listopadu zkoušel. Když se Grujevskij odmítl tomuto vydírání podvolit, tak Zajev hrozil, že s těmito nahrávkami vyjde na veřejnost a obviní vládu, že je udělala ona, s pohrůžkou, že také obsahují ztrapňující politické informace a naznačoval, že by to mohlo vést k Barevné revoluci. Na konci ledna Makedonská bezpečnostní služba nakonec Veruševkého a několik dalších konspirátorů zatkla za spiknutí za účelem puče a Zajevovi sebrali pas, aby mu zabránili po dobu vyšetřování uprchnout. Veruševského syn se dokonce pokusil o zničení počítače svého otce, než ho při tom policie zastavila, ovšem úřady se i tak dostaly k poškozenému pevnému disku a obnovily konverzace přes Skype, kde Veruševkij spolu s dalšími spiklenci dokonce mluvili o zahájení občanské války v této zemi v důsledku ‚odhalení‘ z tohoto vydírání.
Ač se minulý měsíc Zajev pokusil vyvolat skutečnou Barevnou revoluci přes podněcování lidí, aby se vyhrnuli do ulic na protest proti vládě, tak se mu nepovedlo shromáždit soudržné a početné následovníky, když se ukázalo, že většina Makedonců prohlédla jeho fígl a viděla v něm pokus o měkký puč v ukrajinském stylu. Aby se jim to nepovedlo ještě více, tak se obě albánské strany v zemi (jejichž příznivci podle odhadů tvoří čtvrtinu obyvatelstva) hlasitě od Zajeva distancovaly, a tak snížily výhled na návrat mezietnických násilností z roku 2001, které otřásly touto zemí a mohly vést zinscenování občanské války, o které ti konspirátoři před tím diskutovali. Rusko to zjevně cítí tak, že kombinace vládních akcí, albánské loajality a lidové podpory nakonec stabilizovala situaci, protože jinak by se se stavbou plynovodu nepostupovalo přes Makedonii, kdyby si myslelo, že je ohrožen pokusem o Barevnou revoluci. V souladu s tím to lze interpretovat tak, že Moskva uznala washingtonské spiknutí za úplně zmařené.
Další bitvy před námi
I přes jasný krach Zajevovy destabilizace zůstávají pořád ještě vážné hrozby, které by mohly životaschopnost Balkánského proudu ohrozit. Ty vyplývají převážně ze zranitelnosti jak Maďarska, tak Srbska podobnými pokusy o Barevnou revoluci (nebo i z obnovení nestability v Makedonii) stejně jako z křehkosti řecké vlády. Rovněž je třeba vytvořit plán jak tento plynovod uvést do souladu s Třetím energetickým balíčkem EU (který stanovuje povinnost oddělení dodavatele energie a distributora), jelikož nedodržení tohoto bylo ‚oficiálním‘ důvodem pro loňské sabotování Jižního proudu. Pokud se povede tyto těžkosti překonat, což je dost možné, pak je Balkánský proud potenciálem k obohacení tohoto regionu a zajištění stabilního tranzitu energie pro Evropu na celá desetiletí.
Překlad: Miroslav Pavlíček
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: sputniknews.com, reformy.cz
