Zrovna, když situace v Evropě nemůže už být ani divnější, tak se otvírá úplně nová bizarní kapitola. 1. února, když vyjednávání, nebo spíš pózování, aby se Řecko vzdalo a přijalo prodloužení výkupu, byla na svém vrcholu, tak jsme referovali o čemsi zvláštním: ze všech zemí Evropy to nebyla žádná jiná než Francie, která už byla zjevně znavená pochodem ve stínu Německa, a tak oznámila, že je „připravena Řecko při jeho vyjednávání o dluhu podpořit.“ „Francie je více než připravena Řecko podpořit,“ řekl francouzský ministr financí Sapin s dodatkem, že snahy Řecka o nové vyjednávání jsou „legitimní“. Sapin naléhal na „nový kontrakt mezi Řeckem a jeho partnery.“
Samozřejmě, že to rychle vedlo do ztracena, protože jak všichni vědí, Francie je v Evropě irelevantní a záleží jen na názoru Německa. A Německo souhlasilo jedině s prodloužením řeckého výkupu, když před tím byly všechny Tsiprasova požadavky rozdrceny a z Tsiprasovy vlády zbyla už jen prázdná skořápka jejích předvolebních slibů a v mnoha ohledech je jen pokračováním předchozího Samarasova režimu. Ovšem jako taková je francouzská podpora odpisu řeckého dluhu pochopitelná, jelikož to není nikdo jiný než Francie, jejíž socialisté jednoho dne dříve či později požádají o podobné vyjednávání o dluhu, to však bylo správně rozpoznáno a okamžitě ignorováno.
Ještě zvláštnější však byl fakt, že to byli finanční druhové Řecka, další nesolventní PIIGS, zvláště Španělsko a Portugalsko, kteří existují jen díky dobré vůli Evropské centrální banky vykupující jejich obligace (neboť jinak by zírala, jak se jejich ekonomiky přes noc rozsypou, až se ta fasáda navyšování HDP přes „sex a drogy“ oloupe), avšak právě oni zaujímají vůči Řecku ještě daleko tvrdší postoj a ve skutečnosti byli oni na Řecko při novém vyjednávání o jeho návrzích ještě drsnější než Německo samotné.
Včera dal Tsipras jasně najevo svou nelibost nad zradou těch, kdo mu před tím bývali socioekonomicky v insolvenci rovni, když v sobotu Španělsko a Portugalsko obvinil, že „vedou konzervativní konspiraci za svržení jeho vlády zaměřené proti zbídačování s tvrzením, že oni se před letošními volbami bojí svých vlastních radikálních sil.“
Jak hlásí Reuters Tsipras se v projevu ke své straně Syriza obrátil proti Madridu a Lisabonu s obviněním, že při vyjednávání zaujímají tvrdou linii, což minulý týden vedlo eurozónu k prodloužení programu výkupu z dluhů o čtyři měsíce.
[quote align="center" color="#999999"]
„Ocitli jsme se proti ose mocností vedené vládami Španělska a Portugalska, které se ze zjevných politických důvodů pokoušely dotlačit celé vyjednávání na hranu,“ řekl Tsipras, který zvítězil ve volbách z 25. ledna.
„Jejich plánem bylo a je naši vládu udolat, svrhnout nebo dotlačit k bezpodmínečné kapitulaci, než naše práce začne přinášet ovoce, a než řecký příklad ovlivní ostatní země,“ řekl s dodatkem: „A hlavně kvůli volbám ve Španělsku.“ [/quote]
To vůbec nepřekvapuje, konec konců, jak jsme před tím referovali, nové španělské hnutí proti establišmentu Podemos už vévodilo několika průzkumům veřejného mínění, čímž se z něj ve volbách stala vážná hrozba pro konzervativní Lidovou stranu ministerského předsedy Mariana Rajoye, neboť volby musí proběhnout do konce letošního roku.
[quote align="center" color="#999999"]
Rajoy přijel necelých čtrnáct dní před řeckými volbami do Atén, aby varoval voliče před důvěrou v „nemožné“ sliby Syrizy. Jeho apel dolehl k hluchým uším a voliči vymetli předchozího konzervativního premiéra od moci.
I v Portugalsku přijdou po létě volby, ale žádná síla proti zbídačování stejně mocná jako Syriza nebo Podemos se tam ještě nevynořila. Ministerský předseda Pedro Passos Coelho v interview vydaném ještě před tím Tsiprasovým projevem popřel, že by to snad bylo Portugalsko, které by při vyjednávání o dohodě Řecka s Eurogrupou ministrů financí eurozóny zaujímalo tvrdou linii.
„Mohly se vyskytnout politické záměry takovouto myšlenku vytvářet, ale není to pravda,“ řekl týdeníku Expresso.
Coelho strana Passos se sdružila s vládami eurozóny, které volaly po politikách podporujících ekonomický růst, ale bez pokusů zanechat uskrovňování jako v Řecku. „Byli jsme na stejné straně jako francouzská vláda, jako italská a irská vláda. Myslím, je to špatně, když se stigmatizují jihoevropské země,“ řekl. [/quote]
Je to špatně, ale hned druhý den přispěchalo Španělsko i Portugalsko s křikem do Bruselu, když oba národy požadovaly, aby to EU „rozsoudila“ a zareagovala na Tsiprasovy domněnky, čímž v podstatě jeho obvinění potvrdily. Chtěly to od té samé EU, která už od začátku celou tuhle frašku režírovala.
Jak hlásí Bloomberg: „Pedro Passos Coelho a Mario Rajoy se poté, co řecký premiér Alexis Tsipras řekl, že tyto dvě evropské země se během nedávných rozhovorů pokoušely vyvolat pád jeho vlády, dožadují reakce EU, uvedla osoba od Rajoye, která nechce být jmenována, když telefonicky mluvila o vládní politice.“ Portugalsko a Španělsko poslaly o této záležitosti dopis jak Evropské radě, tak Evropské komisi.
Aby bylo jasno, nic z toho nepovede k tomu, aby kterákoliv vláda stáhla své prohlášení (zvlášť, když Řecko teď nemá nic než rétorické „protiúdery“, když ustoupilo a vzdalo se všech pák ve prospěch Německa, neboť přiznalo, že není schopno opustit Eurozónu, tj. přiznalo, že blafovalo se svou největší trumfovou kartou, což může být i pravda), to ale povede k ještě větší nevraživosti a už ne jen mezi evropským „Severem“ a „Jihem“, nýbrž i mezi národy Periferie samotnými, jelikož to politické hašteření přesměrovává hněv od Merkelové a ECB ke středomořským zemím. Což možná Merkelová od počátku chtěla.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com, reformy.cz