Evropa se bojí války u svých hranic. Tím spíše války rozsáhlé. Proto se zdá, že Berlín a Paříž vynakládají maximální úsilí na to, aby zmrazily a lokalizovaly ukrajinský konflikt. K eskalaci konfliktu na Donbasu nevyhnutně dojde, začnou-li USA pomáhat Kyjevu zbraněmi. Čím skončí jednání o míru?
Především je třeba podotknout, že nynější politický režim na Ukrajině není připraven na kompromisy. Zformoval se v podmínkách revoluce a občanské války, a jeho hlavní politické síly představují zásadní a důsledné adepty až do vítězného konce. Kyjev i nadále myslí kategoriemi ultimát a bere znepřátelený Donbas jako něco takového, s čím není třeba jednat, ale co je třeba nelítostně zničit.
Tato ukrajinská pozice odráží nálady části americké politické elity, která dává přednost dalšímu vyvíjení nátlaku na Rusko pomocí Ukrajiny. Odsud také výroky některých představitelů USA o nutnosti dodávek zbraní Kyjevu. Evropané se ze své strany jasně vyslovili svou zásadní neochotu zásobovat Ukrajinu zbraněmi.
Kancléřka Merkelová jasně řekla, že vojenskou cestou se tato krize vyřešit nedá: „Nemohu si představit situaci, za níž by dokonalejší zbraně v rukou ukrajinské armády zapůsobily na prezidenta Putina tak silným dojmem, že by uvěřil v možnost své vojenské porážky. Tento konflikt se nedá urovnat vojenskou silou. Mezinárodní společenství musí najít nějaké jiné východisko“.
Německá kancléřka upozornila přitom na to, že Západ chce budovat bezpečnost v Evropě spolu s Ruskem, a nikoli proti němu. „Tento rozkol mezi USA a Evropou kvůli Ukrajině je právě to, co chtěl Putin“, píše Bloomberg. „Rozpory se staly realitou, a jen se prohlubují. Obama může konečně dospět k závěru, že poskytnutí zbraní Ukrajině je příliš riskantní krok. Poté, co o tom řekne přímo, budou moci USA a Evropa začít hledat alternativní strategii“.
Vystoupit proti Rusku otevřeně si může Západ dovolit jen jednotnou frontou. Problém je ale v tom, že ne všichni na Západě mají zájem na konfliktu s Ruskem. Pro mnohé nestojí Ukrajina za škodu, kterou jim může způsobit konfrontace s Rusy. Tato pozice mnoha lidí na Západě je podporována tvrdou a důslednou pozicí Moskvy, která kategoricky odmítá ustoupit nátlaku Západu. „Podniká se pokus zdržet náš rozvoj různými prostředky“, prohlásil nedávno Vladimir Putin. „Zmrazit světový řád, který se utvořil v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu, s jedním nesporným předákem, který chce jím zůstat a myslí si, že je mu všechno dovoleno, a jiným bude dovoleno jen to, co jim dovolí, a to jen ve vlastním zájmu.
Takový světový řád Rusku nikdy nebude vyhovovat“, zdůraznil ruský prezident. „Když se to někomu líbí, ať žije v podmínkách polookupace, my takto žít nebudeme“, pevně řekl prezident. Takže za nynější situace bude podepsání nové mírové smlouvy možné jen v případě, když Západ oslabený americko-evropským rozkolem v ukrajinském problému, bude moci dělat Moskvě ústupky. Jaké, to má ukázat jednání v Minsku 11. února.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
