Dech beroucí čísla ukazují, že celkové náklady na infrastruktury obnovitelných energií v Evropě do konce roku 2012 dospěly na 600 miliard €, i když se nepočítají dodatečné poplatky za připojení k síti a za modernizace. A tahle obrovitá suma je jeden a půl násobkem nákladů na dvojí vykoupení z dluhů pro řeckou ekonomiku, která přišla na 320 miliard € a irskou ekonomiku se 70 miliard € vysokými půjčkami, jak vypočetl irský Energy Blog.
S tím, jak se v Bruselu setkal president Evropské komise Jean Claude Juncker s Alexisem Tsiprasem, aby prodiskutovali refinancování dluhu této země, tak lze jen těžko uvěřit, že by ty peníze šly utratit ještě horším způsobem než za finanční žalář, ve kterém žil řecký lid. Ale peníze na příbřežní větrné turbíny a solární panely nijak smysluplně nepřispěly ani k plnění politicky vymyšlených energetických cílů, ani nepřinesly prospěch domácnostem: ve skutečnosti vedly k návratu vyšších účtů za energii spolu s menší stabilitou jejích dodávek, což je zvláště v moderní ekonomice jak nepraktické, tak nebezpečné.
V Británii to v průměru rodině zvyšuje účet za energii o 68 liber (přes 2 500 Kč), aby se za ně dotovaly projekty, jako jsou větrné farmy a elektrárny na biomasu, jak uvádí oficiální analýza vydaná loni v listopadu. A tyhle příplatky se mají do roku 2020 více než zdvojnásobit a do roku 2030 ztrojnásobit, ukazují tato čísla. To zvedá účet za energii o asi pět procent na roční náklady za energii 1 369 liber (50 653 Kč).
Tyto částky mají podle předpovědi značně vzrůst, aby se jimi financovaly větrné farmy a jaderné elektrárny s tím, že příplatky v roce 2020 dosáhnou 141 liber (5217 Kč) a 226 liber (8362 Kč) čili v roce 2030 o patnáct procent v ročním účtu navíc.
To znamená, že přes utracení miliard na projekty, které údajně nejenže měly omezit uhlíkové emise, nýbrž měly navíc ještě stimulovat nový průmysl ‚zelených energií‘, tak byly místo toho promrhány. Protože nejenže se musí splatit těch 600 miliard € akcionářům těchto společností, ale vyšší náklady na energii navíc devastují konkurenceschopnost tohoto kontinentu v energeticky náročných průmyslech.
Ovšem Evropa přes všechny ty ohromné sumy utrácené za politicky motivované projekty, na něž se nejčastěji berou peníze od těch nejchudších domácností, aby se narvaly do chřtánu bohatým majitelům pozemků, tak stejně závisí na fosilních palivech dodávaných zvenku – a to potenciálně daleko více, jelikož vlády skoncovávají s výrobou jaderné energie, po čemž zůstává mezera nabídky, kterou pár větrných turbín nezaplní, zvláště když zrovna nefouká vítr. A je to zanedbávání tradičních zdrojů energie, které přinese v nadcházejících letech nejzávažnější důsledky.
Navíc to ponechává Rusku silnou diplomatickou pozici, kterou vidíme v mlčení např. Němců k bojům na Ukrajině a v reakci na pošlapávání lidských práv v Saúdské Arábii. Během toho ale nikde v Evropě tou obnovitelnou infrastrukturou stejně nenahradili ani jednu konvenční elektrárnu.
Operátoři evropské přenosové sítě nedávno referovali o účincích těchto politik na produkci a dodávky energie. Zpráva o výhledu na poslední zimu uváděla:
[quote align="center" color="#999999"]
‚Podobná analýza špiček spotřeby nám poskytuje indikace, které země vyžadují exporty, aby mohly zvládat nepřizpůsobitelnou výrobu energie. Opravdu k tomu patří i analýzy jejich schopnosti exportovat energii do sousedních regionů, které nejsou v podobné situaci. Argumentace této analýzy se týká faktu, že četní přenosoví operátoři se vyjadřují o rostoucích provozních problémech tohoto systému hlavně kvůli nárůstu svéhlavě proměnlivých dodávek od větru a slunce v tomto systému, kdy je nedostatek přizpůsobivějších prostředků výroby energie.‘
Tato zpráva identifikovala četné země EU, které se potýkají s dlouhodobými problémy bezpečnosti svého zásobování elektřinou, včetně Belgie, Finska, Německa a Británie, kde o té se ve zprávě referuje: ‚Při těžké povětrnostní situaci (která je v Británii nastává s nízkými teplotami v jednom z dvaceti případů) předpověď říká, že poptávka bude zatím pokryta včetně rezerv, ale export na kontinent a do Irska na plnou kapacitu propojek nebude v tomto roce po všechny týdny možný. V nepravděpodobném případě, že by po nějakou dobu výše výroby neodpovídala výši poptávky, by bylo zapotřebí, aby národní síť a britští přenosoví operátoři přijali záchranná opatření proti ztrátě zátěže. K těmto akcím patří použití dvou nových vyvažovacích služeb: Rezervy k vyvažování strany poptávky a rezervy k vyvažování dodávek, které poskytnou v případně nutnosti možnost dodatečných kapacit.‘[/quote]
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: breitbart.com, reformy.cz
