Mohlo by být jedním z hlavních důvodů, proč je Irán cílem západních a izraelských vojsk, získání kontroly nad centrální bankou islámské republiky Iránu (CBI)? Jak tak roste napětí k nemyslitelné válce s Iránem, stojí za to přezkoumat iránský bankovní systém a porovnat ho s tím, jaké jsou jeho protějšky v USA, Británii a Izraeli. Někteří z výzkumníků poukazují na to, že Irán je jednou z pouze tři zemí, co ještě na světě zbývají, jejichž centrální banka není pod kontrolou Rothschildů.

Před 11.9 jich bylo údajně sedm: Afghánistán, Irák, Súdán, Libye, Kuba, Severní Korea a Irán. Nicméně do roku 2003 chobotnice Rothschildů pohltila Afghánistán a Irák, a do roku 2011 to měli za sebou i v Súdánu a v Libyi. V Libyi byla Rothschildovská banka založena v Benghází ještě, když země byla ve válce.

Islám zakazuje vybírat úroky, což je hlavním problém bankovního systému Rothschildů. Ještě před několika staletími bylo shrabovat úroky zakázáno i v křesťanském světě a trestalo se i smrtí. Bylo to považováno za formu vykořisťování a zotročování.

Od té doby, kdy Rothschildové převzali kontrolu na Bank of England kolem roku 1815, rozšiřují svoji bankovní kontrolu nad všemi zeměmi světa. Jejich metodou bylo přimět zkorumpované politiky země, aby přijali masivní půjčky, které nemůžou být nikdy splaceny, a tudíž upadnout do zadlužení u bankovní moci Rothschildů. Pokud vůdci odmítají půjčky přijmout, tak jsou často buď vyhnáni či zavražděni. A pokud to selže, může následovat i invaze, načež je založena Rothschildovská na lichvě spočívající banka.

Rothschildové prosadili ohromný vliv nad hlavními agenturami mediálního zpravodajství celého světa. Následně byly masy ošáleny, aby uvěřily hororovým povídačkám o hrůzných zloduších. Rothschildové kontrolují Bank of England, Federální rezervy, Evropskou centrální banku, MMF, Světovou banku a Banku pro mezinárodní vyrovnání. Rovněž vlastní většinu zlata na světě stejně jako Londýnskou zlatou burzu, která každodenně stanovuje cenu zlata. Říká se, že tato rodina vlastní polovinu bohatství planety – odhadnutí Credit Suisse na 231 bilionů dolarů – a tohle kontroluje Evelyn Rothschild, současná hlava rodiny.

Z objektivní přezkoumání vyjde, že Irán není démonizován, protože je jadernou hrozbou, zrovna tak Talibán, Irák Saddáma Hussaina a Libye Muammara Kaddáfího nebyly hrozbou.

Co je potom skutečným důvodem? Jsou to ty biliony nahrabané z ropných zisků, nebo biliony z válečné šmeliny? Jde o zbankrotování ekonomiky USA či o zahájení III. světové války? Jde o zničení nepřátel Izraele nebo o zničení Iránské centrální banky tak, aby už nezbýval nikdo, kdo odporuje finančnímu vyděračství Rothschildů?

Může to být kterýkoliv z těchto důvodů nebo, nejhorší varianta – mohou to být všechny.

Poznámka překladatele:

Každému školenému ekonomovi musí připadat povídání o bezúročném úvěrovém systému jako pohádka, neboť ví, že „úvěr je cenou kapitálu“. V takovéto bájné společnosti by tedy neexistovala motivace pro investice. Ve skutečnosti není islámské bankovnictví v tomto smyslu také bezúročné. Také odměňuje náklady jiné ušlé příležitosti jako všechny investiční systémy z podílu na výnosech ekonomických projektů, do kterých byly vloženy. Tohle žádná tak úspěšná civilizace jako křesťanská či islámská nikdy nezakazovala, jinak by se takto neprosadila ani ve středověku.

V každé expanzivní civilizaci musel mít investor podíl na zisku z úspěšných podniků. Úrok v tomto smyslu v islámském bankovnictví tedy musí existovat a existuje, a existoval i ve středověkém nedokonalém evropském úvěrovém systému stejně jako v systémech jiných úspěšných civilizací – např. Dálného východu.

To, co je kořistí lichváře – zakázanou formou úroku – není podíl na výnosech z úspěchu, nýbrž privilegiem urvat si svůj výnos bez ohledu na úspěch investičního projektu.

Úvěr se u nich moc neliší od koupení podílu – např. nákupem akcií. Koupíte-li si akcie, kupujete si podíl na případném zisku, ale i riziko případné ztráty. Nemůžete ostatní spoluakcionářům brát majetek, protože váš společný podnik nevyšel a vy máte privilegium zisku nezávisle na jeho úspěchu.

Je to i opačně. Banka, do které jste vložili svůj vklad jako investor – nikoliv však akcionář – si nemůže stanovit výnos z vašeho vkladu, jak se jí zlíbí, nýbrž jako podíl na svém zisku, z takovýchto operací. Uložíte-li peníze do šikovné banky, nemůžou vás obrat její akcionáři prakticky nulovým úrokem, moc se od nich nelišíte, ale půjčí-li vám na něco banka, moc se neliší od akcionáře vašeho podniku – nese výnosy ale i rizika a nemůže vám sebrat majetek, který nebyl do smluvního vztahu vložen jako výslovná záruka na splacení PRIVILEGOVANÉHO PSEUDOVÝNOSU = úroků. Má to zajišťovat férové a projektově zodpovědné jednání obou stran úvěrového investičního vztahu, na němž není možné vydělat, protože nevyšel, tím že spoluinvestora ožebračím, ani se dívat jak jiný z něj tyje, ale mít jen „úrok“ z vkladu jako v české bance.

Je docela zvláštní, že Arabská „revoluce“ začala v nesmírně westernizovaném a úspěšném Tunisku v okamžiku, kdy tam nastala bankovní krize. Projekty financované tamními bankami (v Západním pojetí) začal hromadně krachovat a nedostatek investičních prostředků tam poté začaly zajišťovat úvěrové společnosti fungující na základě islámského bankovnictví, kde se moc úvěr neliší do smluvní investice bez privilegovaného investora – lichváře. Majitelé peněz – vkladatelé – začali přesunovat svoje peníze tedy do těchto společností a bankovnictví Západního typu tam začalo padat. Pak ale přišla první vlna Arabské revoluce, co udeřila zrovna v Tunisku, kde najednou zvítězila jakási odnož Al Kaiídy, ale se západním bankovnictvím, která tohle investiční hnutí zničila.

I Evropa je v současnosti „sužovaná“ nebankovními úvěrovými institucemi, které zabírají území privilegovaného v úvěrového systému, který je v úzkých a investoři do něj nechtějí vkládat investiční prostředky. Tenhle systém ale musí za každou cenu zabránit rozvoji, který nevychází z něj – investičních skupin, co nejsou pod patronátem zavedených bank. Proto v EU přikročil ke škrcení růstu a zotavení z krize – k „úsporným vládním opatřením“.

Zdroj: americanfreepress.net

]]>