Senát amerického Kongresu schválil zákon umožňující americkému prezidentovi poskytnout Kyjevu vojenskou techniku, v první řadě protitankové zbraně a protipancéřovou munici. Tento zákon se objevil v době, kde se na Ukrajině podařilo pracně nastolil skutečné příměří. Dva dny ukrajinští vojáci neostřelovali obytné čtvrtě Donbasu a domobrana nestřílela po palebných pozicích ukrajinské armády. Objevila se tak šance k naladění politického dialogu mezi Kyjevem a jihovýchodem země. Příměří je ale velmi křehké. Pohřbít ho může jakékoli provokace.
O ni se postarali američtí partneři Ukrajiny. Senátoři z USA se rozhodli podpořit kyjevskou vládu v jejich agresivních snahách a souhlasili s poskytnutím vojenské pomoci Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Pro zemi, kterou pouze negativní vývoj na frontě přinutil podepsat mírovou dohodu, to může být signálem k nové agresi.
Není to přitom poprvé, co se Amerika snaží ovlivnit situaci na Ukrajině. Ozbrojený státní převrat letos v únoru proběhl za přímé podpory amerického ministerstva zahraničí. Všechno by se podařilo, jen kdyby proti násilnému svržení vlády v Kyjevě nepovstal Donbas. Nyní, když se podařilo zahájit dialog mezi novou ukrajinskou vládou a jihovýchodem země, Washington se ho pokouší zmařit.
Spojené státy, kromě plánu dodat těžkou vojenskou techniku, tvrdí, že Ukrajina, a také Gruzie a Moldavsko jsou hlavními spojenci USA mimo NATO. Je jasné, k čemu Washington tyto vojensky, politicky i ekonomicky slabé spojence potřebuje, říká politolog Andrej Suzdalcev:
[quote align="center" color="#999999"]
Washington svou podporou těchto zemí ve sporu s Ruskem jim brání v dialogu s Moskvou. Samozřejmě, dojde k přezbrojení armády, objeví se tam americké vojenské základny. Protože formálně leží mimo zónu NATO, tak si Američané mohou mnohé dovolit dokonce bez souhlasu se svými spojenci. [/quote]
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
