Je Evropa příliš tuhá, aby přežila? … Evropská unie trpní problémem deficitu demokracie: Příliš mnoho Evropanů to pociťuje tak, že jim byla integrace vnucená. A co je horší, mají možná pravdu… Nový výzkum od skupiny ekonomů ve složení – Luigi Guiso, Paola Sapienza a Luigi Zingales – vykresluje chmurný obraz evropského projektu z perspektivy jeho účastníků. Analýzou dat průzkumů veřejného mínění Eurobarometru za čtyři desetiletí zjišťují, že nejvíce negativní účinek vnímání Evropské unie u voličů měly tři události – Maastrichtská dohoda 1992, rozšíření do Východní Evropy 2004 a krize Eurozóny 2010.
Výsledky těchto průzkumů každopádně ukazují, že Evropané tyto události vnímali jako postup k další integraci a to, co viděli, se jim nelíbilo. – Bloomberg
Dominantní sociální téma: Silná Evropská unie je existenční nutnost. Je to tržní odpověď na dominanci Číny a USA. Kdyby ji neukul Brusel, udělal by to někdo jiný.
Analýza volného trhu: Jú. My přeci vybubnováváme do světa ty temné manipulace zakladatelů Evropy už řadu let.
Teď to ale vypadá, jako by i ti, kdo tuto chmurnou historii dosud ignorovali, si ji začali pozvolna připouštět. A právě takhle život v éře Internetu funguje. Odhalování netem nakonec tahle grandiózně zavrženíhodná spiknutí dožene ke kolapsu.
Elity ustupují, protože musí. Jakmile je to odhaleno, tak ani ohromné mediální kampaně tu škodu nezvrátí. Lidé tomu přestávají věřit. „Přelaďují se jinam“ a jen určitá míra uznání může zachránit alespoň špetku věrohodnosti.
Strategie k tomu je vždy stejná. Ti v zákulisí přesvědčovacího představení použijí svých koupených a placených médií k vytvoření „omezených výdobytků pro odpůrce“, přes něž se pak znovu o něco rozšíří dialektika protikladů, na jejichž udržení na řetězu zatím tak tvrdě pracovali.
Tato průlomová studie, místo aby vedla konverzaci o tom, jak nejlépe pokračovat s evropskou integrací, tak přestavuje hranice tohoto dialogu – což je jistě zcela účelové. Dalo se to čekat, protože EU a zvláště pak euro se potácí.
Rozbilo se to o břehy Německa. Němečtí občané jsou daleko více než jejich vůdci odhodláni udržet si alespoň trochu autonomie, zvláště co se týče jejich úspor a penzí. Bojují i proti zbídačení, které pro ně Brusel určitě také naplánoval.
Nebýt Internetu, tak by německý odpor k této záležitosti mohl být překonán pomocí zase další propagandistické kampaně zdůrazňující „hunské“ vlastnosti Němců a jejich nedostatek občanské odpovědnosti.
Teď ale už všude proudí příliš mnoho informací. Němci mohli sice uznat svou kulturní odpovědnost za krvavou přílivovou vlnu II. světové války, ale stejně jsou správně přesvědčeni, že ty manévry Bruselu jsou hluboce nepoctivé.
S tím, jak se šineme hlouběji do 21. století, tak je pro politickou, ekonomickou a monetární elitu čím dále těžší protlačovat ten postup jako vždy. Přes manipulace 20. století to už průchodné není.
Jediný způsob, jakým mohou Eurokraté nad touto konverzací udržet kontrolu, je ten, že ji rozšíří. A to také na četných frontách dělají, když se s mrmláním podvolují a zapojují se do debat proti lidovým „pisálkům“, kteří vědí daleko více o tom, „Jak funguje svět,“ než tomu bývalo v předchozích staletích.
Ano, protože musí, tak se v těchto dnech už zapojují i do těchto debat. Manipulátoři se museli obeznámit s tím, o čem se referuje, protože když to ignorují, tak riskují irelevanci; takže pak nakonec ještě širší masy přestanou brát jako věrohodnou argumentaci, která neuznává věrohodnost už roztroubených pravd.
A tak teď už začali veřejně uznávat to, o čem se v alternativních médiích ví už dávno a dlouze se v nich o tom referuje: Tedy, že EU je skrz naskrz vedená na základě různých historických ospravedlnění, která nejsou vůbec legitimní, a jsou vymyšlená jen, aby Evropské stádo strachem nahnala do ještě integrovanější budoucnosti. EU je jinými slovy manipulační aparát.
O EU říkali, že to je nezbytná unie, která Evropanům umožní „konkurovat“ velkým mocnostem, které je obklopují. Jako alternativní zdůvodnění se nabízí i to, že EU byla zřízena, aby udržovala Německo v kontextu mírumilovného obchodu. Aby k tomu byl tento národ svolný, je třeba jej spoutat řetězy konstruktivního zklidnění, a tak ho otevřeně řečeno, začlenit do zbytku lidstva.
Žádné z těchto zdůvodnění není pravdivé. EU, jak už dávno referujeme, je projekt Anglosféry … a to takový, co má konsolidovat dobyté říšské území impéria (Evropu). Poukazovali jsme na to často – v alternativních médiích téměř osamoceně – kvůli té ironii a pokrytectví zabudované do většího celkového plánu.
A teď dokonce už i Bloomberg vystavil článek, který nejenže potvrzuje naše hlediska, nýbrž v jistém smyslu jde dokonce ještě dále. Nás to překvapuje jako všechny ostatní, protože takovéto přiznání musí určitě brzdit pokrok Unie, ba co pro Eurokraty hůř, přidat další historická ospravedlnění pro narůstající postoje proti EU.
Zde je z toho více:
[quote align="center" color="#999999"]
Historie tak, jak ji prezentuje Guiso se svými kolegy, je ohromující. Francouzský politolog a diplomat Jean Monnet, na něhož se široce pohlíží jako na otce zakladatele EU, předjímal, že integraci bude usměrňovat elita pro-evropských byrokratů. Projekt byl konstruován tak, aby byl jednak imunní vůči obavám voličů, a pak také téměř nezvratný. Problémy měly sloužit jen k tomu, aby to hnaly ještě dále, neboť se tím bude odhalovat potřeba ještě většího rozšíření politické moci na úrovni Evropy. Až voliči nakonec spatří, jak je to moudré.
„Evropu ukují krize,“ napsal Monnet v roce 1976, „a stane se souhrnem řešení přijatých kvůli těmto krizím.“
Příznivci evropské integrace mluvívali o vytvoření nezastavitelné „řetězové reakce.“ Otočit se zpět, byť i dočasně, nebude nikdy připadat v úvahu. Velká síla eura bude, jak to předvídal německý kancléř Helmut Schmidt, spočívat v tom, že „jej nebude moci nikdo opustit, aniž by těžce poškodil svou vlastní zemi a svou vlastní ekonomiku.
Bohužel ta teorie řetězové reakce v praxi nefungovala. Výsledkem je paradoxně slepá ulička. Evropští voliči, uvádí ekonomové, mají euro rádi a chtějí si ho udržet. Spolu s tím se jim ale nelíbí způsob, jak jsou spravovány současné evropské instituce, a jsou proti další integraci, o níž jim ekonomové říkají, že jí je zapotřebí, aby se udržela měnová unie při životě. Jinými slovy evropští voliči nechtějí jít ani vřed ani zpět, ale nechtějí ani zůstat tam, kde teď jsou.
Takže je to snad, jak nad tím Guiso s kolegy žasne, „Monnetův omyl?“ Přepočítaly se tak evropské elity? Vypadá to dost možné a potenciálně katastrofální.[/quote]
Čtenáři Daily Bell takovéto výše uvedené zprávy jistě poznávají, protože jsme tyto pohledy dovnitř našim čtenářům tím, či oním způsobem poskytovali už mnoho let. Použijte vyhledávací engine, do nějž napište „Daily Bell/EU/Prodi“ a najdete nesčetné články (zvláště ty pozdější, jelikož Google zjevně ty starší už smazal), a ty vysvětlují, jak se EU budovala přes krize. Prodi to v tom říká sám.
Bloomberg však k tomuto tématu ve své reportáži přeci jen ještě něco přidává. Důrazně poukazuje, že Eurokraté určitě postupují špatným směrem a je třeba znovu promyslet, jaké možnosti pro obyvatelstvo EU zbývají. Tady je ten kriticky důležitý odstavec:
[quote align="center" color="#999999"]
Nepružnost je tím, k čemu se dostanete v okamžiku, než se něco zlomí. U každé hodiny, kterou evropští vůdci strávili kalkulacemi, jak udržet unii pohromadě, měli strávit další hodinu pokusy vykonstruovat ústupové cesty, kterými by to šlo demontovat – přinejmenším částečně, aby se uvolnily tlaky a emoce. To by např. mohlo znamenat dovolit větší národní autonomii při uplatňování evropských předpisů, zvláště při kontrole toků imigrantů.[/quote]
V tomto prohlášení je vyslovena filosofie, která by starší generaci Eurokratů ani ve snu nenapadla, neboť si nejspíš nikdy nedovedli současný ústup vůbec představit. To, že se normální Evropané proti této unii budou obracet jak politicky, tak osobně, nejspíš nikdy nebylo možností, která by se směla uznat. Teď se to ale zjevně děje.
Kam se odsud dostaneme? Při znalosti zlověstné povahy pro-evropských sil mám sklon věřit, že tento článek od Bloomberg je předzvěstí určité formy pružnosti Bruselu. Váháme však s jakoukoliv předpovědí toho, že by Brusel toleroval nějakou vážnou diskusi o rozpuštění Evropy.
Výsledkem bude nejspíš to, že se evropský dialog bude spíše fragmentovat, než aby došlo k mírumilovné a poctivé diskusi. Máme tu bohužel ohledně těchto prognóz k nahlédnutí příklady z USA.
Podle takových, co mají sklony k cynismu, jako jsme my, jsou USA rozmíšky ohledně rasy a imigrace záměrně rozdmýchávané různými mozkovými trusty elit a politickými mocenskými centry. Výsledkem je probíhající a rozšiřující se chaos – přičemž chaos je jedním ze způsobů, ze kterého naši současní monetární a političtí vůdci těží v naději, že si udrží kontrolu.
Tento článek v Bloomberg nám připadá, že by mohl pokládat základy pro podobný postup v Evropě. (Je to teprve začátek, jemný návrh, takže žádná jistota, ale stojí to za povšimnutí.)
Už dávno jsme doufali ve vážný dialog o evropských machinacích, člověk by si ale měl dávat pozor na to, co si přeje. Tohle je ukázka faktu, že rozšiřování evropského dialogu by mohlo být doprovázeno silnými a eskalujícími se vášněmi – tedy sentimenty, které lze řízeně rozsévat tak, jak to teď vidíme v USA.
Z tohoto důvodu bychom si snadno dovedli představit rozšíření současně se projevujícího americké sociálního nepokoje do Evropy. A to je v sociálním kontextu dost znepokojivé.
V tomto ekonomickém a finančním kontextu se stává takový druh ochrany aktiv, jaký na těchto stránkách často prezentujeme, ještě důležitější, než kdy jindy. Fyzické dodávky zlata a stříbra, druhého domova v zahraničí, druhý pas, účinně zajištěné cestování s bankovními konty a uzavřenými smlouvami na místě a všechno takové bude s dalším trváním 21. století čím dále důležitější.
Historie nám ukazuje, že takový druh sociálního napětí, se kterým se potýkají USA, a nakonec i Evropa, často doprovází občanský nepokoj, který může nakonec začít být vážný.
Závěr
Důležité je rozpoznávat už povědomé proudy podobné historie, ať už vypadají jakkoliv znepokojivě, a plánovat podle nich. Tady v Daily Bell doufáme, že vám s takovouto činností pomůžeme.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: thedailybell.com, reformy.cz
