Když jste se prošli v raném středověku ulicemi Konstantinopole, tak jsme mohli okamžitě cítit tu energii a prosperitu. Konstantinopol byla jedním z nejbohatších a nejpokročilejší měst světa, a někteří historici odhadují, že její obyvatelstvo mohlo dosahovat až 500 000 lidí. Byzantská architektura v Konstantinopoli se stala světově proslulou a místní umělci produkovali mozaiky, které jsou až dosud považovány za ty nejvytříbenější, jaké kdy byly zhotoveny. V tomto okamžiku historie bylo bohatství a moc světa jasně koncentrována na Východě.
Evropa nebyla ničím více než morem zamořeným slepým ramenem historie. Konstantinopol kvetla. A ještě dále na východě se předváděla s určitými nejpokročilejšími technologiemi světa Čína.
Časy se ale změnily.
Do 13. století byla Byzantská říše v jasném úpadku. Její hranice se scvrkávaly a byla uprostřed téměř neustálých válek.
A co bylo nejdůležitější, začala s devalvací své měny. Už zase.
Byzantský zlatý solidus po staletí fungoval jako jistý druh de-facto mezinárodní rezervní měny. Obsahoval zhruba 4,5 gramu čistého zlata a skoro sedm století se ho používalo k obchodování a komerci po celém světě.
(Moderní archeologové vykopali mince středověkého zlatého solidu až na dálném východě ve Vnitřním Mongolsku!)
Problém byl ale v tom, že válka byla strašlivě drahá. A tak za ni platili znehodnocováním své měny. Do 11. století se zlatý obsah v solidu snížil do té míry, že dávno žádnou cenu neměl.
Takže mě nech to znova zkusit. Jednou jsi mě už oblbnul. Hanba ti.
Nástupce solidu se nazýval hyperon; původně se razil s 20,5 karáty zlata (o asi 85% čistotě). To se ale rychle zredukovalo na 18 karátů, pak 15, potom 12.
Oblbnul jsi mě podruhé. Hanba mi.
Co je moc, je moc a rostoucí mocnosti v Evropě žádaly alternativu.
Byli to Italové (nejpokročilejší mocnost Evropy té doby), kdo ten problém vyřešil.
Florencie, Janov a Benátky začaly do 13. století razit své vlastní zlaté mince, takže florentinský florin s 3,5 g zlata se brzy stal novým mezinárodním rezervním standardem používaným po celé Evropě.
Tohle v mnoha ohledech znamenalo začátek vzestupu Západní dominance: a všechno to začalo vyhlášením jejich monetární nezávislosti na upadající moci a měně, které už nemohli důvěřovat.
Uběhlo několik staletí a my vidíme, že se mezi tím všechno převrací.
Západ byl po staletí dominantní super-mocností. Ovšem stejně jako před tím Byzanc, je teď Západ v jasném úpadku.
V tomto okamžiku téměř všechny Západní vlády zamořily skoro neumořitelné dluhy a deficity. A tak ten rozdíl vynahrazují znehodnocováním svých měn.
To vytvořilo ohromnou nedůvěru zvláště k nejdominantnější rezervní měně dnešního světa k americkému dolaru.
Rostoucí mocnosti Asie, stejně jako Benátčané a Florenťané před nimi, začínají brát věci do vlastních rukou.
Čínský renminbi (ač to jistě není jízda jen jedním pruhem) stoupá mezi mezinárodní prominenty. A Čína je centrem nově se vynořujícího globálního finančního systému, který zřizuje v partnerství s Ruskem, Indií, Brazílií atd.
Západní dominance se zrodila z nedůvěry v dominantní rezervní měnu té doby. A její úpadek přivodí to, že postupuje tou samou cestu úpadku.
A kanárkem v dole pro to, co se děje, bude tento týden událost ve Švýcarsku.
V neděli jde Švýcarský lid k volbám, aby hlasoval o návratu ke zlatému standardu.
Bylo to jen před 14 lety, kdy byl ještě švýcarský frank, na nějž se tradičně pohlíželo jako na bezpečné měnové útočiště kvůli švýcarské reputaci stability, založen na zlatém standardu.
Ve skutečnosti to byl Švýcarský frank, kdo ze všech hlavních měn poslední opustil tento moudrý monetární standard.
A od té doby už účetní rozvaha Švýcarské národní banky úplně explodovala.
Teď je tam národní hlasování o návratu ke zlatému standardu a ke konzervativní monetární politice.
Zrovna teď průzkumy naznačují, že Švýcaři se přiklání k ‚NE‘ tj., že chtějí pokračovat v upouštění od moudrých praktik a vydat naprostou kontrolu nad peněžní nabídkou nevoleným centrálním bankéřům.
Ale kdyby se snad země, která má největší světovou tradici finanční stability, rozhodla k návratu ke zdravým penězům, tak jaká zbývá Západu naděje?
Pokud Švýcaři tento víkend budou hlasovat NE, tak takovýto okamžik vidím jako významný okamžik propadu signalizujícího počátek konce Západní monetární dominance.
Projevy toho už vidíme všude.Všude po Evropě mají vládní obligace NEGATIVNÍ výnosy, tj. těmto zbankrotovaným vládám PLATÍTE za privilegium, že jim můžete půjčit peníze.
A jak to minulý týden řekla ředitelka MMF, tak dieta vysokého zadlužení, nízkého růstu a vysoké nezaměstnanosti by se mohla „v Evropě stát novým normálem.“
Všechna tato data jasně ukazují dlouhodobý trend. Vidíme, kam to vede.
Jsou tu ale dobré zprávy: nic z toho vás nemusí postihnout. Tu moc máte ve svých rukou.
I kdyby se Švýcaři rozvedli s moudrou politikou a i kdyby jejich vláda odmítla udržovat zdravé peníze, tak pořád máte možnost volby.
Můžete se rozhodnout udržovat část svých úspor v dobře kapitalizovaných bankách v zahraničí se silnějšími měnami.
M ůžete se rozhodnout držet nějaký fyzický drahý kov (nebo i kryptoměnu) v zahraničí na bezpečném místě, kde to nemůže zbankrotovaná vláda zkonfiskovat.
Můžete se rozhodnout pro vlastní produktivní aktiva v zahraničí nebo pro předměty trvalé hodnoty, které si nemohou centrální bankéři jen tak vyčarovat.
Všechny tyto nástroje a zdroje už teď existují. A prozatím jsou pořád ještě k dispozici všem, kdo jich chtějí využít.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: zerohedge.com
