Podle posledních indicií to působí, že za měsíc vzplane další bitva měnové války. Musíme si uvědomit, že tady se nehraje pouze o Írán a jeho jaderný program. Jaderný program může být jen záminkou. Tady se hraje o hegemonii dolaru, která je ve velké míře podporována tím, že se v dolaru obchoduje ropa. Tady jde o globální geopolitický boj o dolar a o moc. Proč právě za měsíc? Nejen proto, že Spojené státy oznámily, že do konce března budou mít připravené vojáky k akci. Na 20. března 2012 je podle novin The Telegraph naplánováno znovuotevření íránské ropné burzy a s ním spojené spuštění obchodování s ropou za jiné měny než dolar. Tento krok byl očekáván již delší dobu, o íránská ropné burze jsem poprvé četl přibližně před 5 lety, od té doby byla otevírána několikrát. O tom, k jakému globálnímu makroekonomickému vývoji takovýto krok směřuje, jsem psal již dříve.

Nejzajímavější z mého pohledu bude seznam měn, ve kterých se bude ropa obchodovat. Jaké tam budou? Tipuji japonský jen, čínský juan, s přimhouřením oka i euro.

Pokud tedy čekáte, že kolem Íránu dojde k vývoji, je dosti pravděpodobné, že se tak stane ještě před tímto datem. Otázkou je, JAK k takovému vývoji může dojít.

O útoku Izraele na Írán se totiž mluví na moje gusto až příliš. Právě proto se mi jako čím dál pravděpodobnější jeví, že rozbuška vybouchne někde úplně jinde.

Zhruba před 10 dny  vyšel na serveru LewRockwell komentář, který bezpochyby stojí za pozornost. Vím, že jeho obsah je dosti spekulativní, ale přesto jsem se rozhodl ho čtenářům přiblížit:

Klíčová otázka zní: Co když se ve vysílání amerických televizních stanic objeví mimořádný vstup s informacemi o raketovém útoku na americkou letadlovou loď v blízkosti íránského pobřeží s množstvím zraněných a dokonce i řadou mrtvých?

Musí být taková raketa skutečně odpálena íránskými vojenskými silami? Nemusí.  Vysadit sabotéra na íránském pobřeží, aby odpálil rakety, není nic nerealizovatelného. Takovýto útok pak poslouží jako ospravedlnění pro odvetu.

Podívejme se do historie:

7. května, 1915: Britský parník Lusitania potopen německým torpédem s řadou amerických civilních obětí. Výsledkem byl vstup USA do války. Přitom až později vyšlo najevo, že parník převážel také zbraně a munici

7. prosince 1941 – útok na Pearl Harbor. Zde se mluví o tom, že o hrozbě útoku americké vedení vědělo.

5. srpna 1964: Oznámené opakované útoky na americké síly se nekonaly. Výsledkem ale byla Vietnamská válka.

12. října 2000: Útok na americkou loď kotvící v jemenském přístavu v předvečer prezidentských debat a byly doprovázeny spekulacemi o přesunu iráckých vojsk

Cílem odvetného útoku nebudou jaderná zařízení, ale primárně vojenská infrastruktura.  Bude to začátek nové války. Bohužel.

Závislost Spojených států (stejně jako řady dalších vyspělých zemí) na dovozu ropy není nic neznámého. Nemohou se Spojené státy snažit dostat se k ropným zásobám na Středním východě jinou cestou? Mohou.

Výsledkem budou bankovní prázdniny, devalvace měn…

Schválně, jak moc je taková teorie postavená na hlavu.


Finanční válka: zbraň nejtěžšího kalibru

O tom, že se blíží významná bitva měnové války jsem psal výše. Dále jsem se dočetl o další potenciálně významné bitvě v této válce.

Pokud má Jim Sinclair pravdivé informace, chystají se Spojené státy použít finanční zbraň nejtěžšího kalibru – zkomplikovat bankovní převody mezi iránskými bankami a okolním světem. Jak? Jednoduše tím, že jim seberou SWIFT, resp. BIC. Tlaky na organizací The Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (SWIFT) spravující SWIFT kódy, která sídlí v Belgii, sílí. Bez těchto indikátorů bank není v současném světě možná jediná mezinárodní finanční transakce mezi komerčními bankami.

Podle dostupných údajů však vyřazení ze systému SWIFT neblokuje převody mezi jednotlivými centrálními bankami. Lze proto čekat v tomto směru výpomoc ze strany „spřátelených“ centrálních bank, např. čínské, indické, možná i japonské.

Další možností reakce je, že by si íránské banky otevřely pobočky v dalších zemích. Zde jde o to, zda a případně kde, (ne)mají bankovní licence, v některých zemích jim mohou být odebrány…

Rozhodně by bylo zajímavé sledovat, kde se jim případné pobočky podaří otevřít a kde nikoliv. Takový seznam napoví mnohem víc než prohlášení politiků či bankéřů.

Finanční válka je v plném proudu.


Chystá se ve Spojených státech masivní kontrola vlastníků zlata?

Ve Spojených státech se začíná spekulovat, že úřady se chystají kontrolovat zlato v držení amerických občanů, a to i v zahraničí a včetně služeb typu GoldMoney.  Majitel zlata bude povinen prokazovat, že zlato nabyl z řádně zdaněných peněz – něco jako v České republice v jednu dobu tolik diskutovaná majetková přiznání. Pouze s tím rozdílem, že úřady ve Spojených státech by šly pouze po zlatě. Bude zajímavé tento vývoj sledovat.

Cílem kroků Spojených států ani odhalení daňových úniků. Větším cílem může být odrazení investorů od nákupů zlata hrozbou zanesení na seznam podezřelých z daňových úniků a podstoupení náročné dodatečné administrativy za účelem prokázání, že zlato bylo nakoupeno z legálních příjmů.

Silně mi to připomíná vývoj v Itálii, kde policie zastavuje luxusní auta a po řidičích požaduje prokázání, že luxusní auto nabyl z řádně zdaněných peněz – výsledkem je pokles prodejů Ferrari o desítky procent.

Proč to všechno? Protože podle Billa Grosse, spravujícího největší světový fond investující do obligací, se zlato pomalu ale jistě stává uchovatelem hodnoty. Obligace jako investiční třída přichází o svůj post bezpečného přístavu.

Výrazný přesun investorů směrem zlato je to poslední, co si mohou Spojené státy přát. Tak se brání i tímto způsobem.

Zdroje: proinvestory.cz, proinvestory.cz, proinvestory.cz

]]>