Konspirační teorie obklopující smrt generálního ředitele Total SA Christophe de Margerie se začaly rojit už od té vteřiny, kdy udeřila zpráva o jeho smrti. Jeho soukromý tryskáč za záhadných okolností těsně po půlnoci v Moskvě narazil do sněžného pluhu. De Margerie byl CEO Totalu, největší francouzské ropné společnosti. Právě se zúčastnil soukromé schůzky s ruským ministerským předsedou Medveděvem odehrávající se v době, kdy vztahy Západu s Ruskem jsou mírně řečeno napjaté.
Podle mého názoru má člověk větší šanci, že ho na letišti zabije blesk, než sněhový pluh nebo kterékoliv jiné pozemní podpůrné vozidlo, které by narazilo do letounu a všechny v něm zabilo. A to říkám jako někdo, kdo je s letišti obeznámený, jelikož jsem pracoval na Mezinárodním letišti ve Vancouveru, když jsem ještě byl na universitě; tehdy jsem býval tím, co odtahoval letadla na jejich parkovací stojánky.
Kdyby to nebyla tak malá šance, tak by byl sněžný pluh na ranveji s údajně opilým řidičem perfektní zločin. Kdo by ale měl z jeho smrti prospěch?
De Margerie byl jedním z mála vůdců byznysu, kdo otevřeně promlouval proti izolaci Ruska. Při své poslední cestě do Moskvy horoval proti sankcím a překážkám pro ruské společnosti, aby dostaly úvěry.
Byl rovněž vyhlášeným zastáncem ruského postoje ve sporu s Ukrajinou o oceňování a přepravu zemního plynu, který v červenci řekl v interview Reuters, že Evropa by neměla omezovat svou závislost na ruském plynu, nýbrž že by se měla zaměřit na zajištění větší bezpečnosti dodávek.
Čemu byl ale de Margerie totálně oddaný bylo zapojení Totalu do plánů na vybudování závodu na zkapalňování zemního plynu na ruském poloostrově Jamal v partnerství s Novatek. To byl jeho prozatím nejambicióznější projekt v Rusku, který by zajistil dodávky ekvivalentu 800 milionů barelů ropy v zemním plynu (LNG) do Číny přes Arktidu.
Jako přitěžující okolnost k tomuto hříchu Total právě oznámil, že shání financování pro plynový projekt v Rusku i přes současné sankce proti Rusku. Plánoval financovat svůj podíl $27 miliard na jamalském projektu pomocí eur, yuanů, ruských rublů a dalších měn, nikoliv však amerických dolarů.
Udělal si tento „pravý přítel Ruska“ – jak Margerieho nazval Putin – touto přímou hrozbou petrodolaru nějaké velice mocné a nebezpečné nepřátele mezi těmi u moci, ať už ve francouzské vládě, v EU či v USA?
V mé knize Studenější válka pojednává jedna kapitola o „záhadných úmrtích“ a o tom, jak jsou provázaná s odvrácenou stranou politické rovnice. Ať už zemřelí šli proti Putinovi nebo šli proti petrodolaru, tak je padlých na obou stranách mnoho.
Kdyby Total neuzavřel své $27 miliardové financování, kterého je zapotřebí k pokračování LNG projektu na Jamalu, tak bychom věděli, že někdo přikročil k preventivnímu úderu za petrodolar. Tento CEO Totalu spolu se svým finančním ředitelem (CFO) byli oba silnými zastánci toho, aby Total sehnal těch $27 miliard mimo americké dolary a šel do toho projektu s Rusy. Ale kdyby se to financování nedokončilo, tak by to všechno změnilo.
Kolik ještě dalších Západních ředitelů, kteří se opovážili Rusko pomoci obejít sankce, a učinit z něj energetickou mocnost, zemře za podezřelých okolností?
Marin Katusa je autorem Studenější válka a manažerem více hedgových fondů globálního energetického průzkumu, a je i spoluzakladatelem Copper Mountain Mining Corporation. Kliknete-li sem, můžete dostat kopii jeho nové knihy, která se prostě musí číst, Studenější válka. V ní objevíte, jak přesně se Putin zmocnil energetického sektoru, jak daleko všechny předběhl, a jak je alarmující, že nikdo v USA ani v Evropě s ním do tohoto závodu ještě nevstoupil.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: caseyresearch.com, reformy.cz