Švýcarská Zlatá iniciativa by mohla překážet politice Švýcarské národní banky, říká vláda… Žádat od Švýcarské národní banky, aby držela pevnou část svých aktiv ve zlatě, by překáželo monetární politice, řekla dnes vláda. Švýcarsko bude 30. listopadu hlasovat o iniciativě, „Zachraňte naše švýcarské zlato,“ která by nutila centrální banku, aby držela nejméně dvacet procent svých aktiv ve zlatě. Rovněž by zakazovala prodej jakýchkoliv takových držeb a vyžadovala by, aby všechno to zlato bylo drženo ve Švýcarsku. – Bloomberg
Dominantní sociální téma: To je směšné. Všichni přeci vědí, že centrální banky jsou pokrokem a zlato, že je barbarský relikt.
Analýza volného trhu: Takže Švýcaři, kteří kolem roku 2000 přervali vše, co zbylo z vazeb mezi zlatem a Švýcarským frankem, se nad tím znovu zamýšlí. V tom hodně štěstí.
My jsme zkusili promyslet, jestli se za tím neskrývá více, než co je na očích. Nemáme v tom jasno. Obvykle, když k něčemu takovému dojde, tak globalistická klika tvrdě pracuje na tom, aby si udržela a rozšířila kontrolu, kterou chce mít nad oběma stranami této argumentace.
Myslíme si, že k tomuto dochází např. u BRICS. Je třeba, abychom si připomněli, že koncept BRICS vypracoval bývalý ekonom Goldman Sachs Jim O’Neill. A BRICS ve skutečnosti nenabízí alternativní peníze, nebo snad ano?
Ve skutečnosti radikální nápad BRICS o monetární reformě spočívá ve vytvoření alternativních struktur k Mezinárodnímu měnovému fondu a ke Světové bance. Copak nemohli přijít s něčím lepším, než je tohle? I ta Indie, Čína, Brazílie a Rusko – už i Jižní Afrika – mají nadekretované peníze založené na centrálních bankách atp.
Kvůli tomu jsme skeptičtí k onomu tzv. schismatu mezi BRICS a Západním světem. K myšlence, že BRICS už mají dost dolaru, a že chtějí vytvořit alternativní měnu. To může skončit nanejvýš falešnou měnovou válkou vedoucí k navrženému mezinárodnímu měnovému útvaru, snad spočívajícímu na koši měn. Ten by třebas mohl zahrnovat i zlato.
Na co ale čekat? Jestli někdo z BRICSů chce udělat měnu, které bude patřit svět, tak by taková země mohla svou měnu prostě svázat se zlatem.
A o tom, jak to teď vypadá, uvažuje Švýcarsko. Zde je více:
[quote align="center" color="#999999"]
Průzkum veřejného mínění bude publikován později tento měsíc. SNB nafoukla rozvahu v očekávání měnových intervencí, které vedla, aby ubránila minimální směnný kurz 1,20 za euro stanovený v roce 2011. SNB na konci září drží rezervy zahraničních měn 462,2 miliardy franků ($481 miliard) s celkovými aktivy asi 522 miliard franků.
Ty iniciativy jsou klíčovým prvkem švýcarské přímé demokracie. Tuto zlatou iniciativu začalo několik členů Švýcarské lidové strany SVP, která posbírala požadovaných 100 000 podpisů za toto opatření. President SNB Thomas Jordan to při několika příležitostech naléhavě zavrhl, když říkal, že to vytvoří těžkosti při plnění povinnosti této instituce udržet cenovou stabilitu.
„Tato iniciativa má potenciál omezit schopnost centrální banky jednat,“ řekl 1. října v interview Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle Beat Siegenthalera, měnového stratéga u UBS AG v Zurichu, by SNB byla nucena, aby dodržela požadovaný 20 procentní práh, během pěti let nakoupit asi 1 500 tun zlata.
Na konci června tato centrální v Zurichu a Bernu sídlící banka vlastnila 1 040 tun tohoto drahého kovu. Její držby zlata učinily z SNB závislou na vývoji trhu. Loni byla nucena zrušit své dividendy poté, co utrpěla ztrátu 9,1 miliardy franků, když ceny zlata zažily svůj největší propad od roku 1981.
SNB v dubnu 2013 uvedla, že asi 20 procent jejího zlata je u Bank of England a 10 procent v Bank of Canada s tím, že zbytek se skladuje ve Švýcarsku.
Když se podíváme na zprávy obklopující Švýcarský frank a jeho centrální banku, tak dospíváme ke značné skepsi týkající se i toho zlata, o kterém Švýcarská banka tvrdí, že ho má. TFMetalReport.com poskytl pohled dovnitř moderní švýcarské monetární ekonomie v květnovém článku nadepsaném: „Otevřený dopis dobrým lidem Švýcarska.“ [/quote]
Zde je výňatek:
[quote align="center" color="#999999"]
Nenávidím svou roli nositele špatných zpráv, Švýcarsko, ale to, na co jste měli celou dobu podezření, je fakt pravda. Vaše zlato je pryč. Všechno. Bylo buď pronajato, nebo rozprodáno pryč vaší centrální bankou a politiky.
Ještě nedávno v roce 1996 byl Švýcarský frank považovaný za „stejně dobrý jako zlato“. Proč tomu tak bylo? Švýcarský frank od počátku 20. století nabízel podloženost rezervami zlata. Tahle unikátně zdravá měna poskytovala své zemi Švýcarsku značnou finanční moc a nezávislost, ovšem na nátlak svých politiků a centrálních bankéřů se Švýcarsko této záviděníhodné pozice zřeklo.
Úpadek Franku i švýcarské suverenity začal v roce 1992, kdy Švýcarsko učinilo osudové rozhodnutí přidat se k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Ve Smluvních ustanoveních MMF se jasně uvádí (Článek IV, část 2b), že žádná členská země nemůže mít měnu svázánu se zlatem a Švýcarsko se jako takové okamžitě vydalo v kurzu odpoutání Franku od zlata. Jen o čtyři roky později Švýcarská národní banka (SNB) a švýcarská vláda sestavily plán na odstranění podloženosti Franku zlatem a v březnu 1997 byla schválena revize Zákona o Národní bance a všechny vazby mezi Frankem a zlatem byly odstraněny. Dále, jelikož švýcarská ústava stanovovala povinnost zdravých peněz, tak byla upravena i ta. Nová švýcarská ústava byla tudíž přijata ve spěšně zorganizovaném hlasování v květnu 2000. (http://www.efd.admin.ch/dokumentation/medieninformationen/archiv/00382/index.html?lang=en ) Tím natrvalo přervali poslední vazby s podložením Franku zlatem a zavedli Švýcarsko do světa globálních nadekretovaných měn.
SNB strávila od té doby 14 let leasingem a re-leasingem zlatých rezerv této země. V roce 1999 hlásila SNB zlaté rezervy 2 590 metrických tun. Poslední „audit“ rezerv SNB ukázal jen 1 040 metrických tun zlata, které zůstává v rozvaze, a věřím, že nic z toho není skutečným, fyzickým zlatem. To, co má SNB v držbě, jsou papírové nároky a sliby. Těch zbývajících 1 040 tun bylo prodáno a pře-prodáno na trhu hrabivými bankami zlatých prutů se záměrem stlačit cenu přes záruky k podloženosti kontraktů s papírovými futures na tento kov a přes re-hypotékování. Jinými slovy to „zlato“, o kterém SNB tvrdí, že ho má v „držbě“, a že ho v zastoupení Švýcarského lidu vlastního, je už pryč. To činí ze Švýcarského lidu jen dalšího čekatele na znehodnocení, který určitě čeká ve frontě čekatelů se všemi ostatními držiteli nealokovaných kont, na to, až se systém bankovnictví zlatých cihel s jen částečnými rezervami nevyhnutelně zhroutí.
Navíc jsem dospěl k závěru, že to byla poslední troška švýcarského zlata, jehož bylo použito ke stlačení cen při jejich manipulaci dolů z jejich nejvyšší hladiny všech dob v září 2011. [/quote]
My se teď nemůžeme zaručit za výše uvedené informace, ale jsou v souladu s dalšími zprávami o zlatu centrálních bank. Např. Německo bude muset čekat mnoho let, než dostane svoje zlato od US Federálních rezerv. A to zrovna neinspiruje k důvěře.
Jak ukazuje výňatek výše, ti, kdo nemají důvěru v moderní centrální bankovnictví, věří, že většina zlata centrálních bank, které jim bylo tradičně svěřeno k úschově, bylo ve skutečnosti zapůjčeno za nízkou cenu ke „stlačení“ cen zlata. Centrální banky jsou však v těchto dnech pod nesmírným tlakem. Jak jsme už dávno předpovídali, celé to paradigma nejspíš začíná kolabovat, a proti tomu jim ta šest let trvající finanční krize nepomohla.
Před érou Internetu by moderní Západní občané byli nejspíš systémem „velkých financí“ ošáleni. Ale i když ani po tom utrpení posledního půl desetiletí tomu vzrůstající počet lidí nemusí ještě rozumět, tak jsou už značně rozčarovaní. Důvěra, že systém musí pracovat zrovna tímto způsobem, už není tak silná, jako bývala. A určitě existují historické precedenty, které informují lidi o druzích monetárních příkladů.
Když jsme se podívali na tuto nadcházející švýcarskou iniciativu, tak jsme nemohli najít žádnou „kouřící zbraň“, která by nám dovolila dospět k závěru, že to bylo nějak zinscenováno jakýmsi druhem kontrolované opozice. Přichází to od konzervativního pravicového křídla švýcarského politického systému – a jeden z jeho proponentů o sobě tvrdí, že je „radikální libertarián“, i když proslul kampaní za zákaz minaretů ve Švýcarsku.
Ti globalisté, kteří to tu od první pětiny 20. století do 50. let dohnali k centrálnímu bankovnictví, dali jasně na srozuměnou, že rostoucí finanční globalizace je na věky platným cílem. Jestli bude ten měnový koš, který by měl fungovat, obsahovat i zlato, nebo ne, v tomto okamžiku ještě není jasné. Možná, že ta měna se bude formálně jmenovat bancor, což je jméno, které jí chtěl dát Keynes.
Je tahle iniciativa spontánní? Pokud ale není, tak je to možná způsob, jímž začíná konverzace o zpětné integraci zlata do ještě globalizovanější měny. V lepším případě je tato zlatá iniciativa jak spontánní, tak i populární. To by byl jak emocionálně, tak intelektuálně uspokojivý výsledek.
Závěr: Pro Švýcarský lid to bude každopádně dobře.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: thedailybell.com, refromy.cz
