Rusko a Čína chtějí přehodnotit světový pořádek, který platil posledních 70 let. Prohlásil to náměstek ministra obrany USA Robert O´Work, když vystupoval v Americké radě pro mezinárodní vztahy. Podle jeho slov je úkolem Washingtonu přesvědčit se o tom, že Moskva a Peking nebudou k zajištění svých zájmů používat sílu.
Znepokojení náměstka ministra obrany USA způsobuje ta skutečnost, že obě země upevňují své pozice v bezprostřední blízkosti svých hranic: Rusko na západním směru a Čína v přilehlých mořích. „To vyžaduje bedlivou pozornost. Je třeba na strategické úrovni určit, jak chceme právě teď pracovat se dvěmi velmi silnými regionálními mocnostmi“, zdůraznil O´Work. Rusko a Čína musí vědět, že USA mohou odpovědět na ohrožení svých spojenců vojenskými prostředky, poznamenal O´Work.
USA použily svoji hospodářskou převahu po Druhé světové válce k tomu, aby upevnily svůj vliv ve světě. Pod maskou zajištění kolektivní bezpečnosti a obranou před terorismem silovými metodami začaly vtrhávat na území různých států a instalovat zde proamerické režimy. Takové metody však nefungovaly vždy. Částečně se tím dá vysvětlit i znepokojení USA, domnívá se vojenský expert Pavel Zolotarjov:
Už v roce 2008 ukrajinský prezident Viktor Juščenko chtěl realizovat program vstupu země do NATO. Do vojenské aliance se USA snažily, s pomocí Michaila Saakašviliho, vtáhnout i Gruzii. Přičemž, ukrajinské a gruzínské vedení tyto kroky vzájemně koordinovala. To byl první pokus o kardinální změnu situace v regionu.
Expert poznamenává, že se dlouhodobě připravoval i druhý pokus. S pomocí převratu na Ukrajině se k moci dostaly proamerické síly. Bylo plánováno, že Rusku bude omezen přístup k Černému moři a nakonec ruská flotila přijde o základnu na Krymu. Operace se ale nepodařila. Na základě výsledků referenda Krym vyhlásil nezávislost a následně se připojil k Rusku. Selhání scénáře vytěsnění Ruska z Krymu způsobilo na Západě bouřlivou reakci.
A co Čína? Společně s růstem své ekonomické moci už Čína nechce na zahraničněpolitické aréně zůstávat ve stínu. Země se pokouší o rozšíření stupně svého vlivu v Asii. Částečně se to projevuje tím, že Peking stále důrazněji hovoří o svých územních nárocích. A to velmi silně rozčiluje USA, říká politolog Alexej Arbatov:
Čína, například, hovoří o svých právech na Spratleyovy ostrovy a o svém monopolu na těžbu uhlovodíků v těchto místech. Vietnam je kvůli tomu krajně znepokojen. A stejně tak i Indonésie, Thajsko, Malajsie. Obama se bude snažit dosáhnout toho, aby Čína neohrožovala nejbližší americké spojence, jako Japonsko, Jižní Koreu, nebo země v JV Asii.
Amerika jednoduše nechce přijít o své sféry vlivu. Proto je růst moci Číny vnímán jako ohrožení spojenců a dobrovolné připojení Krymu k Rusku označováno za anexi. A to, co je pro USA nejnepříjemnější, je možné sblížení jejich konkurentů.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
