Puč Goldmana Sachse, který se v Americe nezdařil, se v Evropě už téměř povedl – permanentní, nezvratné, nezpochybnitelné vykupování z dluhů, které se bankám odepisují na účet daňových poplatníků. V září 2008 se Henry Paulsonovi, bývalému generálnímu řediteli Goldman Sachs, povedlo z Kongresu vydřít 700 miliard dolarů na výkupy bank. Ale aby to z nich vytáhl, musel padnout na kolena a hrozit kolapsem celého globálního finančního systému a uvalením stanného práva; a tohle vykoupení bylo jednorázovou záležitostí. Paulson prosil o fond trvalého vykupování – Program k vymanění z problémových aktiv neboli Troubled Asset Relief Program čili TARP, který v Kongresu narazil na opozici a byl nakonec zamítnut.
Do prosince 2011 se prezidentovi Evropské centrální banky Mario Draghimu, bývalému viceprezidentovi Goldman Sachs pro Evropu, podařilo schválení 500 miliard eur na vykupování evropských bank, aniž by musel kohokoliv žádat o povolení. A v lednu 2012 byl uprostřed noci schválen program permanentního záchranného fondu zvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), aniž by se o tom tisk vůbec zmínil. ESM uvaluje dluhový bianko šek na členské vlády EU, čímž daňové poplatníky zapřahuje do vleku čehokoliv, co si dozorčí nad eurokraty z ESM zamanou. Popis česky, co je ESM za horor zde
V Evropě dosáhl bankéřský puč triumfu zjevně bez boje. ESM vlády eurozóny, jejich věřitelé a „trhy“ společně uvítali, protože jak jinak by měly téct peníze do mrzačících dluhů vlád eurozóny?
K dluhovému otroctví existuje ovšem jiná alternativa. Ale nejdříve se blíže podívejme na ten hanebný podbřišek ESM a tiché převzetí Evropské centrální banky (ECB) Goldmanem …
Temná strana ESM
ESM je trvalý záchranný orgán určený, aby nahradil dočasný Orgán evropské finanční stability (euroval) a Evropský mechanismus finanční stability, jakmile to ratifikují členské státy představující 90% kapitálových závazků, a očekává se, že by k tomu mělo dojít v červenci 2012. V prosinci 2011 video na youtube nazvané „Šokující pravda o nadcházejícím kolapsu EU“ – původně vystavené v Německu – poskytlo natolik odhalující pohled na ESM, že stojí za to tu z něj dlouze citovat. Uvádí se v něm:
EU plánuje novou smlouvu zvanou Evropský stabilizační mechanismus čili ESM: dohodu o dluzích… Schválený kapitálový vklad má být 700 miliard euro. Otázka: proč 700 miliard? (Pravděpodobná odpověď: Jednoduše to odráží těch 700 miliard dolarů, co US Kongres v roce 2008 půjčil.)
(Článek 9): „Členové ESM tudíž neodvolatelně a bezpodmínečně provedou na požádání proplacení jakéhokoliv kapitálového požadavku na ně vzneseného … do sedmi dnů po obdržení takovéhoto požadavku.“ … Pokud ESM potřebuje prachy, máme sedm dní, abychom jí je vyplatili… Co ale znamená „nezvratně a bezpodmínečně“? Co když bychom měli nový parlament, a ten by nechtěl ESM peníze převádět?
(Článek 10): „Rada guvernérů se může rozhodnout změnit kapitálovou autorizaci a Článek 8 upravit … vhodně.“ Otázka: Je těch 700 miliard jen začátek? Takže ESM může tento fond navyšovat tolik, o kolik chce a kdykoliv chce? A od nás by se pak podle Článku 9 vyžadovalo, abychom to nezvratně a bezpodmínečně proplatili?
(Článek 27, řádky 2-3): „ESM, jeho majetek, finance a aktiva … budou požívat imunitu ode všech forem právního procesu …“ Otázka: Takže program ESM nás může žalovat, my mu však u soudu nesmíme odporovat?
(Článek 27, řádek 4): „Majetek, finance a aktiva ESM budiž … imunní proti prohledávání, zabírání, konfiskacím, vydávání či jakékoliv jiné formě zadržení, odebrání či zabrání výkonnou, soudní, administrativní či legislativní akcí.“ Otázka: Znamená to, že ani naše vlády, ani naše legislativy, ani naše demokratické zákony nemají žádnou účinnost na organizaci ESM? To je tedy dost mocná smlouva!
(Článek 30): „Guvernéři, alternativní guvernéři, ředitelé, alternativní ředitelé, výkonní ředitelé a členové štábu budou požívat imunitu vůči soudnímu procesu, co se týče jimi provedených akcí … a budou požívat nedotknutelnosti týkající se jejich oficiálních papírů a dokumentů.“ Otázka: Takže kdokoliv patřící k ESM se už dopředu ze všeho vyvlíknul? Nelze je za nic hnát k odpovědnosti? … Tato smlouva nastoluje novou mezivládní organizaci, jíž jsme povinni poskytovat bez omezení do sedmi dnů aktiva, pokud si řeknou, organizaci, která nás může žalovat, avšak sama je imunní ode všech forem stíhání, a jejíž manažeři si požívají stejné imunity. Neexistují žádné nezávislé dohledy ani se na ně nevztahuje žádný existující zákon? Vlády proti nim nemohou přijmout žádné akce? Evropské národní rozpočty jsou v rukou jediné, nevolené mezivládní organizace? Je tohle budoucností Evropy? Je tohle ta nová EU – Evropa zcela zbavená suverénních demokracií?
Goldmanova chobotnice uchvacuje ECB
Loni v listopadu bez fanfár a téměř bez povšimnutí tiskem nahradil bývalý výkonný ředitel u Goldmana Mario Draghi jako šéf ECB Jean-Claude Tricheta. Draghi vůbec neztrácel čas, aby pro tyto banky udělal to, co ECB odmítlo udělat pro své členské vlády – nalili do nich prachy s nesmírně levnou sazbou. Francouzský blogger Simon Thorpe hlásí:
21. prosince „půjčila“ ECB evropským bankám 489 miliard euro s extrémně štědrou sazbou jen 1% na 3 roky. Říkám „půjčila“, ale ve skutečnosti je to jen tiskařský stroj. ECB ty peníze na půjčku nemá. Je to zase kvantitativní ulehčování (tisk nových peněz).
Tyto peníze se téměř okamžitě přelily do celkem 523 bank. Je to naprosté šílenství. ECB doufá, že tyto banky něco udělají, aby se znovu použily – např. půjčkami peněz Řecku, které v současnosti platí na trhu s dluhopisy 18%, aby nějaké peníze dostalo. Nejsou u toho ale absolutně žádné nitky, za které by to tam šlo táhnout. Když se tyto banky rozhodnou vyplatit si z těchto peněz bonusy, je to v pořádku. Také by tyto peníze mohly chtít jen přesunout do daňových rájů.
Při 18% úroku se dluh jen za čtyři roky zdvojnásobí. To je ničivé úrokové břemeno, nikoliv ten dluh sám, ale to, co Řecko a další dlužnické národy mrzačí. Thorpe navrhuje zjevné řešení:
Proč tyhle peníze nepůjčit přímo řecké vládě? Nebo portugalské vládě, co si v současnosti musí peníze půjčovat za 11,9%? Nebo maďarské vládě, co v současnosti platí 8,53%. Nebo irské vládě, co v současnosti platí 8,51%? Nebo italské vládě, co musí platit 7,06%?
Námitky k této možnosti souhrnně vyplývají z Článku 123 Lisabonské smlouvy, která ECB brání půjčovat peníze vládám. Thorpe ale argumentuje:
Podle mého chápání je Článek 123 proto, aby bránil zvoleným vládám zneužití centrálních bank, aby jim nařídil tisknout peníze k financování nadměrných výdajů. Takhle nám to říkali, a proto ECB musí být na vládách nezávislá. OK. Ale to, co tu teď máme, je milionkrát horší. ECB je nyní zcela v rukou bankovního sektoru. „Chceme půl bilionu opravdu levných peněz!“ řeknou. OK, žádný problém. Je tu Mario, aby to zařídil. A nemá zapotřebí to s nikým konzultovat. Do té doby, než ECB učiní tohle oznámení, peníze se už ztratí.
ECB přinejmenším pracovala pod dohledem zvolených vlád, měli jsme tedy určitý vliv, když jsme tyto vlády volili. Ale ta banda, co teď natahuje svoje chtivé pracky po mocenských instrumentech, je už úplně mimo kontrolu.
Goldman Sachs a finanční technokraté už převzali evropskou loď. Demokracie uletěla oknem, všechno je to ve jménu udržení centrálních bank nezávislými na „zneužití“ vládní moci. Ovšem vláda – to je lid, nebo by měl být. Demokraticky zvolená vláda představuje lid. Od Evropanů podfukem vylákali, aby se vzdali své hýčkané demokracie ve prospěch hulvátské bandy finančních pirátů, a zbytek světa za tím moc nezaostává.
Místo toho, aby ratifikovali smlouvu ESM, bylo by spíše záhodno, aby Evropané revidovali článek 123 Lisabonské smlouvy. Pak by ECB mohlo půjčky poskytnout přímo svým členským státům. Další alternativou je, že by vlády eurozóny mohly znovu nastolit svou ekonomickou suverenitu oživením svých veřejně vlastněných centrálních bank a jejich využitím k půjčkám národu v jeho prospěch v podstatě bezúročně. Tohle není nová myšlenka, ale historicky se toho s velice dobrým výsledkem využívalo, např. v Austrálii přes Commonwealth Bank of Australia a v Kanadě před Bank of Canada.
Dnes se vydávání peněz a úvěrů stalo soukromým právem upírských rentiérů, kteří toho zneužívají k zaškrcení průtoku vyživující krve ekonomikou. Tato práva je zapotřebí vrátit suverénním vládám. Úvěr by měl být veřejným statkem, vydávaným a spravovaným ve prospěch lidu.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
]]>
