Generální tajemník OSN Pan Ki-mun musel v posledních dnech připomenout Američanům, že bombardování syrského území bez oficiální žádosti syrské vlády, nebo bez odpovídajícího rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, bude považováno za porušení mezinárodního práva. Může se to zdát zvláštní, ale je nutné to připomínat právě těm, kteří o porušování mezinárodního práva křičeli ze všech nejhlasitěji poté, co došlo k připojení Krymu k Rusku. Co je však ještě zvláštní, tak je to kontext, ve kterém se poslední událostí vyvíjejí.
Je pochopitelné, že pokud je třeba bojovat s teroristy z ISIL v Iráku, tak je třeba bombardovat i jejich pozice v Sýrii. Avšak, z pohledu obyčejné logiky je zde velmi obtížné pochopit, proč se při tom prohlašuje, že hlavním nepřítelem zůstává režim Bašára Asada. Je zřejmé, že údery proti největšímu nepříteli syrského režimu objektivně napomáhají upevnění pozic tohoto režimu. A zcela se pak už vymyká chápání tvrzení USA o tom, že současně hodlají poskytovat pomoc opozičním skupinám, které bojují proti oficiálnímu Damašku. Předpokládá se, že těmto uskupením budou poskytnuty nové druhy zbraní a další pomoc. Avšak, právě od této organizace fundamentalisté získali značnou část západních zbraní, kterými nyní bojují proti irácké armádě .
Situace je skutečně absurdní: na jedné straně je bombardován nepřítel a na druhé straně se předávají zbraně těm, kteří jsou i formálně jeho spojenci.
Důvody této kolize jsou dvojí: na jedné straně, aby si USA zajistily podporu Saúdské Arábie a dalších sunitských států, musejí demonstrovat, že Asad je i nadále nepřítelem a ozbrojená uskupení, které mají blízko ke zmíněným arabským státům, naopak jsou přáteli Ameriky. Na druhé straně, předběžně požádat syrskou vládu o povolení bombardování by znamenalo uznat syrský režim za partnera dialogu a potenciálního spojence. A to nejhlavnější pak je, že by se muselo jednat s jeho největšími podporovateli: s Íránem a s Ruskem. Írán by začal klást otázky ohledně svého jaderného programu a Rusko by požadovalo, aby USA snížily své ambice na Ukrajině.
Kromě toho, Turecko odmítá operace USA proti ISIL podpořit. Zaprvé, kvůli možnosti odvetných úder ozbrojenců na svém území, a za druhé proto, že Ankara se obává toho, že režim Bašára Asada by se mohl tak, či onak upevnit a zmařit turecké aspirace na hegemonii v sousedních zemích a v celém regionu.
Ve výsledku tak je velmi těžké pochopit, kdo je s kým a jaký je konečný cíl. Zbývá už jenom dodat, že pouhé bombardování nemůže samo o sobě teroristy zlomit a dříve, nebo později vznikne nutnost provedení pozemní operace. Avšak, i v tomto případě, není zcela jasné, kdo a kde bude tuto operaci provádět.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru
