Události posledních dnů jasně ukázaly, že Kyjevská junta přešla v Donbasu k taktice strategické obrany. 1. Pozice kolem Mariupolu, Artěmovska, Konstantikovky a Lisičanska se opevňují. Už to není o tom, aby těchto měst bylo používáno jako základen pro ofenzivu, mluvíme o pokusech udržet je v defenzivních bitvách. Milice by mohla do týdne dokončit znemožnění ostřelování Doněcka dělostřelectvem. Junta se bude pokoušet udržovat ostřelování z politických důvodů; jelikož zastavení teroristických útoků na Doněck bude jasným symbolem naprosté zkázy i pro ty tzv. „Evropské Ukrajince“ s nejvíce vymytými mozky.
2. Vyklizení více než 20 sídel v Luganské lidové republice (LLR) s otevřenými boky ukazuje, že pokusy o obklíčení města jsou za námi. Síly Junty, které lze zachránit, budou staženy z kotle na jihozápad od Luhanska, pak se fronta pomalu přesune na sever od Luganska, protože při její současné konfiguraci Junta riskuje obkličující útoky mechanizovaných jednotek Novorossijských armádních sil (NAF). Ohromná kolona obrněných vozidel v Kranodonu předvedla potenciál sil k takovému útoku, proti němuž Junta prostě nemá nic.
3. Junta přemisťuje vojska z Pěrekopu do Mariupolu a Oděsy. Teď už můžeme říci sbohem plánům na vojenské provokace u Armjanska a Čongaru. Obrovské ztráty „Krymského“ kárného batalionu Ilovajsk značně oslabily potenciální budoucí průzkumné a sabotážní kapacity v Krymském perimetru. Junta hned zpočátku udělala základní chybu, když začal shromažďovat část svých vojsk u Pěrekopu. Ty nestačily na zabrání Krymu, ani na odvrácení ruské invaze z Krymu, a je dost možné, že několik batalionů s posilami bylo přesně tím, co Juntě chybělo během rozhodujících bitev o Šachtěrsk a Krasnyj Luč. Na konci stejně musely být přeposlány do Donbasu, ale když už nemohly nic strategicky změnit. Krym sám je teď už úplně mimo tuhle rovnici; Junta se už musí potýkat s příliš mnoha věcmi jinde, takže ten ambiciózní plán na vojenský a politický nátlak na Krym je teď už očividně mrtvý.
4. K podobnému vzoru událostí došlo i v oblasti u Transistrie. Síly, které tam Junta koncentrovala, byly teď přeposlány do Donbasu, aby uzavřely mezery ve frontových liniích. Plán na kombinovaný tlak proti Transistrii spolu se Spojenými státy a s Moldávií přišel na svět jako mrtvě narozené dítě. Teď už tam není šance na úspěšnou ofenzivu, takže nic vážného nebude proti Transistrii nasazeno.
5. Čtvrtá vlna mobilizace Junty by podle předpokladu mohla poněkud nahradit jejich ztráty, ale její „úspěch“ bude podobný jako u třetí vlny. Skutečnost, že čerstvý kanónenfutr je vybavován starobylými obrněnými transportéry BTR-60/70 a kulomety z 30. let jasně ukazuje, že ti, kteří už nejsou způsobilí služby, budou ještě vyzbrojeni starobylými zbraněmi, takže rozdrcené brigády profesionální armády budou nahrazeny novým „Ukrajinským Volkssturmem“ – což je zbytečné a deprimující, takže i ty kárné bataliony se budou v porovnání s těmito novými silami jevit jako bojeschopné.
6. Junta pořád udržuje oddělenost armádních jednotek a kárných sil. Kárné síly ale teď dostaly i tanky a bojová vozidla pěchoty, takže opakují někdejší zkrachovaný experiment nacistů, oddělení jednotlivých jednotek SS od zbytku ozbrojených sil s jejich vlastní hierarchií, technikou a velením. Hlavním problémem v těchto jednotkách je nedostatek kompetentních velitelů, což systematicky vede k ohromným ztrátám živé síly i vozidel.
7. Takže podzim začíná Junta s přechodem z ofenzivy do defenzivy a jasně nemá dost zdrojů, aby udržela celou linii; ani poté, kdy se teď fronta narovnala. Je třeba pochopit, že i kdyby Junta narovnala souvislou frontovou linii od Doněcka po Berdjansk, tak nebude mít k dispozici nic, aby uzavřela mezery v případě dalšího průlomu. Obecně, rozměry a dějiště operací jasně přesahují schopnosti válčících stran. Junta se potýká se stejným problémem, s jakým se potýkaly v červnu NAF, když zkoušely udržet ohromné oblasti bez dostatečných sil k provedení, což vedlo k průlomům na frontě. Teď je v té samé situaci Junta, tudíž zdůrazňujeme, že když chybí dostatek sil ke kontrole velkých rozloh území, tak je klíčem k vítězství operační iniciativa. Strana, která má operační iniciativu se může rozhodnout o směru útoku, koncentraci sil na místě a dosáhnout místní převahy a takovéto úsilí promítnout do zabírání obcí a měst; čímž pohřbí nepřátelská vozidla s ohořelými mrtvolami rozsetými podél cest.
8. Jelikož Junta nemůže ještě převzít iniciativu zpět (koncentrace 1-2 brigád u Záporoží, co budou použitelné k protiútoku, vyžaduje ještě několik dnů), tak začala s ústupem, během něhož zkouší uvolnit dodatečné síly pro jižní frontu a přejít do pozic poskytujících výhody při vytrvalé obraně. Teď je pro NAF klíčové udržet si operační iniciativu, protože ta je více než jen náhradou za převahu nepřítele v lidské síle a ve vozidlech. V tomto ohledu když budou v několika směrech provádět útoky, tak je důležité, aby to nepřehnali, a nevystavili svoje boky útočným klínům mechanizovaných jednotek Junty (NAF se s odrážením těchto útoků s potížemi potýkala už od konce srpna).
Celkem můžeme k 3. září věrohodně říci, že fašistická Junta v Donbasu přešla do strategické obrany.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
