Celý svět nevěřícně sleduje alarmující zprávy o pronásledování a týraní etnických menšin v Iráku, která páchají příslušníci armády Islámského státu Iráku (ISIS), dříve Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL). Je nezbytné podotknout, že terčem útoků nejsou pouze zmíněné etnické a náboženské skupiny, ale i muslimové ze šíitské sekty. A ani muslimovéze sunnitské sekty nebyli ušetřeni masakru ISIS (ISIL). Musíme upozornit na fakt, že tato teroristická organizace ISIS jev seznamu nejobávanějších radikálních teroristických organizací ve světě.


Začala se utvářet po invazi amerických sil v Iráku v roce 2003 ze skupin zneužívajících protiokupantských nálad, z přívrženců svrženého Saddama. Ale v podstatě byla napojená na teroristickou organizaci Al-kaida v Iráku pod vedením již zabitého brutálního Abu Mosa Al-Zarkavího. Později novým vůdcem Al-Kaidy Iráku se stal Abu Bakr Al-Bagdadí a po spojení s Al-Kaidou v Sýrii se pak osamostatnil a vytvořil ISIL.

Toto hnutí je proslulé svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría. Jeho přívrženci si vybírají své oběti z osob nevyznávajících islámský sunnitský řád a páchají na nich ta nejbrutálnější zvěrstva (mučení, zabití, pohřbívání zaživa).

ISIS (ISIL) a podobná hnutí by nemohla vzniknout, pokud by se v Iráku před 10 lety řešily spory s umírněnými odpůrci nového uspořádání nikoli zbraněmi, ale jednáním a kompromisem, a kdyby Bašarův režim v Sýrii před 4 lety dokázal řešit nároky demonstrantů a splnit jejich skromné požadavky. Nemuselo by pak v Sýrii dojít k tak katastrofální a rozsáhlé situaci, v níž se dnes nachází. Tato občanská válka má nedozírné následky na nezáviděníhodné současné dění v Iráku.

Američané vydali hned po invazi v Iráku nedomyšlený dekret o totálním rozpuštění regulérní irácké armády a policie. Toto rozhodnutí bohužel negativně ovlivnilo životy desetitisíců příslušníků armády a policie, vč. jejich rodin.

Bývalá irácká vláda se svou špatnou politikou, i přes vládní účast několika ministrů ze sunnitské větve, nebyla schopna splnit nejen požadavky některých sunnitských skupin a získat si jejich důvěru, ale ani základní požadavky obyčejných občanů. Po osmiletém vládnutí vůbec nepokročila k řešení politováníhodné situace občanů, a to počínaje nedostatkem pitné vody či elektřiny, až po zajištění bezpečnosti občanů. To vše přispělo k oslabení důvěry občanů jak ve vládu, tak v ústavní činitele. Situace se stala živnou půdou k rozsáhlejším aktivitám teroristických a jiných zločineckých skupin.

Dalším faktorem k posílení radikálních bojovníků bylo vypuknutí občanské války v Sýrii. Ta se postupně stala magnetem pro bojovníky všech násilnických organizací, včetně iráckých se zkušenostmi ze Sadamovy armády i z povstaleckých bojů proti americkým jednotkám a proti nově formované irácké armádě a policii.

Radikální řešení této zoufalé situace spočívá především ve spojení všech sil, kterým pojem „demokracie a svobody“ nejsou lhostejné, neboťhnutí ISIS reprezentuje ideály všech pohřbených militantních a diktátorských násilnických režimů minulosti.

Vyjadřujeme hluboké pocity hněvu nad zvěrstvy spáchanými hnutím ISIS na nevinných, bezbranných iráckých občanech, jejichž jedinou vinou je neztotožnění se s jeho zločineckým smýšlením. Pevně věříme v brzký zánik tohoto hnutí. Žádáme celý svět o poskytnutí jakékoliv formy pomoci, včetně zbraní bojujícím skupinám, které čelí této ohavné teroristické organizaci, a hlavně statečně bojující irácké armádě akurdským bojovníkům (pešmarga).

Je na místě také ocenit, že Rada bezpečnosti OSN se rozhodla považovat ISIS (ISIL) za organizaci podléhající pod kapitolu VII Charty OSN, protože představuje hrozbu míru nejen v Iráku, ale na celém světě.