Experti mozkového trustu Evropské unie požadují, aby se EU připravila na potlačování stávek a protestů vojenskou silou. V důsledku prohlubující se sociální nerovnosti v globalizované ekonomice a nárůstu vojenských konfliktů uvnitř hranic EU, výbuchy takovéhoto druhu nevyhnutelně porostou. Ve studii Institutu pro bezpečnostní studie Evropské unie autoři otevřeně konstatují, že tváří v tvář takovémuto vývoji se bude k plnění povinností policie čím dál více používat armády k ochraně bohatých před hněvem chudiny.
Tato kniha vznikla rok poté, co v roce 2008 téměř zkolaboval globální finanční systém, a nazývá se „Perspektivy evropské obrany 2020.“ Ta dává na srozuměnou, že ti akademici a politici jsou si vědomi revolucí hrozících důsledků této krize. Propracovávají scénáře, které umožní potlačit opozici široké většiny obyvatelstva vůči sociálním útokům.
„V rámci propojení zahraniční a bezpečnostní politiky budou i odpovědnosti policie a ozbrojených sil čím dál více splývat a budou se budovat schopnosti poradit si se sociálními protesty,“ ohlásila o této studii minulý měsíc radiová stanice Deutschladfunk. Oficiálně to bylo kvůli obavám z intervencí do zemí mimo EU.
„Ale podle článku 222 Lisabonské smlouvy se vytváří právní základna k nasazování vojenských a militarizovaných jednotek uvnitř států EU během krizí.“
Kniha byla autorským dílem týmu akademiků a expertů v oblasti evropské bezpečnosti, obrany a zahraniční politiky. Předmluvu napsala zástupkyně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton. V té načrtla dlouhodobé parametry bezpečnostní politiky EU. Její úvod a skutečnost, že tento institut je institucí EU, dává této studii punc oficiálního schválení.
Nejdelší příspěvek v této knize se jmenuje „EU a globalizované bezpečnostní prostředí“ a shrnuje směřování plánů EU. V něm profesor Tomas Ries, ředitel švédského Institutu mezinárodních záležitostí navrhuje, že EU by měla ve zvýšené míře se sociálními problémy bojovat vojenskými prostředky.
Ries býval už za Studené války zkušený ve stanovování agend ozbrojených sil Severní Evropy. Po kolapsu Sovětského svazu obrátil svou pozornost k studiu globální bezpečnostní politiky.
Ries vidí stěžejní hrozbu pro „bezpečnost“ v násilném „konfliktu mezi nerovnými socioekonomickými třídami v globální společnosti,“ mezi kterými dochází „k vertikálně asymetrickému napětí v globální obci.“ Řečeno jednoduše, hlavním „bezpečnostním problémem“ je třídní boj v globalizované světové ekonomice.
Ries, aby tato „vertikálně asymetrická napětí“ ilustroval, tak prezentoval diagram sociální nerovnosti. Na vrcholu jsou nadnárodní korporace, „global fortune 1000“, čili těch 1000 společnosti s největšími výnosy. Vypočítal, že ty obnáší 0,1 procenta globální populace, tj. skoro 7 milionů lidí. Vidí však daleko větší kontingent populační kontingent v těch stovkách milionů lidí, které hladoví. Ti jsou na dně tohoto diagramu.
Kvůli nevyhnutelným sociálním, ekonomickým a politickým konfliktům, které se z této nerovnosti vynoří, doporučil, aby EU s těmito globální korporacemi vstoupila do „symbiózy“. Moc těchto společností „v oblastech technologií a ekonomiky neustále roste, přičemž získávají vliv i v dalších oblastech. Ty ale potřebují stát, a stát potřebuje je.“
Poznámka: tato „symbióza“ je základem postkapitalistického systému zvaného korporativismus, kde nejklasičtější forma korporativismu se nazývá fašismus.
Během finanční krize už stát svou část této „symbiózy“ splnil. Obyvatelstvo bylo zatíženo břemenem dluhů bank a životní podmínky pracující třídy se staly předmětem útoků a podvracení.V důsledku těchto fundamentálních útoků na sociální práva pracující třídy se budou podle Riese nevyhnutelně rozvíjet konflikty, což bude blokovat důležité oblasti infrastruktur.
Ries poskytuje příklady různých druhů zápasů pracujících a zmiňoval: stávku popelářů v Neapoli v Itálii, stávku hasičů v Liverpoolu v Anglii a stávku řídících letového provozu v USA.
Ve všech těchto situacích bylo využito vojsk, aby ta zařídila udržení funkčnosti infrastruktur. I když tohle není práce armády, tak Ries varoval, že v nadcházejících letech bude zapotřebí doma nasazovat armádu ve zvyšujícím se tempu. Vojska se budou povolávat k „policejní práci“ kvůli silnějšímu potlačování těchto napětí, psal.
Od té doby, kdy byly tyto řádky napsány, tak byli vojáci už nasazeni proti stávkujícím pracovníkům ve Španělsku a Řecku, nebo bylo vyhlášeno stanné právo, aby je přinutili zpátky k práci. Podle Riese, je tohle nevyhnutelné.
Bohatí se musí chránit před chudými, vysvětluje tento profesor. Jelikož „procento obyvatelstva, které je chudé a frustrované bude nadále hodně vysoké, tak napětí mezi tímto světem a světem boháčů bude nadále růst i s odpovídajícími důsledky. Ač do roku 2020 těžko překonáme příčinu těchto problémů, tj. funkční defekt společnosti, tak se budeme muset velice silně bránit.“
Tím „funkčním defektem“ Ries myslí jak sociální důsledky systému globálního profitování, tak zrovna tak i války, které se vedou k zabezpečení jeho udržitelnosti. To jsou ale základní složky korporativistického systému, v němž se uvrhávají větší počty lidí do bídy, nebo se z nich stávají uprchlíci. Ochranu bohatých před chudými Ries popisuje jako „poraženeckou strategii“, tj. on tím myslí strategii proti poraženým tímto systémem. Ač je to „vysoce morálně pochybné“, nebude „jiné cesty ven, pokud nebudeme schopni překonat původ těchto problémů.“
Ries shrnuje sociální výhled vládnoucí třídy svou poznámkou. Ta je připravena k čemukoliv, aby ubránila svá privilegia a bohatství proti opozici obyvatelstva.
Ries nejenže volá po evropském vojenském režimu k potlačování stávek, ale i k masivnímu posilování států EU. EU nejpozději do roku 2020 bude muset významně rozšířit své vojenské schopnosti, aby si osvojila celé spektrum schopností vyžadovaných ve vysoce intenzivním boji, komentuje to Ries.
Podle Riese mír mezi hlavními mocnostmi „zcela a úplně závisí na funkcionalitě světové ekonomiky. Ta se ale rozpadá, takže i mírový politický řád bude také nejspíš zničen.“ To je to, na co se bude muset EU připravit.
Ries popsal Rusko jako zvláště nebezpečné pro EU. Volá se po „politice tvrdé síly“ proti této zemi. Od té doby, kdy byly tyto řádky napsány, EU už opravdu k „politice síly“ přistoupila. Poté, co zrežírovala fašistický puč na Ukrajině kvůli potlačení ruského vlivu, byl přijat konfrontační kurz vůči Kremlu. Ries pak vysvětluje, jak se to rozvine dále s válkou jak v zahraničí, tak doma.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
