Na konci května byla v Moskvě vydána kniha Neonacisté a euromajdan: od demokracie k diktatuře. Kniha má dva autory: jsou jimi prezident ruského fondu Národní diplomacie Alexej Kočetkov a politický analytik Mezinárodní organizace pro monitorování voleb CIS-EMO Stanislav Byšok. Prezentace knihy v minulých dnech už proběhla v Bruselu, Paříži a v Berlíně. A v pátek večer 11. července také ve Varšavě. Autoři představili analýzu vývoje ukrajinských nacionalistických idejí. Proč ale bylo vybráno právě toto téma? To je otázka k Alexeji Kočetkovovi:
- Ukrajina: Nadcházející zločinný stát neonacistů?
- Greg Rose: Neonacisté kontrolují na Ukrajině ozbrojené síly, národní bezpečnost, ekonomiku, spravedlnost a vzdělání
- Noviny jsou jen protiruská propaganda. USA zkazí, na co sáhnou a Putin se chová rozumně, říká Klausův exporadce Haas
[quote align="center" color="#999999"]
Když v říjnu 2012 na Ukrajině proběhly volby do Nejvyšší rady, tak byla většina pozorovatelů šokována. Bylo to poprvé, co radikální pravicová strana Svoboda získala více, než 10% hlasů a zasedla v parlamentu. Přičemž, výsledky voleb za hranicemi země byly ještě působivější: nacionalistům dalo hlas téměř 24% voličů, kteří přišli k urnám. Takový výsledek nebyl nikdy v historii zaznamenán. Považovali jsme za důležité tuto tendenci prostudovat, abychom pochopili, v čem je podstata tohoto jevu. Začali jsme to podrobněji zkoumat a došli jsme k závěru: noví ukrajinští politici, kteří se dostali k moci po rozpadu SSSR, projevili zájem o ultranacionalistické myšlenky. Tyto myšlenky byly kdysi dávno zformulovány ještě Stěpanem Banderou, který, jak je známo, snil o tom, že bude vytvořen multietnický stát Velká Ukrajina. Dosažení tohoto cíle opravňovalo jakékoliv prostředky, včetně spolupráce s tehdejším nacistickým Německem, a také fyzická likvidace všech neukrajinců – Rusů, Poláků a Židů. Jak by si zde nebylo možné nevzpomenout na krvavé rejdy divize SS Galicia v období Druhé světové války, nebo krvavý Volyňský masakr proti Polákům? Mohlo by se zdát, že to všechno už je jenom historie. Avšak v roce 2010 Viktor Juščenko vydal výnos o oficiálním uznání Stěpana Bandery ukrajinským národním hrdinou. V mnohých městech západní Ukrajiny byly posléze postaveny památníky na jeho počest. O jeho „velkých“ zásluhách se píše v ukrajinských učebnicích dějepisu. To všechno vedlo k rozšíření nacionalistických nálad.
Ultrapravici se v Kyjevě podařilo převzít iniciativu od demokratických účastníků „majdanu“, kteří protestovali proti zkorumpované vládě a za vytvoření spravedlivé a humánní společnosti. Místo toho, za účasti nejagilnějších členů strany Svoboda a Pravého sektoru, v zemi začal vládnout chaos. Byly spáchány mnohé zločiny, včetně zapálení Domu odborů v Oděse 2. května, kdy v ohni a dýmu zemřely desítky lidí. A přívrženci ultrapravice tuto tragédii pojmenovali „piknikem s grilováním“. Bezpodmínečně, téma ukrajinského nacionalismu je velmi aktuální. Právě proto jsme mu i věnovali knihu. [/quote]
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Zdroj: czech.ruvr.ru