Když jsme komentovali přede dvěma týdny, během pozorování nedávného vývoje kolem náhle nade vše důležitého plynovodu Jižní proud obcházejícího úplně Ukrajinu a místo toho křížícího Černé moře, než projde Bulharskem, Srbskem, Maďarskem a skončí v rakouském středoevropském uzlu Baumgarten, tak jsme řekli, že celá Evropa se náhle soustřeďuje na to, jestli se Rusko pohne vpřed s tím projektem, který je možná nejen nejdůležitější pro evropskou energetickou budoucnost, ale také pro váhu, jakou bude Rusko nadále mít u Německa a spol. A samozřejmě pro Ukrajinu. Protože pokud Rusko najde způsob, jak úplně obejít Kyjev jako tranzitní uzel pro ruský plyn, tak to tuto zemi a její probíhající občanskou válku učiní zcela irelevantní, a to ne jen pro Rusko, nýbrž co je hůře, pro Evropu, pro MMF a pro stejně tak i pro zanícené západní „přívržence a spojence“ Ukrajiny.
Jak Evropa vnímá hrozbu „Jižního proudu“ se ukazuje na komentáři z nedávného článku v NYT, v němž citovali Günther Oettingera, vrcholného energetického funkcionáře Evropy, jak říká, že Ukrajinská krize „značně zpomalila pokrok na Jižním proudu…
Nemůžeme se prostě Rusku vždy podvolit.“ Čili jelikož Rusko kontroluje nade vše důležitý plyn, tak Evropa nemá na vybranou.
To vysvětluje, proč i když si Západní média nakonec přes víkend vzpomněla, že existuje ukrajinská občanská válka, když kyjevská armáda postoupila vřed ke znovu převzetí některých bašt rebelů v regionu Donbas spolu s určitou zvědavostí, co by Putin mohl dělat jako odvetu, tak to, co ale Putin, nebo spíše jeho vyslanec Sergej Lavrov opravdu dělá, je úplná ignorace ukrajinské situace (když se Západ už dávno vzdal Krymu ve prospěch Kremlu), a tak se radši soustřeďuje na zabezpečení úspěšného rozběhu Jižního proudu (pamatujte: v tu vteřinu, kdy bude Jižní proud v provozu, stává se Ukrajina bezvýznamnou). A jelikož Rusko už v červnu podepsalo další historickou dohodu s Rakouskem, která tuto zemi s AAA ratingem staví proti jejím evropským druhům (spolu s čímž následně přišly překvapivě se vynořivší bankovní potíže), tak je teď řada na dalších zemích Jižního proudu, konkrétně na Bulharsku.
Jak hlásila Reuters, celý stavební harmonogram plynovodu Jižní proud je v souladu s plánem a Evropská unie by měla restartovat rozhovory o tomto projektu, řekl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o návštěvě Bulharska.
[quote align="center" color="#999999"]
Bulharsko bývalo nadšeným přívržencem tohoto Ruskem podporovaného projektu, jehož stavba rozdmýchala napětí mezi Západem a Moskvou, zvláště s příchodem ruské anexe Krymu.
Ale vláda ministerského předsedy Plamena Orešarského minulý měsíc kvůli Bruselu suspendovala práce na své sekci plynovodu s očekáváním rozhodnutí, jestli tento projekt porušuje zákony EU.[/quote]
Což možná vrhne trochu světla na to, proč Bulharsko v červnu také zažilo největší bankovní paniku za 17 let, která kulminovala znárodněním 4. největší banky a vedla i k oznámení presidenta o jeho předčasné rezignaci.
Takže v mocenském vakuu v Bulharsku řekl domácí ministr zahraničí Kristian Vigenin během briefingu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, že „plynovod je v zájmu EU a že jeho stavba musí vyhovět evropským zákonům.“ Řekl také, že Bulharsko usiluje o rychlé obnovení Jižního proudu, což je cosi, co znamená, že Evropa se bude muset více snažit, když bude zkoušet bránit plynovodu, co obchází její nynější velice podstatné ukrajinské investice.
Lavrov dodal, že dohoda o Jižním proudu byla podepsána už před dlouhou dobou, ještě než EU přijalo tuto nezávaznou legislativu; neboť takovéto zákony nemohou být uplatňovány retroaktivně. Ruský ministr zahraničí řekl, že Rusko očekává, že EU uplatní jednotné standardy pro všechna potrubí.
A jelikož to není jen Bulharsko, ale i Srbsko, tak tu máme i tohle:
- RUSKO BY SE SRBSKEM MOHLO PODEPSAT PAKT O JIŽNÍM PROUDU BĚHEM DNŮ: MEDVĚDĚV
A od Itar-Tass:
[quote align="center" color="#999999"]
Plyn může podle materiálů sladěných s návštěvou srbského ministerského předsedy Alexandra Vučiče plynovodem Jižní proud téct i přes Kosovo.
„Tahle záležitost se studuje, aby se vytvořila síť sídlící v Kosovu založená na dlouhodobých kontraktech na dodávky ruského zemního plynu,“ říkají tyto materiály.
Dvě větve se plánují postavit – do Srbské republiky a do Chorvatska, říkají tyto materiály.V současnosti se očekává, že větev Rusy vedeného Jižního proudu povede i přes Makedonii. A srbské vedení tento nápad podporuje.
Jižní proud je globální infrastrukturní projekt Gazpromu ke stavbě plynovodu, který povede po dně Černého moře do zemí Jižní a Střední Evropy s cílem diverzifikovat trasy pro export zemního plynu a vyloučit tranzitní rizika. Pozemní část plynovodu Jižní proud půjde přes Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko. Konstrukční kapacita potrubí je 63 miliard kubických metrů. Plynovod je naplánován ke zprovoznění na konec roku 2015.[/quote]
Jinými slovy velká studená válka 2.0, v níž Rusko bojuje o sféru vlivu ve Východní Evropě, už běží. Protože během víkendu jsme na jednu stranu referovali, že to nebyl nikdo menší než Francie, kdo hlasitě vystoupil proti hegemonii amerického dolaru, a tíhne tudíž směrem k eurasijskému táboru (Číně/Rusku), takže teď to budou události ve Východní Evropě, které během příštích několika měsíců definují evropskou energetickou geopolitiku pro nadcházející desítky let.
Dávejte v nadcházejících týdnech pozor na spoustu dalších ohňostrojů v Bulharsku a v dalších zemích Jižního proudu, jelikož o osudu Jižního proudu se rozhodne za scénou.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
