Před několika dny, když jsme psali naše „vysvětlení“ o potřebě Ruska mít alternativní cestu pro svůj plyn, takovou, která obejde úplně Ukrajinu, a jaká je stanovená v současném rámci pro „Jižní proud“, co přechází přes Černé moře a vstupuje do Bulharska, než přejde Srbskem a Maďarskem na cestě ke středoevropskému energetickému uzlu umístěnému v Baumgartenu v Rakousku, tak jsme uvedli, že „jediný krátký měsíc poté, co se Putin dohodl na Svatém grálu dohod s Pekingem, tak nejenže se mu povedlo formalizovat své dobytí evropských energetických potřeb se zase dalším plynovodem, takovým, co úplně obchází Ukrajinu (a to z mnoha důvodů, ale převažuje mezi nimi jeden: což nazvěme Plánem B), ale zaznamenal také ohromné politické vítězství vytvořením trhliny v srdci Eurozóny poté, co Rakousko otevřeně vzdoruje svým evropským druhům a staví se na stranu Putina.“
Dnes jsme už zjistili, co to ten Plán B je.
Jak hlásí Itar-Tass s odkazem na CEO Gazpromu Alexeje Millera: „Ruský plynárenský gigant Gazprom nevylučuje, že tranzit plynu přes Ukrajinu by mohl být úplně zastaven.“
„To, co se už stalo, představuje tendenci, a nic z toho se neděje náhodně. V roce 2009 byly dodávky plynu úplně zastaveny – takže, precedent pro to už známe,“ řekl Miller na pátečním briefingu.
To jsou jasně špatné zprávy pro Ukrajinu: Gazprom nemá zájem na účasti na ukrajinském systému dopravy plynu (GTS), „ten vlak se už rozjel,“ řekl CEO.
[quote align="center" color="#999999"]
„Ten vlak už vyjel. Vypadá to, že se rozjel včera,“ řekl Miller. „Ono to nikomu nepatří. GTS nemá vlastníka,“ řekl. „GTS Ukrajina nepatří Naftogazu, nýbrž ukrajinské vládě. Než začnete s někým diskutovat ohledně modernizace a kooperace, tak by se to mělo objevit v rozvaze toho či onoho ekonomického subjektu.“
„Záležitosti vlastnictví a právní otázky by se měly vyřešit první,“ řekl Miller. [/quote]
Ve skutečnosti tato občanskou válkou rozervaná země může brzy ztratit všechny páky, které měla jak na Evropu, tak na Rusko jako tranzitní uzel zemního plynu, což také znamená, že je dost pravděpodobné, že Ukrajinu její Západní spojenci opustí, když pro ně nebude mít žádnou praktickou použitelnost.
Šéf Gazpromu dodal, že: „Tucet ukrajinských zákonů je třeba změnit, aby bylo možno něco s GTS dělat.“
Aby potvrdil, že ukrajinská páka přinejmenším na Rusko je teď v podstatě nulová, tak CEO Gazpromu rovněž řekl, že: „Co se týče pokračování ve vyjednávání s Ukrajinou, dnes tam neexistuje žádný protějšek k rozhovorům. Nejdříve musí splatit svůj dluh.“
„Cena plynu pro Ukrajinu je poctivá – tato cena je stanovená v kontraktu,“ zdůraznil.
Ze strany ukrajinské národní ropné a plynové společnosti Naftogaz nedošlo k žádnému požadavku na změnu tranzitní dohody s Ruskem, řekl Alexej Miller. Miller žurnalistům řekl, že kdyby takový požadavek obdrželi, tak by to byla špatná zpráva.
Teď přinejmenším víme, jak bude ukrajinské závěrečné dějství vypadat: jelikož ruský tranzit přes tuto zemi se úplně odřízne, tak tento národ zcela ztratí veškerou strategickou důležitost, nejdříve pro Rusko, a pak pro Evropu, která je pořád přehnaně závislá na ruském plynu (viz mapa níže), ale která ve zvýšené míře obrací svou pozornost k zemím, jimiž prochází Jižní proud.
A když mluvíme o zemích Jižního proudu, rostou spekulace, že hlavním důvodem, proč nikdo jiný než nejchudší členská země EU Bulharsko právě utrpěla svoji nejhorší bankovní paniku za 17 let, a takovou, která vydláždila cestu k předčasným volbám, je přesně ten, že má Evropě poskytnout vládu, která bude více dbalá zájmů Bruselu než současný socialistický režim, o jehož náklonnosti ke Kremlu se říká, že tvoří precedens.
Konec konců teď, když Ukrajina jsou už včerejší zprávy, dávejte dobrý pozor na to, jak Evropa bude zacházet se všemi zeměmi Jižního proudu, počínaje Bulharskem a dále přes Srbsko (přečtěte si, že „Srbsko by mohlo do roka zbankrotovat a skončit v „postavení Řecka“, jak varoval nový ministerský předseda země“), a dále přes Maďarsko a samozřejmě Rakousko.
Nakonec a což je snad nejpozoruhodnější, je oznámení CEO Gazpromu Millera z minulého týdne, že Gazprom má dobrou šanci a má zájem prodiskutovat nákup podílu v plynovém uzlu Baumgarten (viz více v proč je Rakousko náhle tak důležité jak pro Rusko, tak pro Evropu).
Jak před tím už hlásil Bloomberg s citací Millera: „Ty rozhovory, které jsme měli o Jižním proudu, byly rovněž katalyzátorem pro pokračování našich rozhovorů o účasti na tomto plynovém uzlu. My o to máme zájem a myslíme si, že můžeme prodiskutovat určité procento účasti.“ Tento ruský plynový producent a exportér diskutoval s OMV účast na obchodování s plynem v Baumgartenu. Miller rovněž dodal, že práce na trase na Jižním proudu do Evropy jdou podle harmonogramu a první dodávky do Bulharska, Srbska a Turecka s kapacitou dosahující 63 miliard m3 budou do konce roku 2017.
Jinými slovy, zatímco Evropa a USA zůstávají pořád ještě zaměřeni na Ukrajinu, tak tím místem, na kterém budoucnost Evropy závisí nejvíce, je Rakousko: země, kde Gazprom a Putin samozřejmě potichoučku zasévají semínka ruské energetické dominance zítřka. Co se týče přípojných zemí, zvláště Bulharska, dávejte bedlivý pozor, jak budou americké „zahraniční služby“ dělat vše, co mohou, aby destabilizovaly místní vládu a finanční systém jakožto poslední linii obrany ve snaze vyrvat Rusku trumfovou kartu z ruky. Něco nám říká, že ji Putin těžko snadno pustí.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
