Americký ministr zahraničí John Kerry ve čtvrtek v Paříži vydal ruské vládě čerstvé ultimátum varující, že „během hodin“ musí předvést, že pracují na skoncování s revoltou proti Západem instalované vládě v Kyjevě na východní Ukrajině, jinak je čekají důsledky. „Jsme plně ve shodě, že pro Rusko je kritické, aby doslova během nadcházejících hodin přikročili k pomoci s odzbrojením separatistů,“ řekl Kerry. Dodal, že „Evropská komunita se sejde kvůli své složce sankcí. My všichni souhlasíme s tím, že je zapotřebí, aby byly připraveny.“
Kerryho varování přichází v kontextu setkání ministrů zahraničí NATO, které se ve čtvrtek sešlo v Bruselu, a summitu Evropské unie naplánovaného na dnešek (pátek) v belgickém dějišti bitvy z I. Světové války v Ypres (podle nějž se jmenuje yperit).
Americký ministr zahraničí pronesl své poznámky spolu s francouzským ministrem zahraničí Laurentem Fabiusem, který jasně funguje v poněkud odlišné agendě, ani nemluvě o časovém rozvrhu. Fabius mluvil o „de-eskalaci“ na Ukrajině a o závazcích, které ruský president Vladimir Putin přijal den před tím při čtyřstranné telefonní konferenci, jíž se účastnila německá kancléřka Angela Merkel, francouzský president Franois Hollande a ukrajinský president Petro Porošenko. Francie řekla, že doufá, že během „nadcházejících dnů“ budou ruské sliby splněny.
Zatímco Washington manifestačně usiluje o vyšponování konfrontace s Ruskem, Západoevropské mocnosti projevují poněkud menší nadšení pro takovouto eskalaci. Mezi tím se zdaleka neukazuje jako jasné, že by na Ukrajině v terénu docházelo k nějaké „de-eskalaci“, tam se to zvrhává do ohromné humanitární krize, kterou Západní vlády a média převážně ignorují.
A to tzv. zastavení palby oznámené Porošenkem minulý týden v praxi fungovalo jen jako ultimátum pro síly, které v Doněckém a Luhanském regionu vyhlásily svou nezávislost na Kyjevském režimu, aby složily své zbraně, jinak budou „zničeny“.
Separatisté na východní Ukrajině během tohoto tzv. zastavení palby hlásili pokračování útoků včetně náletů a dělostřeleckého ostřelování Slavjanska a dalších obytných center civilního obyvatelstva. Mezi tím i Kyjevský režim hlásil ztráty svých vojsk včetně devíti vojáků zabitých při sestřelení vojenské helikoptéry. Kerry ve středu – bez absolutně jakýchkoliv důkazů – vznášel obvinění, že zbraň použitou k sestřelení tohoto vrtulníku dodalo Rusko, tohle obviňování Moskva popřela.
Čím dál zoufalejší podmínky na východě a strach, že formální ukončení zastavení palby v pátek vyvolá eskalaci násilnosti vojenské ofenzivy USA podporované vlády, zvedlo vlny uprchlíků k ruské hranici.
„Ve Slavjansku jsou ale pořád spousty lidí – maminky, děti a staří lidé,“ řekli pomocní dobrovolníci ve Slavjansku ruské tiskové agentuře RIA Novosti. „Těm došly peníze, protože dva měsíce už žádné nedostávají. Město zůstalo bez vody a elektřiny. V některých obvodech není žádný plyn. Brzy vypukne hlad. Bylo by třeba tyto lidi evakuovat.“
Obyvatelé Slavjanska hlásili, že rodiny, které se pokoušely město opustit, vrátili z kontrolních stanovišť obsazených Národní gardou, jejíž řady jsou plněny do velké míry členy Pravého sektoru a dalších neofašistických a extrémně nacionalistických živlů, které letos v únoru prováděly Západem podporovaný puč a vyhnaly zvoleného ukrajinské presidenta Viktora Janukoviče.
Associated Press nicméně referovala, že: „Tisíce Ukrajinců v autech nacpaných majetkem se ve čtvrtek řadily u přechodů do Ruska na východní hranici, z nichž někteří říkali, že se cítí být zrazeni svou vládou a přísahali, že se nikdy nevrátí.“ Ruská migrační služba hlásí, že od počátku bojů hranici překročilo 90 000 Ukrajinců hledajících útočiště.
Dnes budou probíhat rozhovory mezi vůdci rebelů a zástupci Ukrajinského režimu, Ruska a EU o možném prodloužení toho tzv. zastavení palby. (Poznámka: Bylo prodlouženo o 3 dny, ale moc slibných signálů z něj není.)
Ve středu konference ministrů NATO schválila balíček dodatečné vojenské pomoci Ukrajinskému režimu, o které se říká, že do ní patří oblasti pomoci jako logistika, velení a řízení a kybernetická obrana. Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen vyjádřil nekvalifikovanou podporu Kyjevu, když vyhlásil, že má „jasnou vizi nového vybudování obranného a bezpečnostního sektoru a jasnou strategii řešení této krize.“
Rusko za svou stranu odsoudilo kroky NATO jako další provokace. NATO nastoupilo „provokativní kurz, když bude budovat vojenský potenciál Ukrajiny, když tento byl, jak víme, zneužíván proti civilistům na jihovýchodě země,“ řekla ve čtvrtek mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. „Pod záminkou událostí na Ukrajině tlačí na eskalaci vojensko-politického napětí u ruské hranice,“ dodala.
Ruská vláda přijala četné kroky k zažehnání konfrontace včetně toho, že ve čtvrtek odvolala v březnu schválenou legislativu dávající Putinovi pravomoc na východní Ukrajině intervenovat na obranu etnicky ruského obyvatelstva. (Poznámka: Tato legislativa je v podstatě nadbytečná, protože Rusko má už od Gruzínské války legislativu umožňujíc za určitých okolností takovou intervenci na základě ní.) Putinova vláda rovněž od hranic stáhla vojska a uznala Porošenka jako ukrajinského presidenta a vedla s ním rozhovory o tzv. mírovém plánu. Moskevské zmírnění je do velké míry směrováno k ochraně zájmů miliardářských oligarchů této země, jejichž bohatství je úzce svázáno se Západem. Nicméně Washington neprojevil žádné náznaky odchýlení se od politiky konfrontace s Moskvou a od vojenského nátlaku na ni.
Vypadá jako nepravděpodobné, že by se summit Evropské unie rozhodl k něčemu na způsob „sektorových sankcí“, které by rád Washington, jenž by se zacílily na celé oblasti ruské ekonomiky jako energetiku, obranu a finance. EU má téměř 12 krát tolik obchodů s Ruskem, kolik mají USA, a z 30 procent závisí na ruském plynu. Jakákoliv rozsáhlá opatření proti ruské ekonomice by mohla zrovna tak uvrhnout vlastní ekonomiky EU do hluboké krize.
New York Times s odkazem na americké činitele hlásí, že i Washington odmítl „sankce ve stylu Íránu“ ze strachu z „rozvratu globálních trhů.“ Financial Times v Londýně ve čtvrtek referoval, že na základě konceptů dokumentů, které viděl, připravují EU pouze varování Moskvě, že by mohla čelit nespecifickým „cíleným opatřením“, pokud si je za události na Ukrajině zaslouží.
Kvůli navrženým sankcím rovněž dochází k rozkolům uvnitř amerického korporátního a finančního establishmentu. US Hospodářská komora a Národní asociace výrobců přistouply ke společným inzerátům v americkém tisku, které varují před „kurzem k sankcím, jejichž historie ukazuje, že tyto poškozují americké zájmy,“ a že „by to ublížilo americkým výrobcům a bylo by to za cenu amerických pracovních míst.“
Zvláště velké starosti mají velké energetické konglomeráty, které na Rusko pohlíží jako na hlavní zdroj zisků. Kdyby Obamova administrativa uvalila jednostranné sankce, tak by se společnosti jako Exxon a Halliburton ocitly v pozici, kdy ztratí lukrativní kontrakty ve prospěch svých evropských rivalů jako Total a Chlumberger.
Nicméně i tak existují náznaky, že v US vládnoucí politický establishment je připraven dále tlačit na konfrontaci s Ruskem, na které Washington pohlíží jako na vážnou překážku svého tažení za prosazení hegemonie nad Eurasií.
„Existují časy, kdy našim zahraničně politickým zájmům musí jít z cesty kramářské zájmy jednotlivců, teď takové časy nastaly,“ řekl Bloomberg News senátor Bob Corker, Republikán z Tennessee z komisí bankovní a zahraničních vztahů.
Ve vedlejším pruhu dnešního summitu EU je podepsání ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, která v podstatě vytvoří ohromnou jednostrannou zónu volného obchodu, když Ukrajinu otevře západoevropskému zboží za podmínek, za nichž pro ukrajinské produkty na trhu Západní Evropy téměř nebude trh.
Bylo to právě couvnutí před podepsáním takovéto dohody Janukovičem – který měl strach ze sociálních nepokojů, které by taková smlouva rozpoutala – co spustilo USA a EU režírovaný fašisty vedený puč, který jej vyhnal od moci.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: globalresearch.ca
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
