USA podporovaný pravicový režim na Ukrajině v pátek vyhlásil, že si vybojoval kontrolu nad městem Mariupol, hlavním přístavem této země u Azovského moře a největší městskou oblastí východní Ukrajiny, kterou si kdy vláda urvala zpět od sil ruských separatistů. Ministr vnitra Arsenyj Avakov řekl, že síly loajální ke kyjevské vládě vztyčily ukrajinskou vlajku nad městskou radnicí. Nově inaugurovaný president Petro Porošenko vydal rozkazy, aby se Mariupol stal dočasným hlavním městem tohoto regionu a nahradil tak Doněck, nad nímž si udržují kontrolu síly rebelů.


Pro-ruské síly kontrolují většinu dvou regionů východní Ukrajiny, Luhansk a Doněck, kde žije asi 14 procent obyvatelstva Ukrajiny.

Město Mariupol s 500 000 lidmi je jihozápadním okrajem regionu Doněck. Je poloviční oproti Doněcku, dlouhodobé metropoli tohoto regionu.

Mariupol už býval dějištěm opakovaných změn kontroly nad klíčovými budovami včetně té radnice. Před měsícem si vyžádaly boje v centru města 21 životů.

Avakov tvrdil, že opozičním silám ve městě byly uštědřeny „těžké ztráty“, a ty popsal jako „teroristy z Doněcké lidové republiky“ včetně údajných čečenských střelců. Následné zprávy uvedly, že během bojů, které trvaly přes šest hodin a budovy ve středu města po nich zůstaly provrtány kulkami, bylo zabito sedm lidí.

Veřejné mínění ve městě zůstává převážně v opozici k USA podporovanému režimu v Kyjevě. British Broadcasting Corporation hlásila, že „v pátek se v centru města shromáždili civilisté, aby protestovali proti vládnímu útoku na rebely, a vykřikovali sprosťárny na projíždějící ukrajinské vojáky.“

„Vláda sem dotáhla všechno, včetně kanónů,“ řekl BBC Andrej Nikidimovič, věk 52. „Lidem tu nedovolili, aby se přišli podívat, jak vláda střílí své vlastní občany.“

Další boje jsou hlášeny od vojenské základny ve městě Artěmivsk u Kramatorska a poblíž Slovjanska, města v severní části regionu Doněck, které je už dlouho jedním z hlavních cílů útoků pro-kyjevských vojsk.

Počátkem tohoto týdne Avakov oznámil, že vláda pošle policisty ze střední a západní Ukrajiny na východ, aby stříleli každého, kdo se odmítne zúčastnit potlačování východní rebelie. Jak policisté, tak vězeňští strážci na východní Ukrajině zatím opouštěli své pozice, buď aby se přidali k rebelům, nebo protože nechtěli poslouchat rozkazy z Kyjeva ke střelbě do svých vlastních lidí.

Jak Kyjev, tak Washington ve čtvrtek usilovaly o prohloubení napětí s Ruskem, když tvrdily, že z Ruska překročily tři tanky tu část hranice do ukrajinského regionu Luhansk, kterou kontrolují síly rebelů. Americké ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení varující, že vstup ruských tanků by mohl znamenat vážnou eskalaci tohoto konfliktu.

Tato zpráva byla však během 24 hodin odhalena jako válečná propaganda. Pozorovatelé hlásili, že ty tanky nebyly T-72, tj. standardní ruské tanky, nýbrž T-64, tj. starší modely vyráběné na Ukrajině. Proti-kyjevští povstalci potvrdili, že se posílily získáním tří tanků, což je značná posila jejich arzenálu, s dodatkem: „Získali jsme je z vojenského skladu.“

Ministerstvo zahraničí usilovalo o zakrývání těchto zjištění, když vydalo další prohlášení v podstatě uznávající, že ty tanky byly T-64, když ale tvrdilo, že byly z ruských skladů starých vozidel, a vydali je proti-kyjevským povstalcům spolu s raketomety a dalším vojenským vybavením. „Tohle je nepřijatelné,“ řekla americká mluvčí.

K jedinému skutečnému případu překročení hranice obrněným vozidlem došlo ve čtvrtek v noci, kdy ukrajinský obrněný transportér vjel do městečka Millerovo v Rostovském regionu jižního Ruska. Toto vozidlo se údajně porouchalo a vojáci z jeho obsluhy utekli zpátky přes hranici. Ruská pohraniční stráž se ho pak zmocnila.

Došlo k dalšímu pokusu o zavraždění Denise Pušilina, vůdce Doněcké lidové republiky, když automobilová bomba ve čtvrtek v noci zničila minibus, který mu patřil, zabila dva lidi a zranila až pět ostatních. Pušilin ale u toho vozidla nebyl a nebyl ani zraněn.

I přes čím dál bojechtivější prohlášení Kyjeva proti proti-režimním silám na východě je jen malá šance na změnu situace v poli a USA podporovaná vláda zatím nebyla schopna dostát svým hrozbám větší vojenskou akcí.

Mezi tím se ruská vláda presidenta Vladimira Putina nadále k této rebelii na východní Ukrajině obrací zády a usiluje o dohodu s Kyjevem. Ministři zahraničí Německa, Polska a Ruska se v úterý sešli v St. Petěrburgu, aby diskutovali o navrhovaném zastavení palby na východě.

Ruský ministr zahraničí Sergej V. Lavrov uvítal návrh Porošenka na „humanitární koridory“, které civilistům umožní opustit oblasti, kde probíhají aktivní boje. Později řekl, že ruská vláda nepodporuje vyslání mírových sil na východní Ukrajinu, protože „si nemyslíme, že situace zašla až tak daleko.“

Rozhovory o ruských dodávkách zemního plynu na Ukrajinu uvázly na sporu kvůli ceně poté, co Moskva požadovala, aby Ukrajina platila tržní cenu účtovanou dalším evropským zemím. Gazprom dodával plyn za $285,50 za 1 000 kubických metrů, tj. se slevou $200 oproti tržní ceně, v rámci dohody vyjednané Janukovyčovou vládou, kterou v únoru svrhl USA podporovaný pravicový puč.

Generální ředitel Gazpromu Alexej Miller Ukrajině nabídl menší slevu $100 na 1 000 kubických metrů, ale Kyjev tuhle nabídku zamítl.

Putin si v prohlášení pro ruskou tiskovou agenturu Interfax stěžoval, že „Ukrajina vidí tuhle slevu jako nedostatečnou a trvá na větší; přičemž není jasné proč.“ Ještě dodal: „Myslíme si, že naše návrhy jsou více než jen partnerské a jsou zaměřené na podporu ukrajinské ekonomiky v této těžké době.“

Konečný termín pro novou dohodu o plynu byl posunut na pondělí 16. června, ale Miller řekl, že už nedojde k žádnému prodloužení.

Ukrajinský ministerský předseda Arsenij Jacenjuk řekl, že vláda se připravuje na možné zastavení dodávek plynu z Ruska k tomuto datu. Ukrajina v současnosti Rusku dluží $4 miliardy za předchozí dodávky plynu.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca