Zatímco počet obětí mezi civilním obyvatelstvem na Ukrajině roste, Spojené státy pokračují se svou politikou zaměřenou na eskalaci tohoto konfliktu. Nabízí Kyjevu všechny druhy podpory včetně vojenské pomoci. Zástupce generálního tajemníka Alexander Vershbow řekl, že spolupráci se dostalo nových podnětů s instrukcemi poslanými k posílení modernizačního úsilí ukrajinských ozbrojených sil. US Kongres má schválit zákon o poskytnutí $1 miliardy záruk za půjčky Ukrajině. Tento zákon dal zmocnění k dalším $100 milionům na posílení bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy, Evropskou unií a země Střední a Východní Evropy a dále autorizoval presidenta, aby Ukrajině a dalším zemím regionu poskytl obrannou pomoc a další bezpečnostní asistenci.
Podle Igora Dolgova, ukrajinského velvyslance u NATO, poskytne aliance logistiku a zdarma vycvičí personál. Rovněž se zintenzivní úsilí o sběr zpravodajství proti Rusku včetně letounu AWACS. Anders Fogh Rasmussen sice řekl, že se proti Rusku neplánují žádné vojenské akce, ale fakta vypovídají o opaku.
Ukrajinský president Petro Porošenko poté, co 25. května zvítězil v presidentských volbách, tak se tajně sešel s podivnou americkou delegací vedenou ředitelem Národní služby pro skryté operace (tj. národní službz černých operací CIA) Frankem Archibaldem, do níž rovněž patřil i bývalý šéf CIA na Ukrajině Jeffrey Egan, ten současný – Ramymond Mark Davison, Mark Buggy (CIA Istanbul), Andrzej Derlatka, CIA agent v Polské zpravodajské agentuře a člen CIA Kevin Duffin, který pracuje jako vedoucí vicepresident pojišťovny Brower. Porošenko s Achibaldem podepsali listinu s názvem „Dohoda o vojenské spolupráci mezi USA a Ukrajinou“… Složení americká delegace, které na první pohled vypadá dost záhadně, lze vysvětlit faktem, že tomu, o co tam šlo, profesionální diplomaté vůbec nerozumí, a faktem, že americký Kongres nedal zmocnění k dohodě o obvyklé vojenské spolupráci, k níž patří vyslání vojenských cvičitelů a přímá účast amerických vojsk v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině. Avšak Národní služba skrytých operací může obejít zákonodárce přes takové kanály jako soukromá pojišťovna Brower, patřící CIA. Ta může poskytnout širokou škálu vojenské pomoci dalším zemím pomocí svých operativců a zaměstnanců soukromých vojenských kontraktorů. Kromě vojenské spolupráce se Spojenými státy podepsala ukrajinská vláda dohodu o oživení konceptu LITPOLUKRBRIG (Litevsko – Polsko – Ukrajinské brigády), které by se mělo dostat operačního statutu. Tato brigáda se plánuje jako mnohonárodní formace sestávající z jednotek z armád Litvy, Polska a Ukrajiny. Dohoda o jejím vytvoření byla podepsána 16. listopadu 2009.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svých poznámkách o „proti-teroristické operaci“ v interview s Russia Today řekl, že má pocit, že američtí činitelé jsou rychle hotovi s obviňováním jeho národa za všechny, co jim na Ukrajině nevychází, a s trváním na tom, že Moskva pro ně všechno může jednostranně vyřešit. Lavrov řekl, že ač ti na ukrajinském východě a jihu, kteří vzdorovitě oponují v Kyjevě sídlící vládě, nejsou „žádné loutky“ Kremlu, tak by touto charakteristikou šlo popsat vztahy mezi ukrajinským vedením v Kyjevě a Spojenými státy. „Američané tam mají, myslím si, rozhodující vliv,“ řekl. „Ti jednají mnohem otevřeněji bez jakýchkoliv skruplí v porovnání s Evropany… Nelze se vyhnout dojmu, že to oni to show převážně režírují.“ Stojí za povšimnutí, že Lugansk byl bombardován v ten samý den, kdy americký náměstek ministra obrany Derek Chollet navštívil Kyjev. Podle zdrojů pocházejících z ukrajinských speciálních služeb se tento americký činitel okamžitě zapojil do plánování těchto trestných operací.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že proces rozšiřování aliance na Východ bude pokračovat. „NATO využívá Ukrajinské krize jako kouřovou clonu pro své válečné plány a USA už rozhodly o trvalém umístění vojsk ve Východní Evropě,“ řekl tento na Harvardu vzdělaný profesor Francis Boyle, v USA žijící expert na Rusko.
Vůdci NATO by se měli sejít v září, aby debatovali o iniciativě k trvalému umístění dalších sil ve Východní Evropě. „To je zatím jen zkušební balón, ale v reálu se tu už rozvíjí válečný plán,“ řekl 8. května Boyle RIA Novosti. „I Ukrajinská krize byla naplánována jako válka. Je to válka, válečný plán a válečná hra. Ta byla revidována a realizována. Teď vidíme, jak se přijímají kroky, aby se s těmi plány postoupilo dále,“ řekl Boyle s dodatkem, že „tohle se všechno použilo jako záminka k přivedení vojenských sil NATO, jak řekl Rasmussen, ve vzduchu, na moři a na zemi těsně k hranicím Ruské federace. S tím oni jasně postupují vpřed.“ Boyle Rusko chválil za to, že zkouší využít všech možných diplomatických prostředků k vyřešení Ukrajinské krize a obvinil Spojené státy a NATO ze záměrné eskalace.
„Takže USA se nedostalo dalších záminek k nepřátelským provokačním manévrům, které oni těží z každé události,“ tvrdil Boyle. Profesor zdůraznil, že ruský president Vladimir Putin je ve velice těžké a nebezpečné situaci a je třeba, aby byl velice opatrný. „USA už pomocí tohoto neo-nacistického puče na Ukrajině, který Spojené státy sponzorovaly, kontrolovaly a řídily, obnovily Studenou válku,“ řekl.
Ukrajinský president Petro Porošenko ve své inaugurační řeči ze 7. června slíbil, že použije své diplomatické zkušenosti a zařídí dosažení cíle mezinárodní bezpečnostní dohody: „Využiji všech svých diplomatických zkušeností, abych zajistil podepsání mezinárodní dohody, která nahradí Budapešťské memorandum. Taková smlouva by měla poskytnout spolehlivé záruky míru a bezpečnosti i vojenskou podporu v případě ohrožení ukrajinské územní celistvosti. Každý agresor na ukrajinské hranici musí pamatovat na biblické rčení: kdo s mečem zachází, ten mečem schází.“ Pokud by se vyhlášený cíl naplnil, pak by potřeba formálního členství Ukrajiny v NATO ztratila relevanci – tato země by hostila síly NATO bez formálního přistoupení k této alianci.
Rasmussen využil Ukrajinské krize jako záminky k tomu, aby na členy NATO apeloval za zvýšení vojenských výdajů. Prosazením cíle přesvědčením členských států NATO, aby zvedly vojenské výdaje, se Washington staví na stranu s Polskem a Baltickými státy, které spouští poplach kvůli údajně ruské hrozbě. Obama hned přispěchal s ujištěními pro ně. Na své túře po Východní Evropě své poselství pro země NATO v regionu sdělil jasně: „Jako spojenci máme svatou povinnost dodržet smluvní závazky bránit vaší územní celistvost, a to i uděláme. Stojíme spolu s vámi teď i navždy, jelikož vaše svoboda je i naší svobodou. Polsko nebude už nikdy stát samo. Ale ne jen Polsko, ale ani Estonsko nebude stát samo, ani Litva nebude stát sama, Lotyšsko nebude stát samo, Rumunsko nebude stát samo. Tohle nejsou jen slova, tohle jsou neporušitelné závazky.“ President rovněž slíbil zvláštní vojenskou pomoc pro východoevropské členy NATO v hodnotě miliardy dolarů. A souhlasil i s nesmrtící pomocí pro novou ukrajinskou vládu, takže k tomu teď patří zařízení pro noční vidění a neprůstřelné vesty. A aby bylo také jasné, že Ukrajina může čekat americkou morální podporu: „Dnes ráno jsem se sešel se zvoleným presidentem Porošenkem a řekl jsem mu, že svobodné národy zrovna tak, jako nabídly podporu a pomoc k přechodu k demokracii Polsku, tak teď stojíme za Ukrajinou. Ukrajina se musí rozhodnout o vlastní budoucnosti pro sebe a sama za sebe.“ 4. března se NATO rozhodlo přistoupit k vlastním vojenským aktivitám. USA vyslaly na žádost polské vlády 12 tryskových bitevníků F-16 do Polska. USA také souhlasily s vysláním čtyře tryskáčů F-15 do Litvy. V tomto baltickém státě je přítomnost amerického Letectva, protože je tu odpovědnost za vzdušné hlídkování NATO, které rotuje ve čtyřměsíčních intervalech mezi členskými zeměmi. Americké válečné lodi se přesunuly do Baltického a Černého moře spolu s Mnohonárodními silami NATO Severovýchod, řekli protějšky NATO, které souhlasily s upgradem připravenosti ústředí těchto jednotek ve Sczecině v Polsku, řekl tento činitel NATO. Tomuto ústředí se nejspíš dostane více personálu a vybavení tak, aby mohlo převzít velení a potenciálně zajistit jakékoliv potřebné posílení ve Východní Evropě. Avšak Polsko, které chce trvalé umístění četných vojska NATO na své půdě, řeklo, že posílení ústředí nestačí. „My nechceme posilovat jen velitelské centrum, aby se na to pohlíželo jako na aspekt posilování přítomnosti NATO na východě. Očekáváme daleko více a mluvíme o tom,“ řekl reportérům v Bruselu polským ministr obrany Tomasz Siemoniak.
Náměstek tajemníka NATO Alexander Vershbow apeloval na revizi strategie NATO. Ameircký president od Kongresu chce, aby mu dal prázdný šek na $5 miliard k financování náhlých případů v zahraničí. Tento nový fond by se zřídil k těmto účelům. Tato suma by se přidala rozpočtovému požadavku administrativy pro Pentagon na nadcházející fiskální rok v rámci toho, co je známo jako Fond pro náhlé zámořské přípravy. Tyto peníze by se utratily za zahraniční války a nebyly by zahrnuty v základním rozpočtu ministerstva obrany.
Když Obama mluvil k absolventům West Pointu, tak řekl, že Spojené státy povedou válku dalších sto let. Z Rusko-čínské plynové dohody a z toho, jak obě země plánují přejít na vyrovnávání v národních měnách, perspektivní platby v ruské národní měně za evropské dodávky plynu a hmatatelné výsledky přinášející trend zemí BRICS k finanční nezávislosti – tohle všechno ozřejmuje to, že postavení dolaru jako globální rezervní měny je v ohrožení. I Japonsko, loajální spojenec USA, už vyjádřilo přání přidat se k bojkotu dolaru, čímž ohrozí samotný systém USA vedené vojenské aliance a otřese základy globálního vůdcovství USA.
Teď už jen pouhá setrvačnost Spojeným státům umožňuje jednat, jako by byly jediným globálním vůdcem. Obama např. řekl, že ozbrojené síly Spojených států nemají ve světě rovnocenného protivníka: „Ve skutečnosti Amerika podle většiny měřítek těžko kdy byla relativně ke zbytku světa silnější. Ti, kdo tvrdí, že je to jinak, kdo naznačují, že Amerika je v úpadku, nebo zažívá vyklouznutí svého globálního vůdcovství z rukou, buď špatně čtou historii, nebo se pouští do politikaření. Myslete na to. Naše ozbrojené síly nemají sobě rovného. Ty podružné přímé hrozby pro nás od kteréhokoliv národa jsou slabé, a ani se nepřiblíží svou nebezpečností tomu, čemu jsme čelili za Studené války.“
Otázka Ukrajiny byla i v agendě velice tajnůstkářského setkání Skupiny Bilderberg, která uspořádala svou 62. výroční konferenci v Dánsku od 29. května do 1. června v dánské Kodani. Letos mluvili o konkrétních akcích Spojených států a Evropské unie v případě, že by na Ukrajinu vstoupila ruská vojska a o připravenosti Západu na světovou válku.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
